Články - obsah článku

Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|  
Získávání akvarijních kořenů z přírody
Pavel Hucl
(na AKVARKO.cz vyšlo 3.1.2008)
Kořeny v přírodě
Chtěl bych se s Vámi podělit o své zkušenosti při získávání akvarijních kořenů ve volné přírodě. Vedla mě k tomu jednak cena prodávaných kořenů a také dostupná nabídka - tvary.
Vhodné kořeny získávám následujícími způsoby:
1. Naplavené dřevo - po jarním tání si obejdu břehy řek a vyberu hezké tvary z naplaveného dřeva. Dřevo musíme volit takové, které leželo viditelně delší dobu ve vodě. Není na něm žádná kůra, nemá hladký povrch čerstvého kmenu. Ohnívající měkké části přezkoušíme, zda jdou odstranit lehce (obvykle rukou) až na jádrové dřevo. U tohoto dřeva je výhodou, že delší dobu leželo ve vodě a většina škodlivých látek se z něj již vyplavila. Zde není nutné odstraňovat obalové dřevo (viz bod. 2, dřevo čerstvé). Toto dřevo se vyluhuje do cca. dvou měsíců ode dne, kdy byl vybraný kořen zbaven veškerého vzduchu - dřevo plně nasáklo vodu.
2. Dřevo čerstvé - najdeme kdekoliv, musí se pouze jednat o dřevo tvrdé: dub, buk, akát, jilm, kaštan, ovocné dřeviny (jabloň, hrušeň, třešeň, ořech, švestka, meruňka, broskvoň, atd.). Toto dřevo získáme v sadu po kácení menších stromů (dožilé zákrsky, ne velké stromy!) nebo v lese po prořezu (např. vykácené nálety pod el. vedením). Velikost budoucího kořene nebo pařezu volíme podle velikosti jádrového dřeva, měkké dřevo uhnije, tvrdé jádrové vydrží. Zde je výhodné použít čerstvého dřeva plného mízy, neobsahuje vzduch a urychlí se tím vyplavení většiny látek.
3. Rašeliniště nebo tropické tvrdé dřevo - nabídka v obchodech
Takto získané dřevo potopíme do vody, nejlépe dešťové (lépe rozpouští ve dřevu obsažené látky). Výhodou je, je-li dřevo čerstvé s obsahem mízy (jde okamžitě ke dnu a nemusí se dlouho vyluhovat obsažené látky) nebo se už nějakou dobu vyluhovalo ve vodě (dřevo naplavené). Sud na dešťovou vodu pro zalévání na zahrádce je ideálním místem na potopení budoucí ozdoby akvária do vody.
Pro zájemce uvádím následující složení dřeva (a přidal jsem i složení uhlí a rašeliny pro zájemce o užití na dno):
  %C %H %O
 Dřevo 50 6 43
 Rašelina 60 6 32
 Hnědé uhlí 70 5 24
 Kamenné uhlí 82 5 12
 Antracit 94 3 3
 Tuha 100 0 0
Dřevo obsahuje pochopitelně i další látky, již zmíněné uhlík, kyslík, vodík, a v menším množství (celkově cca. 1% hmoty) dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, síra, železo.
Všechny rostliny se skládají z aminokyselin, aminokyseliny se pak seskupují do vzorců, typických pro různé druhy bílkovin. Toto odbočení si dovolím kvůli poznatku, jaké látky se uvolňují do vody při rozkladu aminokyselin obsažených ve dřevě nebo rostlinách. Nyní následuje výčet nejdůležitějších aminokyselin a jejich složení:
  • Alanin se skládá ze 40% uhlíku, 8% vodíku, 36% kyslíku a 16% dusíku. Jeho molekulární váha je asi 89. Je součástí kalciumpanthotenátu (vitamin) a má vliv na zdraví kůže.
  • Arginin je složen z 41,5% uhlíku, 8% vodíku, 18,5% kyslíku a 32% dusíku. Molekulová váha asi 174, závislá na kontrakci molekul. Je důležitou součástí chrupavky a tkání, ze kterých se přirozeným usazováním vápníku tvoří kosti. Je důležitý pro strukturu a funkci rozmnožovacích orgánů. Přispívá k udržování degenerace buněk pod kontrolou a chrání tkáně před tvorbou vředů a rakoviny.
