Články - obsah článku

Vzhledem k tomu, že na dané téma už bylo řečeno mnohé, nebudu v tomto článku opisovat všechny obecně známé skutečnosti, ale raději se pokusím zformulovat několik základních problémů, nebo chcete-li úskalí, na která může méně zkušený nadšený akvarista narazit. Než se ale pustíte do čtení, doporučuji pro získání základní orientace v tématu o zakládání akvária nastudovat výbornou stránku na serveru AQUA-VAI Začínáme, kde jsou uvedeny základní informace o zakládání akvárií. Spoustu dalších užitečných informací naleznete také v předchozím článku, který vyšel na serveru AKVARKO.cz Zakládání rostlinného akvária, jehož autorem je Aivosh a dále pak v článku pana Vladimíra Pelikána Zakládání okrasného akvária a jeho úskalí.

Je to k nevíře, ale faktem je, že ani odborníci se zatím nedohodli na výkladu, co přesně je "rostlinné akvárium". Na internetu se odpovídající anglický termín "planted tank" nikde nevysvětluje. Nezbývá tedy, než si tento pojem vyložit po svém. Pro mě je rostlinné akvárium takové, ve kterém cíleně pěstujeme vodní rostliny, usměrňujeme jejich růst a přemýšlíme nad jejich vzhledem a umístěním. Pokud tedy někdo živé rostliny v nádrži má, ale nezáleží mu na nich, nechává je růst úplně bez ladu a skladu, může mít zarostlé akvárium, nicméně rostlinné podle mého názoru nebude. Mám-li uvést konkrétní příklad, patří sem především holandská akvária (bez ryb nebo jen s minimální rybí obsádkou), "přírodní" akvária (podvodní krajiny ve stylu Takashi Amana) a valná část okrasných společenských akvárií, kde jsou ryby i rostliny. Pokud tedy v tomto článku naleznete slova "nádrž" nebo "akvárium" bez dalších přívlastků, mám na mysli "rostlinné akvárium" podle výše popsaných charakteristik.

Pro začátečníka, který zakládá nádrž, je asi nejdůležitější, aby si rozmyslel, jestli bude především chovat a odchovávat ryby, nebo jestli se chce trošku věnovat i té "zelenině", pardon, kytičkám. Já osobně preferuji akvária, kde rostliny jsou přinejmenším stejně opečovávané jako ryby. Ostatně, všude se dočtete obecně platnou pravdu, že zdravé vodní rostliny tvoří zdravé prostředí pro ryby a ty zase produkují některé živiny pro rostliny. Pokud tedy přijmeme tento model, můžeme se za příznivých okolností dopracovat v rostlinném akváriu k relativní rovnováze. V tomto ohledu je mnohem jednodušší zakládání větší nádrže nad 100 litrů, než desetilitrového miniakvária. Rovnováhu považuji za důležitou, neboť jsem do značné míry pohodlný člověk a nerad dělám v akváriu víc zásahů, než je nezbytné. Pokud se taky raději kocháte, než abyste neustále něco kupovali a vylepšovali, třeba vyzkoušíte něco z následujících tipů, jak rovnováhu v akváriu vytvořit a udržet bez některých technických a chemických berliček.

Předpokládejme, že už máme doma nádrž, sehnali jsme štěrk, máme připravenou techniku, dekorace, pozadí na zadní stěnu a rámcovou představu, jaký typ akvária chceme vytvořit. Takže bychom rádi začali dávat všechno dohromady, jenže v jakém pořadí? Na internetu se můžete dočíst v jednom návodu, že nádrž s vodou, štěrkem a dekoracemi by se měla zabíhat čtyři týdny naprázdno a až potom, co naměříme nulové hodnoty amoniaku a dusitanů, můžeme prý vysázet rostliny a vypouštět ryby. Hezká teorie, ale v praxi trochu pokulhává, protože nárazovým vypuštěním většího počtu ryb se dostaneme zase zpátky na začátek celého cyklu a budeme opět čelit zvýšení koncentrace amoniaku a dusitanů. A navíc bychom se skoro měsíc museli dívat na téměř prázdnou nádrž s vodou. No, to by člověk mezitím zestárl, než se pěkného akvária dočká.

