Články - obsah článku

Tato notoricky známá rybka z Jižní Ameriky z čeledi Callichthyidae (pancéřníčkovití) je pravidelně chována a rozmnožována už po dlouhá desetiletí. Proto není zapotřebí se rozepisovat podrobně o jejím chovu. Tento článek má však přiblížit veřejnosti novou formu tohoto sumce. V mé pěstírně se tato ryba zabydlela již před mnoha lety spolu s dalšími druhy ryb, jako jsou rineloricarie, sturisomy, další druhy pancéřníků, teter, jihoamerických a afrických cichlid. V průběhu osmi let se mi začala objevovat xantorická forma v počtu několika jedinců. Mladé rybky byly zpočátku celé světlé s tmavým okem a postupně jak přirůstaly, objevovalo se tmavé zabarvení ocasní a hřbetní ploutve a fousků. Toto vybarvení zůstalo nezměněno asi do velikosti 4 až 5 cm a pak tmavý pigment postupně probarvil celé tělo. Tyto jedince jsem oddělil a choval samostatně až do dospělosti. Z dalších odchovů těchto ryb jsem dosáhl početnější hejno, které se rovněž postupně dobarvovalo do původní formy. Z další generace se mi podařilo odchovat již čistou xantorickou formu až do plné dospělosti a to v počtu šesti jedinců, z toho 4 kusů samců a 2 samic.

Bohužel, než došlo na fotografování a k dalším odchovům, přišla povodeň v roce 2002. Voda dosáhla téměř 4 m a bylo po pěstírně. Díky kamarádům akvaristům a firmě Karika se podařilo zlomek rybího osazenstva zachránit, nikoliv však mé bílé fešáky. Začalo se bourat a následně stavět a pěstírna znovu ožila. K mému úžasu jsem koncem minulého roku mezi tisíci juniorů thorakátů znovu objevil „bílého“. Už jich do dnešního dne je menší hejnko, ale vše probíhá jako tenkrát. Jen ta povodeň už doufám ne. Tentokrát byl fotoaparát při ruce. Na snímcích lze vidět tři růstová stádia 1,5 cm, 4 cm a 6 cm jedinec již zase s původním pigmentem. Fotografie nejsou zrovna v nejlepší kvalitě, ale jasně ukazují na zajímavost této odchylky. Pokud by se geneticky podařilo tuto formu ustálit (zatím nemám jiné poznatky od nás ani ze zahraničí), určitě najde své místo v akváriích.