Články - obsah článku

Další možností dodávání CO2 do nádrže je použití tlakové lahve.

Na toto řešení potřebujeme:

• Tlakovou láhev
• Redukční ventil
• Jehlový ventil
• Hadičku na vedení CO2
• Difuzér
• Volitelně zpětný ventil
• Volitelně počítadlo bublin
• Volitelně elektromagnetický ventil
• Volitelně řídící jednotka
• Volitelně pH metr

Nyní se budu věnovat každé komponentě podrobněji.

Při výběru tlakové lahve máme několik možností. Můžeme volit mezi tlakovou lahví novou nebo použitou. Dále můžeme volit mezi tlakovou lahví určenou pro svářeče či výrobkem určeným přímo pro akvaristiku, ale též můžeme použít upravený hasicí přístroj. Velmi důležitá je i velikost lahve a závit uzavíracího ventilu.

Mnozí akvaristé se také ptají, zda pro rybičky musí do lahví plnit potravinářský CO2 nebo stačí technický. Technický CO2 by měl mít 99 procentní čistotu, potravinářský 99,9 procentní. V praxi je to rybičkám jedno, stačí i technický a nic se nestane, navíc jeho cena je přijatelnější. Četl jsem však i zkušenost jednoho uživatele, který tvrdí, že se mu potravinářské rychleji rozpouští ve vodě.

Pokud seženete kvalitní použitou láhev, vůbec bych se nebál její koupě, jelikož můžete ušetřit velmi slušný peníz. Na druhou stranu, v případě koupě lahve nové máte obvykle zaručen lepší vzhled a to, že s lahví nebylo nějak špatně zacházeno. Osobně mám láhev novou a chystám se ke koupi druhé, která bude použitá. Ze zkušeností ostatních bych se spíše přikláněl k variantě použité lahve, úspora může být nemalá. Navíc nejčastěji v praxi používaná láhev 6kg se pak dá plnit výměnným způsobem, což je rychlé a není třeba na její naplnění čekat.

Speciální lahve pro akvaristiku od různých výrobců bývají často velmi malé a velmi drahé. Osobně je nedoporučuji používat. Jediným důvodem koupě takovéto lahve může být to, že kupujeme kompletní CO2 set. V rámci něj láhev vychází celkem za přijatelnou cenu. Ovšem pořád zde zůstává problém její malé velikosti.

V případě použití standardní tlakové lahve, které se používají například při svařování, nám neubude v peněžence tolik peněz a objemy těchto lahví jsou již mnohem přijatelnější.

Pokud použijeme upravený hasicí přístroj, pak slovo upravený je na místě. Ve standardním hasičáku je totiž trubka vedoucí na dno lahve, aby CO2 z ni proudící byl tekutý. Tuto příčku je tedy nutno vyjmout, aby nám z lahve proudil plynný CO2. Na rozdíl od předcházejících typů se tedy láhev nedá používat ihned, jedině snad, že by byla používána dnem nahoru.

Znám však několik akvaristů, kteří používají i zcela neupravený hasicí přistroj a vytéká jim normální plyn a ne tekutina. Můj selský rozum mi říká, že v lahvi je tekutý CO2, ten jde až k redukčnímu ventilu, tedy k jeho začátku a ven z něj již vychází pod značně menším tlakem a díky tomu už není tekutý ale plynný. Nehrozí tedy, že by nám do akvária doteklo tekuté CO2, avšak myslím, že vzhledem k tomu, že kapalné CO2 přichází až k začátku redukčního ventilu, je možné jeho poškození, třeba po delším čase. Velmi ocením, pokud se k této problematice vyjádří někdo znalý, jelikož jde pouze o dohady a omezenou zkušenost několika uživatelů.

Osobně jsem zastáncem názoru, že zde malý kašpárek nemůže sehrát velké divadlo. Já jsem si koupil 2 kg láhev a po současných zkušenostech již mám zamluvenou další 6 kg láhev. Je opravdu velmi příjemné mít třeba rok či déle pokoj od plnění lahve. Ta se totiž většinou vyprázdní obvykle v nejmíň vhodný okamžik a dlouhodobá absence CO2 nám pěkně rozhodí podmínky v nádrži. Navíc i samotná procedura nasazení ventilu se může protáhnout, pokud důsledně kontrolujete těsnost. Prostě lahvím typu 0,5 kg bych se vyhnul hodně velkým obloukem. K tomu častým vožením lahve k naplnění vznikají nezanedbatelné dodatečné ekonomické náklady. Například dle zkušenosti jiných stálo naplnění láhve 6 kg výměnným způsobem 430,- Kč a 0,5 kg 160,- Kč, když si ještě připočtete náklady na dopravu …

Každá tlaková láhev je vybavena uzavíracím ventilem, na jehož konci potřebujeme mít závit pro našroubování redukčního ventilu. Obvyklý rozměr je G 3/4". Při výběru lahve je vhodné se shánět právě po takovém závitu. Volba této možnosti vám poté otevře dveře k bezproblémovému plnění lahví a hlavně budete mít širší výběr redukčních ventilů, čímž se dostávám ke druhé zásadní komponentě našeho systému.

