Vzájemné chování
Chov Pelvicachromis pulcher v Singapuru s albinotickým samečkem v popředí.
Nespárovaní pestřenci červení jsou mezi sebou velmi agresivní. Vzrostlé jedince
P. pulcher stejného pohlaví nelze chovat společně v jednom akváriu. Dominantní jedinec štve podlehlého protivníka napříč
akváriem tak, že ten nenalezne žádného odpočinku. Když již vysílen zůstane netečně stát, je roztrhán a zahyne. V příliš malém
akváriu může takovýto osud potkat i samičku nepřipravenou ke tření. Mě se to také již přihodilo: Jinak harmonický pár jserm
přemístil na krátkou dobu do vědra, neboť jsem měl v úmyslu jej přestěhovat do jiného akvária. Než bylo druhé akvárium připraveno
pro "královský pár" mohlo uběhnout nejvýše 15 minut. Ty však stačily jinak snášenlivému samečkovi k zabití své partnerky.
Jelikož bylo vědro přikryto ručníkem, aby ryby nevysočily a cítily se v šeru bezpěčněji, nezpozoroval jsem nic z vražedných
choutek samečka. Jen jednou jsem zaslechl hlasité mlasknutí a okamžitě jsem se podíval, co se děje. Samička se potácela a
sameček se do ní zakusoval. I když jsem rybky okamžitě oddělil, nebylo již samičce pomoci. Možná, že vás právě napado:
"Takovíto zabijáci mi nesmí do domu!" Vinu na takovém to občasném chování cichlid neseme však sami. Zatím co v akváriu mají
ryby dostatek místa, dojde v těsných nádobách nebo v transportních sáčcích k těmto komplikacím. Mějte toto doma na zřeteli a
požádejte při koupi vašeho prodavače, aby vám byly cichlidy jednotlivě "nasáčkovány". Jeliož je harmonický pár základním
předpokladem zdařilého odchovu, uvedu zde několik způsobů, jak takovýto pár získat.
způsob č. 1: Akvarista si pořídí skupinu 4-8 mladých ryb a čeká až
pohlavně dospějí a vytvoří páry.
způsob č. 2: Akvarista získá dva vzrostlé páry a nasadí je do prostorného
akvária. Akvárium musí neustále pozorovat. Jakmile se dominantní sameček spojí s dominantní samičkou, začnou zbylý pár napadat.
V tom okamžiku musí akvarista podlehlé rybky z akvária odlovit.
způsob č. 3: Akvarista si zakoupí jen jeden pár pestřenců červených, to může
být pár, který spolu stojí u obchodníka, nebo když samička nasadila do tření, nebo také případ, kdy má obchodník jen jeden zbylý pár
na prodejně. Většinou však takovýto pár není harmonický. Je-li tomu tak, lze později ještě přidat jednu samičku, která tomu odpomůže.
Sameček se začne dvořit nové samičce, nebo se pár společně postaví proti novému přírůstku. V každém případě musí být podlehlá samička
z akvária odlovena, aby byla uchráněna případnému zranění.
Pár při námluvách. Samička je v popředí a k rozeznání je podle silně červeného zbarvení na břiše.
Všechny tyto způsoby nejsou patentním řešením. Já jsem je však již úspěšně vyzkoušel.
Mnohdy ovlivní rozhodování o způsobu nabídka zoo prodejny nebo také peněženka akvaristy. Najdeme-li někde mladé rybky ke koupi za
rozumnou cenu, samozřejmě, že jich zakoupíme hned větší skupinu. Má-li prodejce jen vzrostlé jedince na prodej a my nechceme vydat
příliš peněz, je dobré zakoupit jen jednoho samečka a dvě samičky. Lze také s prodejcem dohodnout, že mu brzy přinesete jednu ze
samiček zpět, neboť pestřenci červení jsou monogamní. Sameček si za partnerku zvolí dominantní samičku. Když se tak stane, štve
vzniklý pár zbylou samičku akváriem. Nyní musí být tato druhá samička samozřejmě odlovena. Přídavné ryby, nejlépe samičky gupek,
mají být stále ještě přítomny, aby pár rozptylovaly. Pár, který je chován bez cizích rybek začne brzy s nesváry, nebo se stane
velmi plachým a rybky se většinu času jen krčí v koutě. Přídavné rybky jsou proto velmi důležité. Rozeštvaný pár opět usmíříme
tím, že jej na několik dní oddělíme. V této době akvarista zcela přebuduje akvárium a po jeho přestavbě nasadí nejprve samičku.
Sameček je stále ještě umístěn v jiném akváriu. Samička musí být hojně krmena, nejlépe koretrami. Ty mohou být živé nebo zmrazené.
Teprve po několika dnech je sameček nasazen k samičce. Přídavné ryby jsou i zde nutností. Toto opatření provede akvarista jen tehdy,
když zjistí, že sameček samičku týdny pronásleduje. Často se stává, že se pár znesváří jen krátce, a po několika dnech se usmíří.
Zdravá výživa pestřenců červených
Pestřenci nejsou v potravě vybíravý a žerou vločkové a zmrazené krmivo právě tak
dobře, jako živé. Vzhledem k tomu, že živé krmivo bývá v dnešní době často zatíženo jedovatými látkami, je mražené dobrou alternativou.
