|
ARCHIV - jezírka
|
|
|
Záznamy jsou řazeny od
nejnovějšího po nejstarší.
|
| 24.2.2017 | (vloženo 24.2.2017) |
|
Ahoj přátelé jezírek.
Jak tak koukám, pěkně dlouho jsem tu nebyl. Trochu to napravím.
Jezírkaření je krásný, inspirativní koníček, který nás naplňuje láskou k přírodě i navzájem. Je ale také loterií, závislou na počasí a dalších vlivech. Léta jsou čím dál teplejší a sušší, zimy jak kdy-někdy mírné, někdy krutě mrazivé. Teplé léto znamená ve vodě málo kyslíku a hodně zeleniny (sinice a dlouhé řasy). Mrazivá zima je někdy lepší, než mírná, protože si rybky víc odpočinou. Když je ale hodně a dlouho mrazivá, jako ta letošní, může to na jaře vypadat dost smutně. Já mám naštěstí jen pár mrtvolek, hlavně v malém leknínovém jezírku, které asi promrzlo až na dno, ale ve velké jezírku mi odešel jen jeden kapr, kterého asi zdolaly neštovice. Měl je už několik let.
Přiznám se k jednomu experimentu, který dopadl skvěle, přestože jsem už přestával doufat ve šťastný konec. Chtěl jsem jen vyzkoušet, jak si povede pár rybek a jedna želva nádherná, když je nechám zimovat v želvím jezírku. Na hladinu jsem položil polystyrenovou desku metr krát metr krát 5cm. Jezírko má hloubku asi jen 40cm. I přesto, že mrzlo jak sviňa, pod deskou to zase tak nepromrzlo a rybky i želva jsou v pohodě. Teplotu jsem neměřil, sorry, ale asi tam bylo hůř, jak za oltářem. Rybí obsádka - karas, okouni a pár trumenů, kteří tam jsou pro obveselení želviček, kerých mám ve sklepě usalašených ještě 28 kousků. Nikde jsem nevzduchoval, jen ve velkém jezírku jsem to někdy začátkem února zapnul, protože jsem se už začínal bát o ryby. Pod ledem sice byly vidět jejich stíny, ale co se děje na dně nevím ani teď, protože voda je kalná a zelená, jako vždycky k jaru. Kritické období bude až se teplota vody začne blížit k 10°C a pak k 18°C, protože to začnou úřadovat bakterie a viry, které se snaží přebrat kontrolu nad zesláblými rybami.
Kamarádi jezírkáři hlásí dost velké, nebo i totální úhyny, způsobené dlouhým a tuhým mrazem a s tím spojeným nedostatkem kyslíku ve vodě, nebo možná i otrávením hnilobnými plyny. Nebude od věci tohle příště nepodceňovat a už jsem vymyslel jak to udělám. Letos trochu zvětšuju mělčinu pro vodní rostliny a drobnější rybky. Spolu s kopáním a předěláváním trubek a filtrace zabuduju do země i vzduchovací hadice, aby mi nezamrzaly. Vzduchovat se musí jak v zimě, tak v létě. V zimě kvůli narušení ledového příkrovu a výměně plynů, v létě zase kvůli malé saturaci kyslíku v teplé vodě, která v mém jezírku leze klidně až k 28°C a drtí to hlavně jesetery a ostroretky. Mimochodem ostroretky se hodí na jedinou věc a to je indikace průšvihu pramenící právě z nedostatku kyslíku. Nejdřív hodí břicho ostroretka, pak jeseter, veslonos, kaprovec a pak jde do háje všechno. Když zachytíte signál ostroretek, ještě to můžete zachránit.
Objednal jsem novou filtrační tkaninu (Eurositex - 80mikronů) a teď o víkendu potáhnu buben a spustím filtraci, aby se pročistila voda a já viděl i jesetery. Zatím se ukázala jen vyza, která je pohybově nejaktivnější a dělá celoročně okružní jízdy jezírkem po stále stejné trase a udržovala překvapivě dlouho nezamrzlou poměrně dlouhou část jezírka u jednoho kraje tím, že v těch místech svým neustálým pohybem vířila vodu. Je to můj miláček a velký pomocník.
