Články - obsah článku

Následně na ventil nasuneme hadičky. Doporučuji jako vstupní stranu použít tu, co byla původně uvnitř zapalovače. Je dokonale hladká a při použití lepidla na ni hadička perfektně sedne. To je důležité proto, že tato strana poté bude držet tlak CO2, jehož průtok bude omezovat. Druhá strana, kde je pouze obroušené ozubení, neposkytne tak dokonalou styčnou plochu pro hadičku. Pomocí lepidla se však tyto drobné nerovnosti vyrovnají a utěsní a jelikož na straně za ventilem již nebude velký tlak, tak pevnost bude dostačující. Samozřejmě pokud použijeme výpusť CO2 třeba přes nějaký difuzer s malou propustností a nebo bude hluboko ponořený v akváriu, tlak bude větší. Další slabé místo je kolem závitu. Zde není žádně těsnění a plyn může kolem něj volně unikat. Avšak moje zkušenost mi říká, že závit je dostatečně těsný a jemný a osobně mně tudy nic neunikalo. Pokud by však problém nastal, muselo by být použito nějaké těsnění do závitu, např. silikon. Výroba tedy pokračuje namazáním lepidla na vstupní část a následným nasazením hadičky. Poté naneseme lepidlo i na výstupní část a opět na ni nasadíme hadičku.

Teď už máme ventil kompletně hotový. Následně jej již můžeme používat, já však doporučuji použít drobné vylepšení pro větší bezpečnost dávkování CO2 do nádrže.

Jelikož, jak jsem již psal v úvodu, kolegovi se stalo, že po čase mu ventil začal propouštět více plynu, než měl nastaveno. Pokud nepoužíváme řidicí jednotku (která by zarazila zvýšenou dodávku plynu) a nepřijdeme na únik včas, následky mohou být fatální. Dovolil jsem si tedy vymyslet poměrně jednoduchou a nenáročnou pojistku, která bezpečnost tohoto zařízení zvýší. Jedná se o použití dvou jehlových ventilů za sebou.

Vysvětlím jak postupovat v nastavení na konkrétním příkladu. Dejme tomu, že jsme se rozhodli, že chceme do naší nádrže pouštět 1 bublinku CO2 za 1 sekundu. Po zapojení dvou jehlových ventilů do systému si pomocí počítadla bublinek na druhém ventilu v pořadí (tedy ten vzdálenější bombě, či jinému zdroji CO2) nastavíme propustnost 1,5 bublinky za 1 sekundu. Až tohoto docílíme, začneme teprve nastavovat první ventil v pořadí (tedy ten bližší bombě, či jinému zdroji CO2) a na něm nastavíme požadovaný průtok 1 bublinka za 1 sekundu. Samozřejmě předtím nepovolujeme druhý ventil, celý systém tedy nyní dává 1 bublinku za sekundu. Nyní vysvětlím princip funkce. První ventil pojede nadoraz a bude držet veškerý tlak. Druhý ventil však nebude tolik tlaku držet, jelikož bude nastaven s rezervou. Pokud první ventil povolí, tak se nám zvýší průtok z 1 bublinky za 1 sekundu na 1,5 bublinky za 1 sekundu. To není tak drastické zvýšení průtoku, ale zároveň díky počítadlu bublinek můžeme zaregistrovat změnu a můžeme včas zasáhnout, než povolí i ventil druhý. Zvolené čísla jsou samozřejmě náhodná, každý si je může navrhnout dle svých potřeb. Například třeba i větší rozdíl mezi nastavením obou ventilů, aby to více razilo do očí. Na závěr bych chtěl podotknout, že toto nemám vyzkoušené v praxi a je to pouze můj nápad. Pokud jej někdo vyzkouší, budu rád, když zveřejní své poznatky.

Pokud máme obě hadičky přilepené k ventilu a jedna je přilepena na otočnou část, tak oprávněně vznikají obavy o kroucení těchto hadiček při utahování a povolování ventilu. Mně se osvědčil postup, kdy použiji hadičkovou spojku. Průtok nastavím na malém kousku hadičky a poté, až je nastaven, nasunu na spojku teprve její pokračování. Tímto tedy nevzniká problém s kroucením při otáčení. Spojka, jenž vidíte na obrázku je poměrně veliká a hadička na ní pevně drží, pokud by však s touto, či jinou spojkou vznikly problémy při těsnosti (obzvláště při nasazení mezi jednotlivými ventily) je možné tuto spojku zafixovat k hadičce lepidlem. Já osobně jsem jehlový ventil nepřenastavoval alespoň půl roku, takže nerozebíratelnost nevadí. Vždy je možno hadičku poté odstřihnout a nasadit novou spojku. Je tedy vhodné ponechat si delší hadičku, jenž poskytne rezervu pro tyto situace.

Doufám, že dnešní návod vám všem, které jehlový ventil ze zapalovače zajíma, více přiblížil postup výroby tohoto zařízení. Je to opravdu jednoduché a nenákladné. Zapalovače jsem pořídil za 5 Kč kus a samotná kompletace je také otázkou pár minut. Přeji hodně štěstí při případné výrobě a uvítám vaše postřehy a zkušenosti v diskuzi pod článkem. Současně bych také tímto chtěl poděkovat Liborovi Mikšíkovi u nějž jsem se při výrobě tohoto zařízení inspiroval.