  • Kyselina asparágová se skládá z 36% uhlíku, 5,5% vodíku, 48% kyslíku, 10,5% dusíku. Molekulová váha asi 133. Pomáhá oddalovat narušování kostí a podporuje prolínání vápníku z krve do buněk. Je důležitá pro plíce a dýchací cesty, stejně jako pro srdce a krevní cévy.
  • Cystin - skládá se z 30% uhlíku, 5% vodíku, 26,5% kyslíku, 11,5% dusíku, 27% síry. Molekulová váha 240. Jedna z nejdůležitějších součástí vlasů. Důležitá substance při tvorbě červených krvinek. Udržuje tkáně zdravé a odolné proti jedům a infekcím.
  • Dijodtyrosin se skládá z 25% uhlíku, 2% vodíku, 11% kyslíku, 3% dusíku, 59% jódu. Molekulová váha 433. Podílí se na funkcích všech žláz, především na funkci žlázy štítné, hypofýzy, nadledvinek a lymfatických žláz.
  • Kyselina glutamová se skládá z 41% uhlíku, 6% vodíku, 43,5% kyslíku, 9,5% dusíku. Molekulová váha 147. Tvoří pětinu součástí inzulínových molekul. Zúčastňuje se vylučování zažívacích šťáv v těle a tvorby glykogenu. Je důležitá pro játra, která přeměňují za pomoci amylolytických enzymů glykogen na cukr poskytující energii. Má silný dezinfekční účinek. Brání vzniku anémie (chudokrevnosti) a zabraňuje nebo zpomaluje odeznění účinku vitaminu C.
  • Glycin se skládá z 32% uhlíku, 7% vodíku, 42,5% kyslíku, 18,5% dusíku. Molekulová váha 75. Účastní se tvorby chrupavek a vláken svalových. Má mírnící účinek na nadměrnou tvorbu pohlavních hormonů.
  • Histidin je složen ze 46% uhlíku, 6% vodíku, 21% kyslíku, 27% dusíku. Molekulová váha 155. Podporuje tvorbu glykogenu v játrech. Pomáhá zabraňovat tvorbě patologických hlenů v organizmu. Je důležitou součástí hemoglobinu (červené krevní barvivo) a spermií, které při oplodnění pronikají do vaječné buňky.
  • Hydroxyglutamová kyselina se skládá z 37% uhlíku, 5% vodíku, 49% kyslíku, 9% dusíku. Molekulová váha 163.Svým účinkem se podobá kyselině glutamové, ale má větší vliv na tvorbu žaludečních šťáv.
  • Hydroxyprolin je složen ze 46% uhlíku, 7% vodíku, 36,5% kyslíku, 10,5% dusíku. Molekulová váha 131. Podílí se na činnostech jater a žlučníku, především na emulgaci tuků a na boji proti žluknutí tuků. Dále se podílí na tvorbě hemoglobinu a globulinu v červených krvinkách.
  • Isoleucin obsahuje 55% uhlíku, 10% vodíku, 24% kyslíku, 11% dusíku. Molekulová váha 131. Podílí se na regulaci brzlíku v dětství a mládí a regulaci hypofýzy v mládí a dospělosti, především co se týče růstu a regenerace tkání těla. Je důležitou látkou při obnově hemoglobinu v červených krvinkách. Pomáhá regulovat všeobecnou výměnu látkovou.
  • Leucin - jeho složení a molekulová váha jsou stejné s isoleucinem. Rozdíl je v uspořádání atomových řetězců, které způsobuje pravotočivost leucinu, zatímco uspořádání atomových řetězců v isoleucinu ho činí levotočivým. Tím má leucin vyrovnávající účinek na funkce isoleucinu.
Kořeny v přírodě
Tyto látky se začnou uvolňovat do vody při ponoření kořeny a rozklad bílkovin na aminokyseliny způsobuje kyselost prostředí. Hnědavé zabarvení je způsobeno uvolňováním tříslovin do vody. Pro urychlení procesu přípravy kořene kápneme přímo na ponořený kořen něco málo (stačí pár kapek) odsátého kalu ze dna akvária. Pokud bychom to neprovedli, nic se nestane, jen proces přeměny dusíkatých látek bude probíhat o něco déle (prodlouží se o cca. 1 měsíc).
Někdy se po ponoření naplaveného dřeva projeví náhlý rozvoj bílé plísně. Zbavíme se jí koupelí v roztoku hypermanganu nebo savo, jen je potom třeba dřevo opláchnout čistou vodou.