Filtraci budu dělat novou-gravitační. Teda gravitační bude jen bubnový mechanický předfiltr a zbytek zůstane čerpadlový. Voda z jezírka půjde gravitačně přes buben, za kterým bude čerpadlo brát vodu a posílat ji do biologické části. Z ní pak gravitačně zpátky do jezírka. Než se mi to ale povede, budu muset filtrovat postaru. Od gravitačního bubnu si slibuju větší plochu bubnu, menší namáhání síta a tím jeho větší životnost a když se to osvědčí, zkusím i jemnější síto, zřejmě 40 mikronů. To bude ale až za pár let.
Tak se zatím mějte krásně a pozdravujte ryby. Potřebujou to.
Zdraví Vás Jarda ze Slatiňan. |
| 2.9.2015 | (vloženo 2.9.2015) |
|
Přátelé jezírkáři. Všechny Vás zdravím a doufám, že jste měli dobrou sezonu.
Moje ryby letos dost sexuálně harašily, takže mám plno nových karasů, kaprů, perlínů a koljušek. Trochu to asi postupně redukujou úhoři, ale i tak jich je všude vidět dost. Konečně jsem našel poměrně levný a účinný lék na dlouhou řasu a bubnová filtrace taky maká podle požadavků. Orgonity ryby nijak nezajímají a nereagují na ně nijak viditelně. Ještě jsem se nedostal k výrobě malých pyramidek, které chci zavěsit do vodního sloupce kvůli likvidaci sinic, naštěstí škodících jen přechodně v jarním období, a chci je vyzkoušet jako nabíječe vody kladnou energií. To samé vyzkouším též v bazénu. Během zimy se snad konečně dostanu k výrobě nových podvodních kamer napojených na DVRko, do kterého bude pohodlný přístup i z mobilů a tabletů. Rozšíření mělčiny odsouvám na neurčito. Dostal jsem nějaké nové bahenní rostliny a páreček leknínů. Snažím se naučit žrát z hladiny svoje nové čtyři veslonosy. U dna se pohybuje nový skoro metrový jeseter atlantský. Kdyby mi sem kačeny nedonesly kapří neštovice, bylo by všechno ok. Letošní horké léto mi dalo téma k zamyšlení. Uvažuju o stínové síti nad jezírko. Mělo by to zchladit vodu přibližně o tři stupně. Asi se mrknu do místního obchodu Excaliberu.
Mějte se všichni fajn a mějte se rádi. |
| 16.2.2015 | (vloženo 16.2.2015) |
|
|
http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/orgonity... Pár jich je už od loňského jara v jezírkách. Letos prubnu, co udělají s rybama větší kousky. |
| 14.2.2015 | (vloženo 14.2.2015) |
|
|
Asi se blíží jaro. Jezírko je už nějakou dobu zamrzlé, ale led je slabý a u okrajů hodně povoluje. Trochu ubývá voda, na jaře budu muset zjistit, kde mám škubu. Stejně plánuju velké změny mělké části, tak to snad doladím při jednom. Hodlám si pohrát i s kamerovým systémem. Hlavně chci definitivně uložit rozvody všeho druhu a sehnal jsem dost pískovců na zpevnění okraje celé mělčiny, aby se po něm dalo hezky chodit v bezprostřední blízkosti vody. Z několika velkých pískovců plánuju udělat takovou umělou skálu, na kterou vysadím borovici osinatou a nějaké mechy. Taky zkusím vymyslet způsob zavlažování průchozího kruhu. Chtěl bych ho mít porotlý mechem. Zatím to vypadá jako obyčejná Stargate. Lidem se to ale líbí i takhle. Tady u nás jsem asi jediný, kdo má takovou věc na zahradě. Dost dobře to z člověka sundává negativní energie, když se v tam postojí. Spolu s množstvím všudypřítomných orgonitů a pyramidám se mi doufám podařilo trochu vyčistit Škrovád a Slatiňany od škodlivosti elektrosmogu a snad i od patogenních zón. Jen kdyby to fungovalo na nemoci ryb. Na čtyřech kaprech se mi objevily kapří neštovice. Dal jsem je stranou a zkusím na ně působit pyramidovou energií. S malými pyramidkami zavěšenými ve vodním sloupci hodlám pokusovat i přímo ve velkém jezírku. Letos se ukáže, jestli a jak to funguje. Já už se tak těším na jaro. |
| 19.7.2014 | (vloženo 19.7.2014) |
|
Ostrý nástup jara v podobě náhlého zvýšení teplot v kombinaci s problémem se vzduchování a kdoví čeho ještě mě připravil o jesetery. A jak jsem později zjistil, nejen mě. Vůbec nevím, co se stalo. Neměl jsem čas sledovat okolnosti a najednou tohle. No nic, už mám pár nových a trochu to pojistím novou technikou a přístupem.
