Články - obsah článku

Asi za dva týdny se pancéřníčci třeli znovu. To jsem již nasbírala 20 až 25 jiker. Nebyla jsem si však jista, zda pocházejí od C. similis nebo od C. adolfoi nebo od obou. Sumečci obou druhů totiž svištěli akváriem! Jikry vypadaly všechny stejně a byly ještě velmi lepkavé. Samičky C. similis nosily ještě kolem 23 hodiny jikry po akváriu, a tak jsem usoudila, že C. adolfoi začali se třením již dříve. Všechny jikry byly k nalezení na jednom místě v rohu akvária. Tentokrát jsem je umístila do sítěnné odchovné nádržky. Druhý den jsem našla ještě sedm dalších jiker. Nyní bylo také zřetelně vidět, že jikry C. similis jsou menší. Doufala jsem tedy na přírůstek obou druhů. Během dne jsem ještě vytřídila několik zplesnivělých jiker.

První larvy pancéřníčků se vylíhly pátý den po výtěru. O dva dny později jsem přemístila do 10 l vytíračky 16 mladých rybek. Po vstřebání žloutkových váčků jsem začala opatrně krmit naupliemi artémií, ale teprve ke konci prvního týdne byla tato potrava všemi pancéřníčky přijata. Každý den jsem odsávala zbytky potravy a měnila malé množství vody. I když jsou dospělí C. similis a C. adolfoi naprosto rozdílně zbarveni, nemohla jsem stále ještě, mezitím asi 1,3 cm velké mladé rybky, od sebe rozeznat. Stále jsem ještě vycházela z toho, že budu mít od každého druhu několik mladých. Zpočátku byli všichni pancéřníčci stejně tečkovaní, jak to známe od mladých C. similis. Na počátku třetího týdne začaly být první rozdílné znaky tělesné kresby zřetelné. Zatím co většinou byli pancéřníčci po celém těle tečkovaní, tři z nich měli na hřbetě čtyři tmavé skvrny, ale celkově byli jednobarevní. Na konci třetího týdne jsem začala s přikrmováním tabletami, cyklopem a drobně nakrájenými patentkami. Mezitím mělo devět mladých pancéřníčků silně vyznačený nebo jen naznačený tmavý pruh přes oči. Ti s naznačeným pruhem byli zřejmě C. similis. Koncem čtvrtého týdne jsem, mezitím již 2 cm velké pancéřníčky, přemístila do většího odchovného akvária. O něco později začala být u mladých C. similis zřetelná skvrna na kořeni ocasní ploutve. Tím bylo jasné, že ve skupině mladých rybek je jen pět C. adolfoi. Přesto jsem měla velkou radost z mého chovatelského úspěchu. Mladé C. adolfoi jsem si samozřejmě ponechala a o ně tak rozšířila moji pancéřníčkovou skupinu na 18 exemplářů.

C. adolfoi se ještě mnohokrát vytřeli, vždy v pozdním podzimu až zimě. Já jsem si však již od té doby nedala tu práci, zelenou džungli v akváriu prohledat a posbírat jikry.