|
Články - obsah článku
Chov planktonu na zahraděIng. Pavel Zouplna (alias ILPAZK) (na AKVARKO.cz vyšlo 17.7.2010) |
Ne každý akvarista má to štěstí a bydlí na vesnici plné rybníků s čistou vodou plných planktonu pro jeho chovance. Já jsem to štěstí dříve měl, ale pak jsem přesídlil do malé vesnice vybavené jen obecní louží, o jejíž čistotě se dá s úspěchem pochybovat, nemluvě o několika vždy se zde vyskytujících rybářích, kteří do tekutiny před sebou nahodili optimisticky pruty a teď nevraživě sledují podezřelé individuum se síťkou, které by jim mohlo poplašit ryby (nebo co jim tam plave).
Proto jsem na zahradě u našeho domku umístil do soustavy skalek tři tůňky, napájené dle potřeby samospádem vodou ze studny na nejvyšším místě zahrady (zakopanou hadicí). Voda ve studni je dost železitá, má PH 6,8 a DGH cca 10°, což ideálně vyhovuje. Mimo dlouhé období sucha je pro doplnění vody v jezírkách vždy k dispozici - stačí otevřít kohoutek. Do kaskády jsem navíc s ohledem na častá letní sucha svedl i veškerou vodu z okapů. Všechny nádrže jsou z betonu vyztuženého drátěnou vložkou a slouží už asi 15 let.
Nejmenší tůňka má asi 80 cm v průměru, je kruhová a hluboká asi 40 cm. Druhá má tvar ledvinky dlouhé asi 350 cm, na nejširším místě asi 120 cm široké, hloubka opět asi 40 cm. Obě nádrže jsou bez vodních rostlin. Třetí nádrž je největší, jde o nepravidelný čtyřúhelník, největší šířka i délka asi 300 cm při max. hloubce 80 cm. Osazenstvo tvoří z rostlin zakrslý leknín s červenými květy. Tato nádrž zároveň slouží jako rezervoár na zálivkovou vodu - v době sucha (u nás často od června do září) denně vybereme konví asi 10 - 15 cm vody, přes noc nateče nová a další večer začne vše nanovo. Přes tento režim si obě větší tůňky oblíbili brzy odněkud se přistěhovavší čolci, žáby, vážky a spousta jiného vodního hmyzu. Jen komáři mají smůlu - nikdy jsem tam jejich larvy nenašel - vždy se o ně postaral některý obyvatel jezírka.
Při průzkumu staré literatury jsem objevil drobnou zmínku o chovu planktonu doma. Protože živé krmení nemám kde kupovat a domácí chov grindalu apod. se s ohledem na zápach neosvědčil, uvítal jsem tuto možnost, jak přilepšit rybkám v mých 5 akváriích alespoň od jara do podzimu.
Do všech tří nádrží jsem po jarní očistě a částečné výměně vody nalil nalovený jarní plankton (červené buchanky), později jsem ho doplnil o šedozelenou letní formu. Pak jsem každý týden podělil všechny tůňky o jeden balíček pekařského droždí (asi za 3 Kč). Jakmile se vzduch a následně i voda ohřály jarním sluníčkem, plankton se začal množit. Už asi po 10 dnech bylo možné začít lovit. Planktonu se daří hlavně v obou větších nádržích a nevadí mu ani masivní odběr vody ve velké tůňce - spíš naopak. Nesežerou ho ani čolci, ani žáby, ani jejich potomstvo. Protože i v létě prokládám plankton obden kvalitním umělým krmivem (doplněným občas větvičkou z nejedovatého keře ze zahrady plné mšic), stačí mi ho lovit obden, takže každá tůňka přijde na řadu asi dvakrát za týden. Při tomto režimu se plankton dostatečně množí až do zámrazu vody v říjnu až prosinci.
Pokud budete na jaře opatrní a při úklidu jezírka neodstraníte všechen kal z nejhlubšího místa, objeví se plankton, který přezimoval pod ledem, hned po oteplení vody. Pro upřesnění dodávám, že všechna jezírka jsou alespoň po část dne plně osluněna. Když jsem zpočátku pod vlivem špatné rady z jednoho časopisu zajistil zastínění hladiny velkého jezírka přes polední žár keřem, plankton se vždy ztratil. Začalo se mu dařit, až když byl keř odstraněn a na hladinu opět začalo dopadat plné slunce. Celý systém je odzkoušen po dobu asi 10 let a mohu ho každému vřele doporučit.