Zde máme opět na výběr více možností. Jednak je to "profi" řešení určené přímo pro akvaristiku. Výhodou těchto ventilů je navíc to, že se často dodávají i s ventilem jehlovým a nám odpadají starosti s jeho sháněním a také s montáží ventilu jehlového k ventilu redukčnímu. Problém může být v tom, že nemusí mít standardní závit G3/4" a vznikne problém s jejich napojením na standardní tlakovou láhev, což se však dá řešit pořízením redukce buď přímo v plnírně lahví a nebo v obchodě typu OBI, Baumax atp. Cena se prý pohybuje kolem jednoho až tří set korun.

Pokud zvolíme ekonomičtější variantu, můžeme použít redukční ventil pro sváření na CO2, který plně pro tyto účely dostačuje. Na výběr obvykle dostaneme ventily bez manometru, s jedním nebo se dvěma manometry. Ventil s jedním manometrem může měřit tlak v lahvi nebo na výstupu. Já si např. v dobré víře koupil ventil s 1 manometrem na výstupu. Jenže ouha, ono to neměří tlak, ale průtok, takže je mi to na draka. Měření tlaku v lahvi je celkem nepotřebné. V tlakové lahvi je totiž stabilní tlak, dokud zbývá ještě trocha kapalného CO2. Ve chvíli, kdy je v lahvi už jen plyn, by vás sice manometr upozornil na nutnost blízké výměny. Jenže vzhledem ke klesajícímu tlaku stejně klesne průtok CO2 do akvária a vy budete muset celý set přenastavit. Jako užitečnější bych viděl manometr tlaku na výstupu. Po doplnění lahve pak pohodlně můžete nastavit stejný tlak, jako byl nastaven před uzavřením ventilu. Výrobce totiž u regulačního ventilu píše, že musí být úplně zavřený před otevřením hlavního uzavíracího ventilu tlakové lahve. Avšak můj kamarád běžně na noc zavírá láhev, kdy redukční ventil nechává otevřený a je v pohodě. Tímto tedy, alespoň dle mého názoru, odpadá poslední výhoda manometrů. Takže žádný vlastně nepotřebujeme a dostačující bude i redukční ventil bez měřidel a jejich funkci pak zastane počítadlo bublinek.

Za redukční ventil je třeba zapojit ventil jehlový (pokud již nemáme set redukčního a jehlového ventilu v jednom kusu výrobku). Tento je nutný pro jemné doregulování průtoku CO2. Máme možnost použití např. laboratorního jehlového ventilu a nebo se můžeme pokusit vyrobit jehlový ventil ze zapalovače. Toto řešení jsem sám chvíli používal, ovšem o jeho stabilitě mám pochybnosti, které podpořil i jeden můj známý, jemuž začal po čase propouštět více plynu. Na druhou stranu Roman (administrátor tohoto webu) používá toto řešení již více než rok ke své spokojenosti. Výrobu tohoto jehlového ventilu můžete zvládnout podle článku Jehlový ventil za 5 minut a 5,- Kč.

Pokud jehlový ventil kupujete, je třeba se také zaměřit na závit a na jeho možnost napojení na ventil redukční. V případě, že se závity neshodují, budeme muset spojení řešit náhradním způsobem, např. pomocí hadičky.

Co se těchto regulačních zařízení týče, používám redukční ventil ze svářecích potřeb a jehlový ventil z jednoho nejmenovaného slovenského obchodu. Spokojen příliš nejsem, ocenil bych jemnější možnost regulace. Bohužel nemám osobní zkušenost s "profi" výrobky pro akvaristiku. Předpokládám, že díky svému určení by mohly mít jemnější regulaci. Pokud ale vezmu v úvahu zakoupení akvaristického setu redukčního ventilu a jehlového ventilu, musíte počítat s vyšší cenou a to neberu v úvahu řešení, kdy si jehlový ventil vyrobíte ze zapalovače. Jen malé připomenutí, u "profi" řešení redukčního ventilu může vzniknout také problém s rozdílným závitem na tomto ventilu a na standardní tlakové láhvi, jejíž použití osobně upřednostňuji.