Články - obsah článku

Po 48 hodinách podáme 1/3 počáteční dávky a po dalších 48 hodinách vyměníme 50% vody. Zbytek filtrujeme přes aktivní uhlí. Prospěšným je také ošetřované ryby ozařovat UV světlem nebo místo aktivního uhlí přidávat i vitamínový preparát. Aby nedocházelo u ošetřovaných ryb k nadměrnému stresu, nemělo by být proudění vody v akváriu příliš silné. Nejlepší je použití jen vzduchovacího kamene, který dostatečně vodu prokysličí. Tím se také odstraní deficit kyslíku v nádrži během léčby. Nemocná ryba potřebuje naprostý klid. Přínosem je zakrytí nádrže třeba jen novinovým papírem. Během doby, kdy je ryba v léčebné lázni, neměla by být krmena. Následná zvýšená koncentrace dusíkatých látek by snižovala účinnost léčiv. Po 4 dnech léčbu zopakujeme. Teprve potom můžeme ošetřované ryby vrátit do společného akvária. Zmíněné dávkování léčiv je rybami rozdílně přijímáno. Z tohoto důvodu musíme ryby po čas léčby pozorně sledovat. Shledáme-li nějaké komplikace, léčbu přerušíme nebo dávkování alespoň o 50% snížíme.

Další nemocí, na kterou můžou S. daemon onemocnět je HITH, jinak také označovanou jako děrová nemoc. Projevuje se oddělováním kůže v oblasti hlavy, a to hlavně kolem očí a tlamky. Bohužel, může to trvat mnoho týdnů nebo i měsíců než se poškozená tkáň znovu zacelí. Často dochází v poškozených místech k infekcím a dalším sekundárním plísňovým onemocněním. Může dojít i k tomu, že se poškozený jedinec nikdy neuzdraví, takže i několik let žije ve stavu částečně zmírněných příznaků.

Léčbě předcházíme především prevencí, kdy nabízíme rybám optimální životní podmínky a bezpodmínečně dbáme na kontrolu nízkých hodnot dusitanů a čpavku. V tomto smyslu je také velmi důležitá hygiena v našem akváriu, což spočívá v pravidelném odsávání detritu, udržování čistoty filtračních médií. Velmi důležité je také střídmé krmení tak, aby na dně nezůstávaly žádné zbytky. A hlavně nezapomínat každý týden vyměnit 30 – 40 % vody o stejných hodnotách teploty, kyselosti a tvrdosti.

I zde je užitečné přidávání vitamínových preparátů nejen do krmiva, ale i do vody. Hlavně vitamín A a C, které podporují obnovu pokožky. Potrava má obsahovat zásadně rostlinnou složku jako je spirulina nebo špenát. Můžete zkusit si sami vyrobit Shrimp-mix krmivo nebo jemu podobné na základě surovin z ryb a krevet. Ryby potřebují klid, proto je při převaze samečků nutno přidat takzvané cílové ryby (target fishes). Často mívají nemoci podobná zranění pokožky nebo chrupavek v oblasti hlavy zcela jinou příčinu. Příčinou může být napadení Hexamitou, ale i parazity rodu Spironucleus a Octomitus. Ke snížení jejich stavu použijeme u napadených ryb Metronidazol, který lze zakoupit v lékárně. Dávkování je následné: koupel v 3600 – 5000 mg na 100 l vody po dobu 3 dnů, poté následuje výměna 2/3 vody. Po týdnu léčbu ještě jednou zopakovat a medikament po celou dobu léčby jednou denně přidávat do krmiva. K tomu použijeme např. granulované krmivo, které necháme ve 125 – 250 mg Metronidazolu nabobtnat. K potírání těchto parazitů lze použít i prostředek „Hexa-Ex Tetra“. Často se obě onemocnění vyskytují současně, proto je nutné začít okamžitě po zjištění poškozené tkáně se shora uvedenou léčbou medikamentem Metronidazol.

Předcházet je lepší než léčit, tohoto hesla byste se měli neustále držet. Krátce shrnuto: stres v širokém smyslu, často způsobený dominantním samečkem, který ostatní ryby terorizuje, špatné vodní poměry a vysoké koncentrace vzniklé látkovou výměnou vedou dříve nebo později k onemocnění vodnatelností děrovou nemocí.

Satanoperca daemon nejsou pohlavně dimorfní a podobně jako ostatní perleťovky jsou ve 2-3 letech života pohlavně dospělí. Máme jen řídké zprávy o jejich úspěšném chovu. A ty stávající nejsou příliš informativní. Takže se asi sotva někomu podařilo odchovat novou F1 generaci v umělých podmínkách. Příčina leží pravděpodobně ve velké náchylnosti mladých rybek, co se kvality vody týká a to ani nemluvím o těžkostech tyto ryby vůbec přimět ke tření. K tomu ještě S. daemon provozují ještě rafinovanější péči o výtěr než ostatní perleťovky.