Po delším ponoření měkká část dřeva nasákne natolik, že dřevo má houbovitou strukturu a je možné jej odstranit rukou. Toto dřevo odstraníme až na jádrové dřevo, které je tvrdší a déle vydrží v akváriu. Prodávané dovážené tropické dřevo Mopani, Opuwa, Florex, Mangrovník využívá svojí extrémní tvrdost a pomalé vylučování obsažených látek, podobné vlastnosti má jádrové dřevo tvrdých dřevin doporučených v úvodní části. Většina tropických tvrdých dřevin je příbuzná s ořechem (většina) nebo akátem (akácie) a obsahují hodně tříslovin.
Jestliže jsme odstranili veškeré měkké dřevo (světlejší barva), vložíme připravený kořen na týden do čisté vody. Pokud již výrazně nebarví vodu (jestliže si nejste jistí, můžete porovnat se zakoupeným malým kořenem), je připravený na umístění do akvária. Pokud se nám nepodaří odstranit veškeré měkké dřevo, nic se nestane, ale musíme počítat s jeho postupným rozložením v akváriu. Zrovna tak se časem rozpustí i tvrdé dřevo jádrové, jen jde o podstatně pomalejší proces.
Kdo chce ještě lépe připravit kořen, může jej vložit do samostatného akvária s rostlinami nebo jej osadit rostlinami (Např. Anubias, Microsorium, atd.) Po 1 - 2 měsících je osázený kořen hotový. Delší dobu namočený kořen je měkký a snadno jím prorůstají kořeny i jiných rostlin než výše uvedených (např. Valisneria, Cryptocoryne).
Kořeny v přírodě
Na základě svých zkušeností bych si dovolil doporučit raději silnější větve, např. pro průměr 5 cm bude jádrové dřevo zabírat tak max. 3 cm a to je docela malý kořen. Vše záleží na množství jádrového dřeva (tmavě hnědá barva, tvrdé), které je tím výsledným žádoucím dřevem. Měkké dřevo je bílé, světlé a postupně uhnije. Že jde o relativně dlouhodobý proces je pravda, ale pořád to není nic proti konzervování kořenů v rašeliništi přírodní cestou. Volil bych raději průměr větve 10 - 20 cm, pokud možno silně rozvětvené, pak zůstanou viditelné suky. Z větve bez suků by byla získána po zdlouhavém procesu asi tyč. Jedna sezóna namáčení dřeva není příliš dlouhá, vyschlé dřevo lze zatížit např. kamenem. Pokud by vodu nenasáklo, lze je vyvařit nebo nechat nasáknout párou pro odstranění vzduchu, třeba v zavařovacím hrnci. Pokud na dno hrnce umístíme trochu vody a necháme kus dřeva v takto vlhkém prostředí, také rychle nasákne vodu. Pokud některý soused likviduje ovocné dřevo, třeba švestku, to je také vhodné dřevo a je obvykle dosažitelné. Má málo obalového dřeva, hodně tvrdé jádro. Někdo má zase starý zákrsek jabloně, pařez z něj je také vhodný. A jestli ani pak nic nenajdete, zkuste vyjít na procházku do lesa někam pod vedení vysokého napětí, tam se docela často vyskytují dubové pařezy a ty mají jádrového dřeva dostatek.
Pokud by došlo k namočení dřeva teď, tak za dva až tři měsíce by bylo možné začít odstraňovat měkké obalové dřevo (je světlé). Jakmile nasákne důkladně vodou, jde snadno odstranit prsty, můžete to postupně zkoušet. Jde o to, aby zůstalo zachováno tvrdé jádrové dřevo (tmavě hnědé), kolik ho na té větvi je a odstranilo se všechno měkké obalové dřevo (snadno podléhá zkáze). Měkké dřevo neodstraňujeme z jiného důvodu, než že se z něj rychleji uvolňují obsažené látky. Ale přeci jen dřevo celkově, obalové i jádrové obsahuje velké množství různých látek, dusík apod. Trochu se celý proces urychlí nasazením bakterií (zmiňovaných pár kapek odsátého detritu), musí dojít k přeměně dusíku (aerobní kvašení).
Celý proces trvá od několika měsíců do max. dvou let, podle velikosti a typu použitého dřeva. Pokud najdete naplavené dřevo po jarní povodni, na podzim už může kořen zarostlý rostlinami krášlit Vaše akvárium.
