Je zcela evidentní, že k terčovcům patří i cichlidky. Mnoho z nich obývá společné biotopy. Nejjednodušší je doporučit některé barevné
formy Apistogramma agassizii, které jsou v Peru rozšířeny v areálu zelených terčovců, zatím co v Brazílii v areálech hnědých a modrých terčovců. V těchto lokalitách žijí zpravidla
v pobřežních zónách mezi listím a větvemi napadanými do vody. Rovněž Apistogramma bitaeniataobývající černé a event. Smíšené vody od Iquitios přes Leticii až po Tefé je v ČR dostupná.
Stejně Apistogramma hippolytae, která je popsána z jezera Manacapuru, snáší vyšší teploty nutné pro chov diskusů. A co je zajímavé - u nás relativně vzácnější cichlidka Dicrossus
filamentosusobývá měkké, na minerály chudé černé vidy, kde teploty dosahují kolem 29°C a žijí zde především praví terčovci (S. Discus).
Křížení různých barevných variant vznikají někdy zajímaví jedinci. Na snímku kříženec Snake Skin s Marlboro
z chovu Jana Haidingera.
Asie - ráj terčovců?!
V zajetí jsou terčovci asi v největším množství chováni v Asii. Chovatelské úspěchy Asiatů v akvaristice jsou nám všeobecně známi již po
léta. Vzpomeňme si jen na mnohé formy bojovnic nebo závojnatek. Pro získání takovýchto výborných výsledků je základem přesná znalost požadavků jednotlivých rybích druhů. Právě na to jsou
trpělivý Asiaté mistři.
Hongkong
První oblastí je Hogkong, kde si můžete koupit " všechno na světě". Farmy s chovem terčopvců jsou umisťovány většinou do pevných domů,
jak v mrakodrapech tak i v nízkých staveních. Výhodou je blízkost letiště a tedy minimální problémy při transportu. Voda je tu velmi měkká s pH kolem 6,0. Větší farmy mívají kolem 400 - 500ks
akvárií. Základem chovů jsou terčovci z USA (J. Wattley) a z Německa (Dr. Eduard Schmidt-Focke). Hlavní vývozní zemí je Japonsko a USA. Technika v akváriích je většinou jednoduchá, převažuje
každodenní výměna vody alespoň z její poloviny. Snůšky jsou chráněny dráty. Aby se chov zintenzivnil, často dostane "dobrý pár" mladé i z 2 - 3 dalších vrhů. Základem krmení jsou patentky,
jikry některých rybích druhů, hovězí maso jen málo. Nauplie artémií jako první potravu dostávají mladé 5. den po rozplavání.
Thajsko
Druhou oblastí je Thajsko. Leží v tropické klimatické zóně, kde roční teploty jsou průměrně kolem 32°C. Nevýhodou je neutrální až alkalická
voda s vodivostí dosahující až 300 µS /cm. Většina chovatelů musí provádět odchlorování této vody ( filtrací přes aktivní uhlí či ji nechají odstát, aby plynný chlor vyprchal. Chovné nádrže
jsou tu nejčastěji s objemem 250 l (100x50x50cm), průměrný počet mladých na jedno tření dosahuje kolem 100 kusů. Místo filtrace se provádí 2x denně výměna vody. První potrava se podává 4 - 5
den, často jí bývá moina. Po 14 dnech sjou mladé přelovovány do odchovných akvárií (asi 300 l). Známé formy "Tangerine" jsou tu kříženy s četnými divokými druhy se zajímavými výsledky.
Golden Sunset v tomto provedení je velice ceněnou rybou.
Chovatelé terčovců jsou v Thajsku, ale i vjiných asijských zemích, uctívaní a vesměs zámožní občané. Mladí terčovci určeni k dalším
chovům se umisťují často do akvárií rozměrů 70x50x60 v množství asi 8 - 12 jedinců. Zařízení je jednoduché. Holá dna, žádné rostliny, jen velké květináče k možnosti úkrytu, ale i pro
možnost prvních pokusů o tření. Filtry jsou vzácné, denně se vyměňuje 1/3 - 1 veškerého obsahu vody v akváriu - nebo jsou používána průtoková akvária. Krmení rodičovských párů se provádí
hlavně černými komářími larvami a sladkovodními garnáty. Množství potravy bývá obrovské, proto se předpokládá, že chovné kusy nebudou požírat své jikry. Pokud se ale u některých párů přesto
objeví sklon k požírání jiker, jsou buď zlikvidováni, nebo prodáni dalším zájemcům. Když se ryby spárují, dávají se do chovných nádrží, které bývají často malé (50x35x25 cm, objem zhruba 45l
pro jeden pár). Do těchto akvárií je nepřetržitě dodávána čerstvá voda (zase průtok či několikrát denně výměna). Po přelovení mladých od rodičů (ve velikosti 1 cm) dostávají v některých
pěstírnách stále vedle dafnií i jako přídavek vajíčka sladkovodních korýšů (Macrobrachium rosenbergii). Jsou oranžová a obsahují astaxantin, který pak patří mezi přírodní barviva ze
skupiny karotenoidů. Při používání tohoto krmení dochází k tomu, že u terčovců ve velikosti 3 cm se objevuje výrazně červené zbarvení. Nevýhodou je skutečnost, že se tato vajíčka při teplotách
kolem 30°C rychle kazí. Proto ta častá výměna vody i s odsátím zbytků potravy. Není vyjímkou, že obvyklé pěstírny produkují měsíčně 3 - 5 tisíc, ale i více terčovců.
Malajsie
Třetí oblastí je Malajsie. Terčovce z Penangu zná mnoho našich chovatelů. Subtropické klima zde umožňuje chov terčovců takřka pod širým
nebem. Místo topení je tu nutná síť jako ochrana před nálety ptáků. Voda se tu mění 2x denně, většinou 60 - 100% jejího obsahu. To snižuje výskyt nemocí téměř na minimum. Podstatnou část
potravy tu představují nitěnky. Nauplie artémií se začínají používat obvykle 8. - 10. den po vylíhnutí, do té doby jsou mladí odkázáni na sekret rodičů. Snůžka je chráněna drátěnou sítí.
Teplota zpravidla neklesá pod 28°C, většnou se pohybuje kolem 30 - 32°C. Topení se může používat jen v období dešťů, kdy teplota vody může klesat až k 25°C. Klasickými chovanci jsou
tyrkisoví terčovci, Royal Blue, poslední dobou zlaté formy, jako "Red - Rainbow" či "Red - Light". V Čechách získávají popularitu "Golden Sunset" nebo "Golden Snake Skin", "Vergin Red"
i "Morning Glory". Zajímavé jsou výsledky křížení "Blue - Diamond" s "Ocean".
Text a foto: MUDr. Vladko Bydžovský ©
|