Články - obsah článku

Vzhledově i anatomicky se polozobánky všech rodů liší od běžných živorodek čeledi Poeciliidae z "Nového světa". Jak dokumentuje obrázek úst, při pohledu shora vidíme dlouhou, nepohyblivou čelist a přibližně o polovinu kratší pohyblivou horní čelist. Kvůli zvětšení plochy ústní "pinzety" je spodní čelist rozšířena kožním lemem. Účel tohoto uspořádání zatím není objasněn.

Pohlavní orgán samců (obrázky) tvoří na dvě části rozdělená analis. U dermogenys a Nomorhamphus jsou pohlavně aktivní zkrácené paprsky 1-3, paprsky 4-8 tvoří přechod a paprsky 9-14/16 jsou normální ploutví. U Hemirhamphodon je to obráceně- přední delší část (paprsky 1-4) je ploutví a kratší zadní (5-7) se podílejí při přenosu spermií. Pro tyto pohlavní orgány zavedl v roce 1976 M. BREMBACH pojmenování andropodium. Koncová část 2. paprsku (tridens flexibilis) je natolik specificky utvářena (viz. Perokresba), že někdy umožňuje i identifikaci jednotlivých populací.

Další odlišnost od Poeciliidae (u kterých se původně párový vaječník zredukoval na jeden), je párové ovárium u Hemiramphidae. Snímek ukazuje uložení zárodků a přítomnost bílých neoplozených vajíček.

Dnes uznáváme, že živorodost jako strategie rozmnožování vznikla nezávisle na sobě opakovaně na různých místech a v různém čase nejméně tři krát. Potvrzují to také metody molekulární biologie metodou sekvenování DNA genu tyrosinkinázy. Studium pohlavních orgánů polozobánek "Starého světa" překvapivě ukazuje , že při nich se živorodost vyvinula nezávisle na sobě dokonce dvakrát.

Zbarvení je proměnlivé podle lokality původu. V akváriu je ovlivněno tvrdostí vody, teplotou a potravou. Rybky chované v tvrdé až extrémně tvrdé vodě mají ploutve málo barevné. Spektrum sahá od vcelku nenápadné ocelově šedomodré (D. pusillus ze Singapuru) po teplou hnědočervenou. Z Thajska bývá importována modrá forma se zářivě červenou hřbetní a řitní ploutví. U jedinců z Bangkoku (D. pusillus borealis) se často vyskytují rybky na hřbetě a vrchní části hlavy jakoby stříbřitě nebo zlatohnědě "přepudrované". Z příroy jsou známy také formy stříbřitě bílé a albinotické. V literatuře někdy udávaná skvrna oplozenosti u samiček je omyl. V starší literatuře nalezneme informace o podélném tmavém pásu. Tento je vzácně tvořen pigmenty (viz obrázek dole), ale většinou prosvítáním páteře u některých populací.