Text: Pavel Hucl © 2003

Kontakt na autora: geddeon@atlas.cz
 
Seznam všech komentářů najdete na záložce:  Komentáře
Posledních 10 komentářů k článku:
Luba XXX  (neregistrovaný návštěvník) 3.3.2017 (20:36)
Dobrý den. Článek i diskuze, přečteno. Mám dotaz.
1. Dnes vykopaný kořen révy (z hlíny), nějakou dobu bez kmenu. Už leží v loňské dešťové vodě. Co dál a jak dlouho? Následné převaření..., chápu.
2. Ještě žijící, tentýž kořen s kmenem. Bude se rušit. Postup bude stejný jako u dotazů č.1?
3. Kořen Akátu. Dnes vykopaný, mohutný, asi 35cm průměr kmenu. Z pařezu vyháněl výhonky. Co s ním, jak dlouho. Mohu dát k rybám z Amazonie? (bylo zmíněno ne, i ano) Tento kořen plánuji očistit od kůry, dále narušit povrch, část odstranit (blíž k jádru). V případě velkého jádra půlit, či čtvrtit. Předem Vám děkuji za pomoc a radu.
Radim Varhošťák  (neregistrovaný návštěvník) 10.3.2017 (13:08)
Ze svých zkušeností mohu doporučit rozeklané kořeny ze starých ovocných stromů - hruška, jabloň, meruňka,višeň, třešeň, obzvlášť švestka - má hnědofialový odstín, který je jeden z nejkrásnějších vůbec. Doporučuji, pokud máte zahrádku, sehnat starý 50 litrový zabíjačkový hrnec s poklicí, a pokud máte k dispozici malé vyhloubené ohniště (případně si jej pro hrnec přímo udělejte), postavte hrnec na něj a díru ohniště nechte o 10 - 15 cm uzší než je průměr hrnce. Pro pevnost okrajů s stěn doporučuji štípaný kámen nebo šamotky. Do ohniště si sežeňte i menší ocelovou trubku písmene L nebo lépe U a tou k uzavřenému ohništi pod hrncem přivedete nezbytné množství vzduchu, které bude udržovat oheň při životě, nebude čoudit, dusit se a kořeny tak nepřijmou kouřový zápach. Z takto uzavřeného ohniště využijete maximální množství vydané energie tam, kam má a spotřeba dřeva je o 70 - 80% menší proti otevřenému ohništi s kotlíkem. Můžete takto vyvařovat i několik hodin (a spotřebujete jen pár polínek) a není tak třeba vodu solit ani přidávat žádnou další chemii. V případě, že si nejste jisti, přidejte do vařící vody 1 - 2 listy nebo slupky ořechu vlašského (ne více), který zlikviduje choroboplodné zárodky a bezobratlé v kořeni. V takovém případě ale musí dál ležet uvařený kořen 14 dní až měsíc ve vodě - nejlépe průtočné (potopení v zahrádkářské ochranné síťce) a poté znovu krátce vyvaří na hodinu, v čisté vodě bez přísad. Tím z něj vydolujete zbytek vzduchu blízký středu jádra kořene, kam se za celou dobu prokousávala voda.
Autor  (neregistrovaný návštěvník) 26.3.2017 (11:52)
Dobrý den, Lubo,
článek je už dost letitý, tak kontroluji diskuzi jen občas, proto reaguji až nyní:

1. Dnes vykopaný kořen révy (z hlíny), nějakou dobu bez kmenu. Už leží v loňské dešťové vodě. Co dál a jak dlouho? Následné převaření..., chápu. -
Odpověď: Příprava dostatečná. Převařit kvůli nemocím (min. 80°C po dobu 10 minut)a rovnou použít v akváriu.
2. Ještě žijící, tentýž kořen s kmenem. Bude se rušit. Postup bude stejný jako u dotazů č.1?
Odpověď: Kořen má ještě mízu, takže nejdříve vložit do dešťové vody pro vyčištění. Na podzim už bude připravený.
3. Kořen Akátu. Dnes vykopaný, mohutný, asi 35cm průměr kmenu. Z pařezu vyháněl výhonky. Co s ním, jak dlouho. Mohu dát k rybám z Amazonie? (bylo zmíněno ne, i ano) Tento kořen plánuji očistit od kůry, dále narušit povrch, část odstranit (blíž k jádru). V případě velkého jádra půlit, či čtvrtit. Předem Vám děkuji za pomoc a radu.
