Články - obsah článku

Při dobrém krmení se brzy samičky zaplní, což lze dobře poznat podle zaoblených "boků" a žlutavě prosvítajícím vaječníkem. K vydatnému odchovu dáme takovouto samičku spolu s partnerem do menšího akvária (asi 25 - 45l). Já používám k odchovu akvária o rozměrech 75x25x40cm, která jsem dvěmi pevnými stěnami přepažil na tři stejná oddělení. Původně jsem si tyto nádrže před lety opatřil pro chov bojovnic, ale nejlépe se mi osvědčily při odchovu všech labyrintek. Hlavní předností je, že v nich umístěné páry mají vizuelní kontakt, a mohou tak svoji agresivitu u průhledných přepážek odreagovat bez zranění různým imponováním a hrozbami. Také se nechají dobře pozorovat různé způsoby chování, jako je obrana okolí hnízda samičkou rájovce nebo i bojovnice. V oddělených akváriích bez vizuelního kontaktu k ostatním párům je agresivní chování o potěr pečujícího samečka zaměřeného proti samičce, jako jedinému pomyslnému nepříteli, který je právě "po ruce". Zde se doporučuje po skončeném tření samičku odlovit. V odchovném akváriu má mít samička dostatek možností úkrytu před často bouřlivým dvořením samečka. Paepke doporučuje použití trubek z umělé hmoty o takové velikosti, aby se v nich samička mohla ukrýt a sameček se do nich pro svoji velikost již nevešel.

Dalších předností zde popisovaných "sousedských" nádrží je, že se páry ze sousedních oddělení mohou vzájemně stimulovat. Činnost spojená s námluvami může být příkladem pro sousední pár, a uspíšit tak i zde tření. Takovýto průběh jsem mohl u labyrintek často pozorovat.

Dalších předností zde popisovaných "sousedských" nádrží je, že se páry ze sousedních oddělení mohou vzájemně stimulovat. Činnost spojená s námluvami může být příkladem pro sousední pár, a uspíšit tak i zde tření. Takovýto průběh jsem mohl u labyrintek často pozorovat.

Pro lepší vývin jiker a larev by měla být pro odchov použita měkčí voda 5-15°dGH a pH hodnota by se měla pohybovat od 6 do 7. Lehká přísada rašeliny zvyšuje spokojenost rybek.

Teplotu lze zvýšit až na 25°C. Za těchto podmínek začne sameček záhy se stavbou pěnového hnízda a s dvořením. Nyní teritoriálně a agresivně nastavený sameček začne napadat všechny blížící se rybky včetně vlastní samičky. Ta si musí nějakým způsobem samečka udobřit. Dělá to tím způsobem, že se k němu přibližuje ve vztyčené poloze s hlavou nahoře. Ploutve má přitom odtažené a ocasem dělá vlnivé pohyby. Sameček ji nejdříve vítá v hrozivém postavení se široce roztaženými ploutvemi. Zpočátku se mohou takováto setkání zvrhnout i v kousavá napadení ze strany samečka. Také z tohoto důvodu je nutné, jak jsem se již zmínil, vytvořit samičce takové prostředí, aby se mohla stáhnout do ústraní. Sameček se poté stále více zklidňuje a konečně sám samičku očekává pod hnízdem, nebo se snaží ji k němu přilákat. Po úspěšném sblížení provede samička pod pěnovým hnízdem lehký dotek tlamkou do boku samečka, a tím uvolní reflex ovinutí. Z výchozího souběžného postavení se sameček ovine kolem samičky ve tvaru U takovým způsobem, že jejich pohlavní vyústění jsou téměř vedle sebe. Poté se pár otočí tak, že samička se ocitne v poloze hřbetem dolů. V této poloze dojde k vyloučení pohlavních produktů. Jikry stoupají po oplodnění vzhůru k hnízdu, neboť jsou lehčí než voda. Než však k této situaci dojde, provádí pár mnoho cvičných pokusů, aby jejich souhra byla dokonalá. Vyloučení pohlavních produktů probíhá v mnoha, po řadě jdoucích páření, až samička vyloučí celou řadu jiker. V přestávkách páření sbírá sameček zvířené jikry a plive je zpět do hnízda. Na této činnosti se často podílí i samička. Po skončeném páření začíná sameček samičku od hnízda odhánět. V krajním případě ji v tomto momentě musíme z nádrže odlovit. Pokud je akvárium dostatečně veliké, nebo jsou agrese samečka vizuelním kontaktem k sousednímu páru dostatečně odreagovány, můžeme pár ponechat pospolu. Jen tak je možné pozorovat jakým způsobem si pár dokáže rozdělit rodičovské povinnosti. Sameček je plně zaměstnán kontrolou, péčí a obranou hnízda, zatím co samička brání šiší okolí hnízda a napadá všechny přibližující se rybky. Podle teploty vody se plůdek vykulí za jeden až dva dny a zpočátku jej lze spatřit jen jako malé čárečky na spodní straně hnízda, nebo na přilehlých rostlinách. Ale vždy jen v blízkosti hladiny. Ke dnu spadlé larvy jsou samečkem sbírány a dopraveny zpět do hnízda. Po dalších třech dnech jsou mláďata natolik vyvinuta, že začínají samostatně plavat a rozdělovat se na hladině. K tomuto okamžiku zaniká rodičovský instinkt samečka. Pokud je žádoucí zachovat co nejvíce potomstva, je nutné oba rodiče z nádrže odstranit. Ty sice nepodnikají cílené útoky na mladé, ale stále častěji mizí některé z nich v jejich tlamách. Jen ve velkých, dobře osázených akváriích se podaří několika mladým přežít.

Mladí rájovci potřebují v prvních dnech jemné krmivo. Ideální jsou nálevníci, které lehce získáme z lyofilizátů, běžně dostupných v obchodech. Mnozí akvaristé používají trepky, Paramaecium. Mladé rájovce lze také udržet v prvních dnech tekutým odchovným krmivem, též dostupným v obchodní síti. Asi po jednom týdnu přijmou již také artemii, a tím přečkali nejtěžší období. Další chov nepřináší již žádné větší těžkosti. Aby nedocházelo k poruchám vývinu, je třeba mladé rybky co nejdříve přemístit z často malých vytíraček do prostornějšího odchovného akvária. Při této příležitosti již můžeme rovést třídění podle velikosti, neboť větší sourozenci mají sklony ke kanibalizmu a doslova decimují stav pomaleji se vyvíjejících sourozenců.

Častým problémem při chovu labyrintek je takzvaná sametová nemoc, Oodinium pillularis. Touto nemocí trpí především mladé rybky, u dospělých ryb se s ní prakticky nesetkáme. Naprosto spolehlivý prostředek proti této nemoci, pokud vím neexistuje. V obchodě jsou k dostání prostředky, které tuto nemoc zmírňují, ale žádný, který ji potlačí. Mnoho těchto prostředků obsahuje měď, která však u mladých rybek působí velmi toxicky. Proto je nutná opatrnost při dávkování.