Články - obsah článku

Námluvy probíhají takovým způsobem, že je nelze přehlédnout. Vše začíná časně ráno tím, že sameček obeplouvá samičku. Při tom staví všechny ploutve a snaží se ji přimět k pohybu. Pokud se mu podaří samičku pohnout z místa, následuje divoká honba. Je zajímavá naprosto shodným souběžným plaváním, při kterém se pár od sebe neodděluje. Tento podivný tanec je zakončen v hustých rostlinách, kde sameček provádí lehké údery hlavou do boku samičky v úrovni postranní čáry. Samička na tyto údery reaguje kývavými pohyby a následuje samečka k vyhlédnutému místu samotného tření. Zde se na sebe těsně tisknou, aby vzápětí došlo k bleskovému vyloučení vajíček a spermií. Při tom se od sebe pár vějířovitě odděluje. Při každém vyloučení pohlavních produktů dochází k uvolnění a oplodnění asi deseti světlých vajíček. Ty padají ke dnu, nebo zůstávají vyset na rostlinách. Jsou naprosto průhledná a tí i těžko viditelná. Během dalších dvou až tří hodin dojde přibližně ještě dvacetkrát k takovémuto páření. Po jeho skončení je chovný pár z vytírací nádrže vyjmut a nádrž samotnou poněkud zastíníme. Dobré provzdušnění vody příznivě ovlivní vývin vajíček a růst larev. Na obrázku vpravo je chovný pár světlé formy při námluvách. Samička je vpředu.

Samozřejmým předpokladem pro úspěšný chov je nejprve bezpečné rozeznání samečka a samičky. V praxi si akvaristé tento úkol zjednodušují podle pravidla, že samička je oblejší než sameček. To se však tak jednoznačně nedá potvrdit. Sameček Hyphessobricon flammeus má, jako i ostatní zástupci podčeledi Tetragonopterinae, na konci řitní ploutve charakteristický háček, jehož funkce není doposud známa. Tohoto výčnělku využívají akvaristé při třídění většího množství rybek neboť sameček zůstane vždy v odchytné síťce vyset. Nedochází k tomu tolik v dnešních silonových síťkách, ale hlavně v bavlněných, ve kterých tento trik výborně funguje. Pokud nejsou síťky z bavlněného materiálu k sehnání, není jejich zhotovení vůbec problematické. Dalším důležitým rozpoznávacím znakem samečků je konkávní, neboli dovnitř zakřivená řitní ploutev s výrazným černým lemováním. U samiček je tato ploutev konvexní, neboli zakřivená směrem ven, a černé lemování je jen velmi slabé nebo chybí úplně. Podle těchto znaků můžeme spolehlivě páry sestavit. Na jednu březí samičku by měli být připraveni tři samečci. Jako vytíračku zvolíme nevelkou nádržku o 20 nebo 30 l obsahu, osázíme ji jemnolistými rostlinami a snažíme se ji držet sterilní, jak jen to bude možné. Například vymytím roztokem hypermanganu při teplotě 40°C. Partnery před nasazením do tření držíme alespoň týden osamoceně a dobře krmíme. Po ukončeném tření chovný pár okamžitě odstraníme, neboť oplodněná vajíčka považují za pochoutku. K vykulení larev dochází asi za 58 až 60 hodin. Ty jsou také průhledné jako jikry, a tak zprvu prakticky neviditelné. Vývin larev probíhá následným způsobem: po 3. dnu = 2,5 mm, 6. den = 3 mm, 13. den = 6 mm, 18. den = 8 mm. Růst probíhá razantním způsobem, přičemž jsou jako krmivo přijímány všechny na trhu dostupné druhy včetně sušeného žloutku. Tetra červená vykazuje všechny vlastnosti oblíbené akvarijní ryby. Sem patří např. velikost, mírumilovnost, odpovídající vzhled, jednoduchý chov. Obzvláště pro začínající akvaristy je to výborná rybka. Není náhodou, že se tato rybka již "od nepaměti" drží neustále v hitparádě 50 nejoblíbenějších akvarijních ryb.

Dobře živená samička tetry červené - žanérky může každých 10 až 15 dní vyprodukovat 100 až 250 jiker. Při teplotě vody 25°C se larvy vykulí za 3 dny. Ty vypadají právě tak jako jikry, tedy jako maličké skleněné střípky, a jsou tudíž lehce přehlédnutelné. Jestliže však chovatel svůj zrak již jednou na ně "vycvičil" najde je potom vždy a všude. Larvy plavou v šikmé poloze hlavou dolů. Po třech dnech změní larvy svojí pozici a začnou volně plavat. Nyní nastává i čas jejich krmení. K tomuto účelu je nejvhodnější jemný plankton. Ten o něco později nahradíme naupliemi artemií. Při bohaté nabídce jemného krmiva se dokáží mladé rybky nacpat doslova k prasknutí. V této době se zdá , že jedinou vlastností mláďat je strach a hlad. A skutečně. V prvních 2 až 3 týdnech jsou tak plaché, že se zdržují převážně jen v úkrytu rostlin. Teprve později se odvažují na dobrodružné výpravy, chovají se sebevědomě a "žerou jako velcí". Během celé této doby musíme denně odsávat výkaly. Odsátou vodu nahradíme ihned vodou ve stejné kvalitě a teplotě. Ve stáří 5 týdnů jsou mladé rybky již asi 15 mm velké. To již také získávají své zbarvení a jsou svým rodičům stále podobnější. Nastal čas jejich přemístění do většího akvária. Při tomto kroku je velice nutné zkontrolovat, zda fyzikálně-chemické hodnoty vody jsou v obou nádržích stejné! Pokud se budete tohoto pravidla držet, zabráníte ztrátám při přemístění. Ve 4 měsících jsou rybky již natolik velké, že je můžeme umístit do společného akvária k dospělým jedincům. Po dosažení šestého až sedmého měsíce věku jsou schopny rozmnožování. I když jsou dnes tetry červené stále ještě hezky zbarvené, stále více se projevuje jejich zhoršující se vybarvení. Je to pravděpodobně tím, že je již delší dobu prováděn špatný výběr odchovů. Pokud se někomu z nás podaří získat z přírodní oblasti výskytu pravé Hyphessobrycon sweglesi, musí nám být jasno, že máme v rukou opravdový poklad, se kterým musíme také tak zacházet a bezpodmínečně jej pro příští generace uchovat!

Další informace o tetře červené naleznete v atlasu ryb: Tetra červená - Hyphessobrycon flammeus