Odpověď: Kořen má ještě mízu, tak vložit společně s kořenem č. 2 do dešťové vody. Odstraňte kůru, jinak ponechte. Velké jádro není třeba čtvrtit ani půlit. Jen déle trvá, než se vše vyplaví do vody. Ale odhaduji, že na podzim (září . říjen) už bude taky připraven. Pak zbývá jen převařit kvůli nemocem a použít.
Rybám je úplně jedno, odkud kořen pochází. Můžete dát kořen k rybám z Amazonie. Hlídejte si jen kvalitu vody a v případě potřeby obměňujte za čistou vodu.
Hodně úspěchů!
Autor  (neregistrovaný návštěvník) 26.3.2017 (12:02)
Doplnění k textu p. Radima Varhošťáka

Souhlasím se vším popsaným, jen přidání slupky ořechu není nezbytné, var sám o sobě zničí vše neprospívající rybám. Ani nejodolnější bakterie amébové úplavice nepřežijí 20 minut varu, což stačí.
Vzduch se ve vodě rozpustí varem, takže postačí, aby teplota v jádru kořene dosáhla bodu varu. Tomu pomůže i tlak v přikrytém hrnci s poklicí. Ani do 50 litrů nejde dát tak velký kořen, aby nebyl uvařen kompletně po 1 hodině, což bohatě stačí na vše.
Je zapotřebí jedna věc před skončení varu, doplnit do hrnce vodu, aby byl kořen stále ve vodě.
Jeho další máčení po dobu 14 dnů už není nezbytné, stačí jej proprat v čisté pitné vodě kvůli barvení vody a vložit do akvária. Ale dalším uložením ve vodě nic nezkazíme.
Kuba XXX  (neregistrovaný návštěvník) 2.5.2017 (21:19)
Dobrý den! Prosím o radu - lze umístit do akvária olivovník bonsaj, který uhynul před 3 lety? Je to nádherný kus olivovníkovité připomínající strom s korunou... Samozřejmě po vyčištění převaření a pod... Je olivovník vhodný do akvária? Děkuji!
Pavel Hucl  (neregistrovaný návštěvník) 7.5.2017 (19:14)
Ano, olivovník lze použít akváriu. Zatím jsme se v podmínkách ČR setkal jen s jedním stromem, který vůbec nelze použít, a tím je škumpa. Všechny ostatní lze po kratší nebo delší přípravě použít.
Tojid  (neregistrovaný návštěvník) 26.5.2017 (14:01)
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat na zakoupený kořen Amazonas root? Kořen jsem zakoupil o velikosti cca 40x25 cm do 180L akvária. Bylo mě řečeno, že je dobré tento kořen namočit na cca 14dní do čisté vody popř. vyvařit a po té vložit do akvária. Jelikož jsem četl různé zvěsti o chorobách, které provázejí kořeny umístěné do akvária (sliz, plísně atd.)tak bych nechtěl nic podcenit a co nejvíce eliminovat chyby, kterých bych se mohl dopustit, jelikož kořen budu umisťovat do nově založené nádrže. Dalo by se k informacím, které jsem dostal něco doplnit? Děkuji
Autor  (neregistrovaný návštěvník) 15.6.2017 (19:17)
Dobrý den,
přiznám se, že amazonský kořen prodávaný pod anglickým názvem, neznám. Proti zavlečení nemocí vyvaření postačí. Zlikviduje je všechny. Co se týká problému slizu, popisuji v článku. Hodně úspěchů!
alžběta  (neregistrovaný návštěvník) 17.7.2017 (13:11)
Dobry den,

uhynula mi venkovni zakrsla bonsaj borovice. Uvazuji dat suchy kmen bonsaje do akvaria jako dekoraci. Je borovice vhodna? A staci ji prevarit ve vode nebo musi mit slozitejsi postup nez ji do akvaria pouziju?
Dekuji za odpověd.
Autor  (neregistrovaný návštěvník) 18.7.2017 (23:02)
Dobrý den, Alžběto,
bonsaj použít můžete a postup je stejný jako u jakéhokoliv jiného dřeva. Není důležité, zda je bonsaj suchá. Obsahuje množství živin a ty je nutné vyplavit. Pokud ovšem nechcete mít holandské akvárium. Takže bonsaj hodit do vody a trpělivě čekat.
Zdraví
Vložit nový příspěvek do diskuze
Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|