Newmann (1996) popsal rozmnožování následovně: Geophagus daemon se slučují v pár, během námluv jsou agresivnější a terorizují ostatní obyvatele akvária. Z tohoto důvodu je nutné jim poskytnout samostatnou nádrž. Samičkám se vytvoří oblejší bříško a celkově působí robustněji. Iniciují hloubení jamek v písku a jsou aktivnější k samečkům, kteří chrání revír před vetřelci. Období před samotným pářením je typické pro tlamovce. Během námluv a příprav k němu bylo u Newmanna vyhloubeno mnoho jam v písku, přičemž některé z nich dosahovaly průměru až 60 cm a bylo vidět již i skleněné dno akvária. Období hloubení jam trvá zpravidla několik dní a končí většinou nakladením jiker. Přitom naklade samička v jedné fázi 15-18 světle šedých, vejcovitých jiker, jejichž průměr nepřekročí 1mm. V této době pokryje sameček snůšku svojí semennou tekutinou za stálé ostrahy revíru. Doba tření trvá asi jeden a půl hodiny a samička v té době naklade asi 150-300 jiker. Během dalších několika hodin je snůška zakryta asi 3,2-4,5 cm silnou vrstvou písku. Proto je také výhodnější použít za substrát dna jemný štěrk, neboť jemný písek by zabraňoval v dostatečném přístupu kyslíku k jikrám a tím nepříznivě ovlivnil i jejich vývoj. Po zasypání výtěru samička zaujala pozici nad ním a silnými pohyby ploutví zesílila cirkulaci vody v tomto místě a tím i zesílení přívodu kyslíku. V této době sameček nadále ochraňoval teritorium. To celé trvalo tři dny, kdy nebyla snůška vyhrabána a tím se odchov nezdařil. Přesto, že hodnoty vody byly v pořádku, pH hodnota 4,5; teplota 30-31°C a voda sama velmi měkká, nebyl výtěr ani při dalším (třetím) pokusu vyhrabán!?!

Další zpráva, kterou podává Eckinger a Stahlsberg, tentokrát hovoří o zdařilém pokusu a byla zveřejněna v roce 1998. Podle ní vytvořil pár dvě hromady písku, mezi nimiž se vytvořila prohlubeň. Do ní nakladla samička 0,2-0,8 mm velké lepkavé jikry, které se shlukly do hrudek. Na konci tření je rodiče přikryli asi 5 cm silnou vrstvou substrátu dna. Když po 76 hodinách rodiče prohlubeň znovu odkryli, bylo v ní vidět maličké larvy s poměrně dlouhými ocásky. Larvy rodiče přemístili na jiné místo, kde je opět pokrylli substrátem. Asi po šesti dnech se potěr osvobodil sám. Brzy nato byla mláďata krmena naupliemi artémií, takže asi po 4 týdnech již měřila 2,5 cm. V té době již přijímala i větší potravu. Chov S. daemon je v každém případě výzvou. Rozhodujícími předpoklady zde jsou: 2-3 roky starý pár, odpovídající úprava vody, tedy správný poměr teploty jakož i chemické a mikrobiologické složení vody a v neposlední řadě i vhodný substrát dna – jemný štěrk místo písku. Zmíněné případy jasně dokazují, že rozmnožovací strategie S. daemon zdaleka ještě není prozkoumána a že řídké informace jsou spíše jen doporučení, která mají pomoci tento nádherný druh úspěšně rozmnožit.

Životní podmínky, které musíme druhům rodu Satanoperca nabídnout, jsou z pohledu akvaristy opravdu svízelné. Nejen, že musí mít prostornou nádrž a voda v ní musí mít pevně dané hodnoty, ale k tomu ještě přistupuje příprava správného krmiva. Také nejsou odolní proti onemocněním, jako je vodnatelnost a děrová nemoc. To vše může mnohého akvaristu od jejich chovu odradit. Přesto jsou lidé, ke kterým patřím i já, kteří propadli kouzlu těchto ryb a pro které je nezvyklé chování, obdivuhodný vzhled a zajímavá rozmnožovací metoda odměnou za námahu, kterou se sebou péče o tyto ryby přináší.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že i vám péče o perleťovky bude nejen pramenem satisfakce, ale i výzvou. Možná, že se vám ani po letech nepodaří vymanit se z kouzla těchto ryb. K doplnění tohoto článku vám může pomoci i internetová stránka www.radbed.com. Zde najdete bohatý výběr fotografií a filmových záběrů ze života jihoamerických zeměžroutů rodu Satanoperca.

Weidner Th., 2000. South American Eartheaters. Cichlid Press.

Konigs A. Enjoying Cichlids. Cichlid Press.

Bednarczuk. R. 2003. Ziemiojad dla Každego, czyli Satanoperca jurupari. Nazse Akwarium. 50:27-30.