Vycházejme z toho, že minimálně 14 dnů trvá, než se v novém filtru a v čistém substrátu na dně dostatečně namnoží správné baktérie a začne fungovat koloběh dusíku, který je nezbytný pro udržení biologické rovnováhy. (O koloběhu dusíku při zakládání akvária doporučuji nastudovat velmi dobrý článek ve slovenském časopise Akvárium, číslo 4.) Tuto dobu můžeme o něco zkrátit nasazením baktérií ze zaběhlého akvária (např. trochou substrátu nebo staré vody, filtrační hmotou z používaného filtru atd.). Vždycky ale budeme muset přinejmenším týden počkat. Pokud jako první nasadíme do akvária ryby, koledujeme si o problém s jejich otravou (tzv. syndrom nově založeného akvária). A i když tyto tzv. "startovací" rybky přežijí, zvýšená koncentrace dusitanů jim rozhodně na zdraví nepřidá. Myslím, že pro ryby je to podobně dráždivé, jako pro člověka dýchat kouř z hořících plastů. Jak tedy pro ryby připravit bezpečné prostředí, aniž bychom se museli dívat téměř měsíc na prázdnou nádrž? Je to prosté. Nejdřív si připravíme rychle rostoucí nenáročné rostliny (např. přebytky od nějakého kolegy akvaristy) a ty zasadíme klidně hned první den. Doporučuji sázet je už při plnění akvária odstátou vodou, aby byla manipulace na dně snazší. Až je sázení hotovo a voda uvnitř, zapojíme filtr, topení a osvětlení. Tyto "pionýrské" rostliny nám pomohou s odbouráváním dusíkatých odpadních látek a pokud budeme mít štěstí, vyhneme se současně problémům s řasami a zákaly, které se dost často objevují v nově založených nádržích bez rostlin. A hlavně v akváriu bude už co pozorovat.

To je dobrá otázka. Pokud zasadíme jako první emerzní rostliny vypěstované ve sklenících pěstírny (viz obrázek vpravo), může se nám stát, že nějakou dobu neporostou vůbec, protože nejsou přizpůsobené životu pod vodou. Z toho důvodu je důležité použít na rozjezd takové rostliny, které se pod vodou uchytí ihned, např. zmíněné přebytky od úspěšných akvaristů. Použitelné jsou např. růžkatec (Ceratophyllum), douška (Egeria), zelené stolístky (Myriophyllum), mokřanky (Hygrophila) a jiné druhy, většinou známé jako vodní plevele. Takové rostliny obvykle rostou "jako z vody" už pár dní po zasazení. Kde ale berou živiny? Aby mohly rostliny růst, potřebují světlo, CO2, vodu a chemické prvky jako dusík, fosfor, draslík a další stopové prvky. Světlo jim poskytneme my, a to další si "pionýrské" rostliny dovedou vytáhnout z vody nebo ze substrátu, který nikdy není zcela čistý a sterilní, i když jsme ho důkladně vyprali. Stejně tak vodovodní voda obvykle obsahuje spoustu solí, které šikovné rostliny umí využít ve svůj prospěch, např. dusičnany, uhličitany, sírany a chloridy. Věřte mi, že v této fázi není nutné přidávat do vody tekutá hnojiva. Stačí opravdu jenom svítit.

Jiná věc je, jak "nakrmit" filtrační baktérie, aby se nám pěkně namnožily. Vždyť přece bez nich je příliš riskantní nasadit ryby. Vodovodní voda neobsahuje dostatek amonných iontů a trvá docela dlouho, než se nějaké vytvoří rozkladem organických látek. Pak teprve začne výše zmíněný koloběh dusíku. Ve světě se často přidávají do prázdné nádrže amonné ionty (hydroxid amonný) a násada baktérií ve formě startovacích roztoků. Proč ale platit za něco, co se do nádrže dostane snadno samo a zdarma. Vykutálený akvarista vyřešil i zajímavý způsob, jak toto samovolné množení baktérií urychlit. Stačí přidat do akvária pro začátek pár kapek, maximálně jednu polévkovou lžíci lidské moči. Ne, to není vtip. Je to poměrně hezky popsáno na internetu. Ve zkratce a v mém překladu: Jde o to, že moč zdravého člověka neobsahuje žádné baktérie nebo škodliviny, které by v akváriu bez ryb vadily. Obsahuje především močovinu a jiné látky, které jsou snadno rozložitelné na amonné ionty a CO2 a tím pádem využitelné baktériemi i rostlinami. Dobře, uznávám, je to poněkud nechutné, ale funguje to.