K chovu druhů Nannostomus doporučujeme teplotu lehce kyselé vody od 22 do 25°C, pro odchov pak vodu něco teplejší 25 až 28°C.
Vyplatí se kvalitní vnitřní filtr, sám používám několik vrstev, jednak silonovou střiž k zachycení mechanických nečistot, ale i vrstvu aktivního uhlí a rašeliny. Akvarijní voda pak
dostane lehce hnědavý nádech a podle mých zkušeností vídáme v takovýchto podmínkách nemoci jen zcela výjmečně. Všechny drobnoústky milují pravidelnou výměnu vody, na kterou
nezapomínáme u čerstvých importů. Druhy rodu Nannostomus nejsou žádné hejnové ryby, jak většinou literatura uvdává. Mají ale určité životní situace, kdy se do hejna v přírodě
sdružují. Hejnovými rybami jsou v mládí a při neklidu, vyrušení. V pozdějším věku jednotlivé ryby v přírodě udržují zrakový kontakt s ostatními. Proto se doporučuje mít
hejno o 10 - 12 kusech. Po dosažení pohlavní dospělosti si samečci hájí revíry proti svým sokům. Z hejna si vybereme snáze ryby ke tření, než kdybychom je kupovali v párech.
V hejnu snáze uvidíme, který sameček se dvoří které samičce - výsledky tření takto vybraných párů jsou pak lepší. Často se nám stane, že se "harmonizující" pár již za několik
minut po přelovení do vytíračky vytře. Pak i čas strávený rodiči ve vytíračce je značně kratší.
Druh | Výskyt | Velikost [cm] | Připomínky |
N. anduzei | Brazílie, Venezuela | 2 cm SL | |
N. beckfordi | Brazílie, Guyana, Venezuela | 6,5 cm SL | |
N. bifasciatus | Guyana, Surinam | 4 cm SL | |
N. britskii | Brazílie | 2,5 cm SL | |
N. digrammus | Brazílie, Guyana, Bolivie, Venezuela | 4 cm SL | |
N. eques | Brazílie, Guyana, Bolivie, Peru | 5 cm TL | dříve Nannobrycon |
N. espei | Guyana | 3,5 cm SL | |
N. harrisoni | Brazílie, Guyana | 6 cm SL | dříve Poecilobrycon |
N. limatus | Brazílie | 3,5 cm SL | |
N. marginatus | Brazílie, Guyana, Surinam, Peru | 3,5 cm TL | |
N. marylinae | Brazílie, Venezuela, Kolumbie | 5 cm SL | |
N. minimus | Guyana | 2,3 cm SL | |
N. mortenthaleri | Peru | 4 cm SL | |
N. nitidus | Brazílie | 4,5 cm SL | |
N. trifasciatus | Brazílie, Guyana, Bolivie, Venezuela, Kolumbie | 5,5 cm SL | |
N. unifasciatus | Brazílie, Guyana, Kolumbie | 6 cm SL | dříve Nannobrycon |
Šikmostojky, N. eques, jsou velice dobrými skokany, i když jejich plavání tomu nenapovídá. Proto musíme akvárium dobře přikrýt krycím sklem.
Jako společníky ve společenských akváriích nepoužíváme zásadně velké druhy ryb. Pro oblast dna jsou perfektní pancéřníčci rodu
Corydoras (i k likvidaci zbytků potravy). Pro střední a spodní vrstvy akvária jsou vhodné neonky obecné (Paracheirodon innesi) nebo neonky červené (Paracheirodon axelrodi),
ale i celá řada malých teter rodů Hyphessobrycon a Hemigrammus. Výběr se řídí zásadou, aby naše drobnoústky mohly "stát v krmení", tedy společníci by neměli být příliš žraví.
Odchov drobnoústek
Asi nejjednodušší odchov je u druhu N. beckfordi (na snímku samička v 5-litrové vytíračce).
Velikost vytíračky se řídí velikosti druhu rybky. Pro N. marginatus stačí objem vody 1-2 litry. Pro druhy, jakými jsou
Nannostomus trifasciatus, pak použijeme i celoskleněné elementky s objemem od 10 do 15 litrů. Sám používám vytíračku rozměrů 20x15x15 cm. Třecí rošt je nezbytný.
Z rostlinek je asi nejlepší hnědovka křídlatá (Microsorum pteropus). Mnozí akvaristé používají i drobnolisté rostlinky jako
stolístek (Myriophyllum) či druhy Riccia, Hygrophylla a Salvinia. Příměs rašeliny ve vodě je vhodná. Další parametry vody jsou následující: celková tvrdost
2 až 3 °dGH, minimální přítomnost uhličitanů, vodivost 60 až 70 µS/cm. Teplota vody 26 - 28 °C, pH 6,0 - 6,5.
Velmi důležitá je příprava třecí vody. Pokud máme možnost použít vodu přírodní, máme způli vyhráno. Jinak musíme použít iontoměničů či
vody s reversní osmosy. K tomu ale musíme znát základy chemie. K regulaci kyselosti používáme často kyselinu fosforečnou v desetiprocentní koncentraci, případně kyselinu chlorovodíkovou.
Jako příměs rašeliny mám nejlepší zkušenosti s ToruMinem , dříve jsme používali výluh z rašelinových vláken vyvařených v destilované vodě. Nakonec přidáme i pár kapek kalciumsulfátu s
magnesiumsulfátem (nejlépe v poměru 2:1). Elektrická vodivost je velmi důležitá pro vývoj embryí. Při přípravě takovéto vody vezmu nejdříve demineralizovanou vodu, která má, podle
kvality použitého přístroje, hodnotu kolem 3-5 µS/cm, pak přidáním kyseliny fosforečné stoupne vodivost na 8-10 µS/cm, po přidání rašelinového výluhu asi 20 µS/cm. Přidáním sulfátů
dosáhneme potřebných 60-80 µS/cm. Podle mých zkušeností je pro vývoj embryí nejlepší hodnota pH mezi 6,0-6,5.
Drobnoústky mají své typické zbarvení. Na snímku N. eques.
N. nitidus se vyskytuje ve formě s tukovou ploutvičkou a bez ní. Často se zaměňuje s N. beckfordi. V našich akváriích je ale velice vzácná.
Páry nasazujeme do vytíračky k večeru, zpravidla se příští den vytřou. Při dobrém krmení můžeme nasazení ke tření opakovat již po 2 týdnech.
Ve vytíračkách nekrmíme, nepoužíváme ani prokysličování (které ovlivňuje mnohdy negativně chemické parametry vody). Mladé se líhnou po 24-36 hodinách, rozplavání je po 4-5 dnech.
Ve vytíračkách můžeme použít i umělé rostliny. Na snímku sameček N. trifasciatus těsně před začátkem tření.
N. espei je u nás vzácností.
Jako první krmení po rozplavání nabídneme mladým trepku či vířníka, v dalším průběhu pak živou potravu velikostně odpovídající
velikosti očí plůdku. Jsou to nauplie žábronožky solné či buchanek (k nim je dobré přidávat ještě několik dní pro slabší jedince předchozí prachovou potravu). U buchanek hrozí
"poštípání" potěru, artemie jsou v tomto výhodnější. Ideálním stavem je, když máme tak kvalitní krmení, že v něm mladé mohou "plavat"
Text a foto: Dr. Vladko Bydžovský ©
|