Mám taky dost velkou novinku - léčivou pyramidu. Fotky jsou tady - http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/mojepyra... Je už nabitá a začala kolem sebe uklízet patogenní zóny. Manželka si libuje, jak se jí pěkně spí. Ještě nainstalovat postel a zkoušet účinky. Obvyklá expozice by měla být někde kolem půl hodiny, ale zkušební objekty to občas vykopne do pěti minut. Každý jsme jiný. Já si asi začnu dělat ranní půlhodinky, než půjdu do práce. Trochu si přivstanu a šup do nabíječky.
Moje nová rašelinobetonová koryta jsou též ve fotogalerii a kruhový průchod mi jedna kamarádka moc pochválila jako očistnou bránu. Ona tyhle energie cítí a prohlásila, že když tím prošla, všechno negativní z ní spadlo. Asi je to tím, že je to kruh. Hranaté věci mají totiž pravé úhly a ty jak známo vyzařují asi tak do 40cm od rohu negativní energii. Takže stát dlouhodobě ve futrech, čili na prahu dveří, je sebevražedné. Spát v posteli v rohu místnosti také. Postel v rohu podporuje inkontinenci a nemocnost. Vyzkoušejte si to.
Na celoroční využití mám doma v zimní zahradě ještě jednu menší pyramidu zavěšenou u stropu. Začínám s testováním. Taky se musím zdokonalit s virgulema a kyvadýlkem. Už mám většinu materiálu na výrobu dostatečného množství orgonitů a začnu giftovat. Dělejte to taky. |
| 5.5.2014 | (vloženo 5.5.2014) |
|
Jaro je už v plném proudu a i já jsem se už probudil ze zimního spánku. Musím říct, že mi v tom probuzení znatelně pomohla prodělaná jaterní očista. Stačí dva až tři dny jablečné diety, trocha epsomské soli, olivového oleje a tři citrony. Bomba. Jsem jako nový. Letos ještě tak tři a bude vymeteno.
Začal jsem budovat zpevněnou plochu pod pyramidu a taky tohle - http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/mujkruh/... podle tohoto - http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/Kruhy-in... Jako inspiraci jsem si vzal kruhové brány všeho druhu z japonských a asi i čínských zahrad. Ještě mě čeká dlouhá cesta, ale mě to baví. Zatím je brána vybetonovaná a tvrdne. Jako šaluňk funguje zahrada v místě budoucího umístění kruhu. Prostě jsem vykopal kruh do země. Šířka i hloubka je na šířku rýče. Vymazáno kopaným pískem z Rabštejna. Beton je rašelinový, jádro je běžný beton s drátem. Ta obdélníková část bude v zemi asi do zámrzné hloubky. Kruh bude mít vnitřní průměr něco přes dva metry a běžný člověk kruhem projde vzpřímeně. Dále jsem vyrobil svoje první koryto pro zamýšlenou zahradní bonsaj. Taky ještě tvrdne. Koncem května budu kruh pomalu zvedat a koryto vyklápět z formy. Pak doplním fotky. http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/Koryto/i...