Zde doporučuji obzvláště žábronožky a koretry.
Z vločkového krmiva můžete zkrmovat jakékoliv druhy. Hovězí srdce bychom neměli používat,
neboť ryby nemohou zhodnotit živočišný tuk a tan se jim potom ukládá v játrech. Ryby krmené hovězím srdcem, obzvláště cichlidy, často hynou
z důvodu ztučnělích jater. Také nitěnky a patentky nepatří na jídelníček. Jsou často dováženy ze zemí se zatíženými a mnohdy často zamořenými vodami.
Úspěšný odchov
Mláďata zůstávají zpočátku v těsné blízkosti. Reagují na signály rodičů.
Královské cichlidy - pestřenci červení - jsou většinou první cichlidy, se kterými akvarista
získal své zkušenosti. Základním předpokladem je harmonický pár, který akvarista získal podle již zmíněných způsobů. Již v malých akváriích o
obsahu 50 litrů je odchov možný. Aby měly rybky dostatek místa je lepším řešením akvárium o obsahu 100 litrů. Zařízeno by mělo být tak, jak
je pro královské cichlidy obvyklé. Místy husté seskupení rostlin, rašeliništní kořeny a různé dutiny dávají páru možnost volby. V akváriu
by měla také být na jednom místě měchýřka jávská, Vesicularia dubiana, kterou mladé rybky rády okusují. Důležitým je také jemný písek,
nejlépe říční, pokud jsou mláďata v prvních dnech umístěna v prohlubních. U hlubšího štěrku mohou mláďata sklouznout do těsných mezer mezi
jednotlivými oblázky a udusit se. Voda musí být měkká až středně tvrdá, neutrální až lehce kyselá. Jen tak může akvarista ochráůnit snůšku
před zplesnivěním. Po rozplavání vodí oba rodiče potěr. Zatímco v první fázi samička ovívá sama snůšku a sameček odhání ostatní ryby, plavou
nyní společně akváriem, přičemž jeden z nich je neustále v těsné blízkosti mláďat a druhý odhání vetřelce. V této úloze se pravidelně střídají.
Přídavné ryby, nacházející se v akváriu, musíme odlovit, pokud jsou tvrdě napadány. Ale i ve větších účelně obsazených akváriích se
P. pulcher vytírají. Když se náhodou k mladým přiblíží nějaká nepřátelská ryba, např. sumec, vystartují oba rodiče na obranu a
ponechají na okamžik mláďata bez dozoru.Toho bleskurychle využijí ostatní ryby a několik mladých ukořistí. Proto by měl akvarista,
který chce rybky odchovat, ponechat v akváriu jen několik klidných společníků. Čtyři až šest samiček pavích oček je nejvhodnější řešení.
Přesto jsou P. pulcher odvážní ochránci potěru, kteří často při ochraně potěru napadnou i větší ryby a zaženou je na útěk.
Samička Pelvicachromis pulcher při péči o mladé.
Také sameček se podílí na péči o potomstvo a obětavě je střeží.
Zpočátku krmíme mladé naupliemi artemií. Po krmení můžeme pozorovat krásně oblá oranžová bříška, což svědčí o tom,že mláďata jsou důkladně
nakrmena. To je v prvních dnech velmi důležité. Akvarista se s velkou opatrností pokusí, pomoci pipety nebo injekční stříkačky prodloužené
vzduchovací hadičkou, dostat nauplie do blízkosti hejna mladých rybek. Důležité je krmit několikrát denně, aby rybky stejnoměrně rostly.
Později lze krmit i nejjemější vločkové krmivo (vstřikovat).
Pohled do pěstírny v Singapuru.
Mladé rybky zůstanou tak dlouho u rodičů, než jejich pud starosti o mladé zanikne a oni se
začnou opět připravovat do tření. Tento okamžik pozná akvarista podle toho, že rodiče ztratí zájem o mladé a začnou se vzájemně dvořit. Samička
předvádí samečkovi své oblé, zářivě červené břicho.
Teprve v tomto okamžiku musejí být mladé rybky z akvária odloveny, aby nepřekážely rodičům ve tření.Odstraní-li akvarista mladé rybky,
nebo dokonce výtěr příliš brzy, dojde ke dvěma nebezpečí: Sameček může svoji agresivitu odreagovat
na dosud nepřipravené samičce, nebo potomstvo nezíská pro život potřebné návyky od svých rodičů. Tak dojde k tomu, že při umělém odchovu
přežijí i takoví jedinci, které by rodiče přežít nenechali. Tento jev lze pozorovat u salár, Pterophyllum scalare, kde máme velké
problémy s péčí o mladé. Ty vznikly prokazatelně umělým odchovem.
Pelvicachromis pulcher jsou dobří pečovatelé o potěr a tak by to mělo v budoucnosti
i zůstat! Proto by měl zodpovědný akvarista plně přenechat péči o mladé jejich rodičům, neboť je to právě ona obětavá péče o potomstvo,
která dělá chov cichlid zajímavým.
Text: Christian Arnold
|