Články - obsah článku

Jako majitel několika menších akvárií určitě při hledání vhodných druhů narazíte na nádherného čichavce, Colisa lalia. Již jeden pár (lepší je trio) těchto neúnavných rybek je obohacením pro každé hezky osázené výstavní akvárium. Také pokus o domácí chov v malém nepřináší jen radost, ale také napomáhá lépe pochopit požadavky chovaných ryb.

Původní domovinou čichavců trpasličích je jižní Asie, přesněji řečeno sever Indie, Assam a Bangladéš. V zimním období osídlují převážně říční systém řek Indus, Ganga a Bráhmaputra. V létě, kdy jsou v důsledku monzunových dešťů zatopena velká území v nížinách, nastává doba páření. Bohaté dešťové srážky s teplotou vzduchu okolo 30°C skýtají bohatou nabídku potravy.

Poprvé popsal čichavce zakrslé Hamilton v roce 1822. Tenkrát ještě pod názvem Trichopodus lalius. O rodové jméno Colisa se dělí s poněkud menším čichavcem medovým Colisa chunna (mnohdy mylně nazývaným C. sota), s větším čichavcem pruhovaným Colisa fasciata a s čichavcem pyskatým Colisa labiosa. Společně patří do nadčeledi lezounovitých Anabantoidea a do čeledi Osphronemidae, která obsahuje známé rody jako je Betta, Macropodus, Sphaerichthys, Trichogaster a Trichopsis. Tyto velmi rozdílné ryby přes 20 centimetrů, mají však jedno společné. Je to labyrintní orgán, který jim dává v akvaristice jednoduché pojmenování - labyrintky.

Labyrint se nachází v prohlubni za žeberní dutinou a sestává ze silně prokrvených, lamelovitě uspořádaných kožních záhybů, kterými se dostává nad hladinou nadechnutý atmosférický kyslík do tělesné tekutiny. Toto zařízení slouží rybám k dostatečnému zásobení těla kyslíkem, kterého je v jejich životním prostředí, sestávajícím z horkých a kalných záplavových tůní, nedostatek. Toto zařízení je natolik vyvinuto, že pokud nemají labyrintky možnost vyplutí ke hladině, mohou doslova utonout.

Pohlaví dospělých čichavců zakrslých je jak u divokých forem, tak i u odchovů dobře rozeznatelné. Jen o málo větší samečkové (střední velikosti je asi 5 až 6 cm) jsou velmi zřetelně a nápadně zbarvení oproti nenápadně šedostříbřitě zbarveným samičkám s případně několika modře tečkovanými pruhy. Samečkové divokých forem mají tak nádherné zbarvení, že mezi ostatními sladkovodními rybami nemají téměř žádnou konkurenci. Hlava a prsní část je zářivě modrá. Poněkud oploštělé, elipsovitě protáhlé tělo je plošně pokryto zdvojenými řadami zářivě modrých bodů, které na červeném podkladu zanechávají u diváka dojem jakéhosi modročerveného příčného vzoru. Tato kresba pokračuje nejen na hřbetní, ale také na obzvláště dlouze protažené řitní ploutvi. Rovněž tímto způsobem zbarvená ocasní ploutev je na zadním konci ukončena poněkud širším červeným pruhem. Obě pohlaví mají společný znak, a sice vláknovitě prodloužené břišní ploutve, které při své činnosti dodávají čichavcům zvláštního půvabu. Nejen potrava, ale také i ostatní ryby jsou jimi pečlivě ohmatávány. Přibližně od začátku osmdesátých let máme různobarevné chovatelské formy, které se podstatně od forem divokých výrazně odlišují.Jejich zbarvení je červené, modré, neonové, ale také i duhové. Vzhled je jistě otázkou vkusu, ale jejich chování je naprosto stejné jako u původních forem. Přesto se však u chovů čistých forem vyskytuje genetický problém - je to snad letální faktor, jehož překročení znamená smrt organizmu?

Požadavky potřebné k chovu jsou lehce splnitelné. Velikost akvária je důležitá s ohledem na počet chovaných rybek. V 60 cm dlouhém akváriu je dostatek místa pro jednoho samečka a až tři samičky.V 80 cm akváriu lze umístit dva samečky s odpovídajícím počtem samiček.Nadbytek samiček je užitečné opatření, neboť ty z nich, které nejsou ochotny k páření, jsou samečky pronásledovány a přitom rozdávané rány jsou schytávány i ostatními obyvateli akvária. Pravidlem je také, že právě samičky se spolu mimo období rozmnožování lépe sžívají a společně plují akváriem, zatím co samečkové jsou zaměstnáni stavbou hnízda nebo obranou revíru

Z běžně nabízených hotových akvárií zvolte standardní velikost o rozměrech 60x30x30 cm, nebo 80x35x45 cm. Ještě poněkud hlubší a vyšší nádrž je do budoucna výhodnější s ohledem na velké množství přírůstku mladých rybek a také vám umožní větší prostor pro osázení rostlinami.

S ohledem na ostatní, ve společnosti žijící rybky, jako jsou pancéřníčci nebo jiné rybky zdržující se u dna, použijte tmavší říční písek o zrnitosti 2 až 3 mm. Pod tuto vrstvu je dobré použít vrstvu hnojiva Deponit jako základ dobrého růstu rostlin, které jsou pro chov čichavců velmi důležité. Právě u menších nádrží o 80 až 100 litrech obsahu vody trpí rostliny nedostatkem kysličníku uhličitého, což má za následek špatný nebo dokonce žádný růst rostlin.