Atlas ryb - písmeno C

Jedná se o hejnový druh běžně chovaný ve společenských nádržích vhodný i pro začátečníky. Pancéřníčci se pohybují výhradně u dna, kde neustále šmejdí, a občas se vydají na krátký výlet k hladině, obzvláště tehdy, když je kvalita vody horší. K dýchání pak částečně využívá vzdušný kyslík.

Samička je o něco baculatější, celkově robustnější a větší než samci. Lehce se rozmnožují a jikry lepí na předem svými vousky očištěná místa ( kameny , rostliny sklo...). Jiker může být až 500 kusů a k oplození dochází tak, že samička vždy několik jiker upustí do spojených ploutviček na břichu a sameček je oplodní. Jeden sameček nedokáže oplodnit tolik jiker a proto je dobré, pokud chceme mít vysokou oplozenost jiker, k jedné samičce dát několik samečků. Plůdek se vylíhne mezi třetím až čtvrtým dnem a rozplave se za další tři až čtyři dny. Po vytření by se měli rodiče odlovit do jiné nádrže, jinak hrozí sežrání jiker. Potěr je hlavně na začátku hodně náchylný na nemoci.

C. nanusje často zaměňován s pancéřníčkem C. elegans. Rozdíl mezi nimi je však takový že u pancéřníčka C. nanus se táhne přes hlavu, boky a část předního hřbetu síťovaná kresba, zato u C. elegans má výrazný nejhořejší podélný pruh, ale spodní dva jsou méně výrazné než u C. nanus. Dále má C. nanus průhlednou ocasní ploutev bez kresby a ve hřbetní ploutvi má 2-3 příčné proužky.