 Menší tůňka ve skalce
 Větší jezírko - pohled od severu
 Větší jezírko - pohled z jihu Text: Ing. Pavel Zouplna (alias ILPAZK)
|
| |
Seznam všech komentářů najdete na záložce: Komentáře |
| laci (id: 2665 )
|
16.8.2010 (14:46) |
|
|
Veľmi inšpiratívny článok |
Jhercog (id: 9253 
)
|
26.10.2010 (22:30) |
|
Díky za inspiraci, už přemýšlím o místě, kde začnu kopat
Hercog |
| ILPAZK (id: 8279 )
|
27.10.2010 (8:26) |
|
|
Doporučuji, aby to místo bylo na sluníčku, ty knížní bláboly o nutnosti zastínění se mi pěkně vymstily. Řasy se dají odstranit, ale bez sluníčka není ve vodě život. Pavel |
| jakub XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
10.11.2010 (20:27) |
|
|
Ahoj, to betonové jezírko Vám drží samo o sobě barvu? Dával jste do betonu nějaké příměsi aby nepropouštěl vodu? Nebo nějaký nátěr? Díky moc Jakub |
| ILPAZK (id: 8279 )
|
11.11.2010 (8:37) |
|
|
Nic - jen jsem ho namíchal poctivě (3:1) z říčního písku, armoval jsem dráty 4 mm (hlavně ohyby a horní hranu, tloušťka asi 10 cm do přesně vydlabané jámy. Spád mám alespoň 60°, pak ho mráz neroztrhá ani při dlouhodobých -20°C, které občas míváme. Vnitřní stranu jsem pečlivě vyhladil (musí být vlhčí), aby se zavřely póry. A drží už skoro 20 let bez poruch. A vodu neznehodnocuje, jinak by se v ní už druhým rokem nemnožili čolci. Pavel |
| Jakub XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
11.11.2010 (17:52) |
|
A ještě jedna otázka, vy jste beton nějak nanášel nebo jste to vyšaloval a vylil betonem?
Nepochopil jsem totiž jak jste to vyhladil do hladka, tím jste myslel jak jste to betonoval, nebo po vybetonování třeba vymazal cementem atd. Jak jste dával to železo od sebe v betonu? Dlouho laškuju s myšlenkou že bych své jezírko místo fólie právě vybetonoval ale mám strach z úniku vody, proto jsem vděčný za každou radu.Jakub. |
| ILPAZK (id: 8279 )
|
11.11.2010 (19:06) |
|
|
Díru jsem pracně vydlabal v suché zemině v létě (aby držela tvar), přidal jsem asi 10 - 15 cm na beton. Při sklonu stěn mírně šikmém a postačující výsledné hloubce 60 (na jednom místě 80) cm na stěnách beton drží bez formy. Nanášel jsem ho sušší ve vrstvě asi 5 cm. Těch 15 se týká ohybů, ostrých hran a pod. Nechat mírně zavadnout (v létě na slunci stačí dát si pauzu na oběd), pak položit armování ze 4 mm drátů (klasická síť ze stavebnin s oky asi 15x15 cm nařezaná na potřebné díly a pospojovaná vázacím drátem). Po horním obvodu jsem zesílil výztuž dalším drátem asi 4 mm spojeným pevně po celém budoucím břehu. Potom se hned nanese dalších 5 cm betonu, už vlhčího, ale nesmí z něj téci voda. Chce to první várku odzkoušet - beton nesmí stékat ze stěn, ale musí jít kovovým hladítkem (v nouzi zednickou lžicí) vyhladit tak, že na pohled není drsný, ale zcela leskle hladký. Postupuji od hloubky, kde se mohu postavit na nehotové dno, směrem k mělčině, kde betonování dokončím ze břehu. Nanáším krycí vrstvu v délce třeba 1 m a hned se vrátím a vše vyhladím. Zásada je, aby armovací drát měl na každou stranu alespoň 5 cm kvalitního betonu. Nakonec jsem seřízl lžicí horní hranu nádrže do vodováhy a horní hranu jsem zešikmil tak, aby ve směru od jezírka klesala. Po dosypání zeminou až k okraji není hrana vidět a nemusí se technicky velice obtížně maskovat kameny, které mráz stejně hned první zimu oloupe. Postup jsem použil u jezírek do velikosti asi 3,5 x 3,5 x 0,8 m (nepravidelný lichoběžník). Nádrž jsem naplnil vodou asi po 2 týdnech. Používám ji i k zálivce, takže už prvním rokem se do ní nastěhoval hmyz a druhým rokem se v ní (a dále po celých asi 18? let až dodnes) množili čolci. A ti špatnou vodu nesnesou. Pavel |
| Jakub XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
11.11.2010 (20:18) |
|
|
Plnohodnotná odpověď moc děkuju |
| kape (id: 7422 )
|
19.1.2011 (22:45) |
|
Podobnou službu mi poskytl 600 litrový železný sud na vodu na zalévání zahrady.Na jaře jsem do ní nalovil plankton a po pár dnech už jsem mohl lovit.
A ještě k tomu betonu: je dobré do betonu nalít při přípravě vodní sklo.Nepropouští pak vodu.A když je ho tam dost , tak je to opravdu kvalitní sklobeton.Dělali to už naši předkové a dělali to fakt dobře. |
| velitel (id: 13529
)
|
20.5.2012 (17:07) |
|
|
Já jsem zase zajistil nepropustnost betonu takzv.tekutou lepenkou je to výborná věc.Nanáší jse na beton pomocí zednického hladítka nebo obyčejnou štětkou.můžu jen doporučit. |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
