Štička živorodá obývá povodí od Mexika až po severní Kostariku. Ve svém přirozeném prostředí preferují teplé povrchové vody v pomalu tekoucích řekách a jezerech, zvláště v lokalitách, kde je bujný porost vodních rostlin. Velice dobře snáší vody s malým množstvím kyslíku a může být nalezena i v brakických vodách.
Tělo má proudnicový tvar typické pro vodní dravce. Samička je robustní a dorůstá délky až dvacet centimetrů. Sameček je menší, má gonopodium (kopulační orgán) a dorůstá délky kolem deseti centimetrů.
Březost trvá 5 až 6 týdnů. V tomto období je potřeba vhodně krmit protože v opačném případě může docházet k vrhům života neschopného plůdku. Počet mláďat se pohybuje podle velikosti samice, teploty a kvality potravy od 20 až po 200 kusů. Mláďata jsou asi 15 až 20 mm velká, která ihned po rozplavání začínají lovit jakoukoliv živou potravu, kterou jsou schopny spolknout.
Tato štika ve svém přirozeném prostředí loví jiné živorodky jako je třeba důvěrně známá živorodka komáří, mečovka nebo plata pestrá. Pokud má chovatel dostatek živé potravy, je vše v pořádku. Jenže dospělá samice je schopná denně přijmout 2 až 3 dospělá paví očka. Při chovu několika dospělých kusů se zdroje po nějakém čase určitě vyčerpají. Proto je rozumné vytvořit určité krmné návyky už u malého potěru. Krmit začínáme drobným živým krmivem, jen ne rybím plůdkem. Tím krmíme až později. To aby si potěr navykl na všechny druhy potravy, které potom běžně přijímá až do dospělosti. Dravé hejno mladých rybek je také snadné naučit na padající kousky nasekaného masa. Krmení pouze neživou potravou má ovšem za následek podstatně pomalejší růst.
Tyhle živorodé štičky jsou velmi nesnášenlivé a nebezpečné i k rybkám svého druhu. Zvláště dospělé samičky dokáží zabít o něco menšího samečka. Pro svou dravost určitě nepatří do společenské nádrže. Jen ve výjimečných případech je můžeme přidat ke klidným, přiměřeně velkým rybám, kterým nemohou ublížit. Nejvhodnější je chov v jednopruhové nádrži. Nádrž je potřeba osázet rostlinami tak aby dosahovaly až k hladině, kde tyhle štiky tráví většinu svého času čekáním na kořist. Na část hladiny je vhodné umístit plovoucí rostliny.
Pokud je dostatek odpovídající potravy a jsou dostatečné prostorové možnosti, je tento druh v podstatě bezproblémový. Rybky netrpí nemocemi a nejsou choulostivé na životní prostředí. Trochu chovatelské pracnosti určitě vyváží pohled na tohoto dravce v našich nádržích.
Pokud Vás zajímají další informace o této rybičce, přečtěte si následující článek:
Štička živorodá - Belonesox belizanus (autor Josef Tomanec) 