Čerpal jsem tady - http://eva.napady.net/rubriky/zahrada/betono... Moje první dojmy z toho rašelinového betonu. Je tmavší, ale práce je s ním úplně stejná, jako s normálním betonem. Snažil jsem se zkrátit jeho míchání jen na nezbytnou dobu, aby se dobře promíchal, ale aby se nerozmíchal. Stavebníci asi vědí o čem mluvím. Rašelinu jsem prosál přes centimetrové síto. Asi tři dny po betonáži jsem oškrábnul vrchní hrany, které trochu trčely po obvodu kruhu. Šlo to překvapivě ztuha. Čekal jsem tak trochu perník, ale tvářilo se to jako klasický beton. Uvidíme za pár let na povětrnosti.
Do koryta jsem napevno vložil polystyrenový box od tuňákových filet. Kladu mu za úkol dilatační a mrazuodolnou funkci. Moje příští forma bude asi tak trochu naopak. Teď jsem začínal dnem a končil horní hranou. Příště to otočím a dnem s nožkama skončím. Musím ještě promyslet výrobu i tvar budoucí extrudované vložky a okolního šaluňku, asi opět z polystyrenu. Nejdřív ale musím dodělat dlažbu pod pyramidu.
Nakoupil jsem nějaké nové okrasné stromky-Cypřišek nutkajský, červený javor, dva plazivé jehličnany a borovici kanadskou. Jezírko na podzim dostane jiný tvar. Trochu ho rozšířím o další mělké části, které část zahrady uzavřou dovnitř a vznikne odtrov. Na něm si chci pohrát s tvarovanou borovicí do japonského stylu. Doufám ve velkou zahradní bonsaj a dobrý kontrast s červeným garnetem a vápencovým kamenem. Další bonsaje budou z méně vzrůstných jehličnanů v korytech, která hodlám postupně betonovat a rozmisťovat v zahradě. Snad s tím nějak pohnu. To první koryto spolklo tři střední kolečka betonu. No aspoň to nepůjde snadno čórnout.
Na obrázku je jedna z mých inspirací: |
| 20.1.2014 | (vloženo 20.1.2014) |
|
Zato zima zatím přeje všemu živému, což je dobře i špatně. Dobře pro ryby, želvy atd., špatně proto, že nemrzne a přežije maximum otravné havěti.
Do fotogalerie jsem přidal jedno tlačítko, pod kterým se nachází můj další záměr a nápad, který zrealizuju hned na jaře. Jedná se o pyramidy. Mrkněte se tam a čtěte. http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/pyramida...
K dalším štěrbinovým filtrům se dostanu asi až na podzim. Zarovnal jsem si pračky pískovcovými kvádry, takže se k nim dostanu teprve až je zpracuju do zahrady a jezírka. |
| 12.8.2013 | (vloženo 12.8.2013) |
|
Celé jaro a kus léta jsem tvrdě pracoval na výrobě štěrbinového filtru a výsledek se konečně dostavil. Asi jako první amatér v naší republice jsem si doma na koleně postavil bubnový, štěrbinový filtr. Na jeho výrobu jsem použil buben z automatické pračky, PE desky, nějaká ložiska a simerink, čerpadlo na vodu, spoutpstu elektronických udělátek atd. Všechno je vidět na videu http://www.youtube.com/watch?v=sFsokUTeylQ Pro síto jsem byl v Eurositexu v Příbrami a jeho hustota je 63 mikrometrů. Zachytí prakticky všechny nečistoty nasáté jezírkovým čerpadlem. Pracuje plně automaticky. Časová náročnost údržby je zcela minimální. Nějaké jednodušší verze si vyrobím i k bazénu namísto pískové filtrace a k jezírku s želvami. Budu na nich pracovat v zimě, takže první light varianta se doufám objeví hned na jaře. Náklady na výrobu bych chtěl stáhnout tak na 4 000.- Výroba mého prvního filtru přišla na minimálně 10 000.- Ještě to musím přepočítat. I za 15 000 by to ale bylo levnější, než nejjednodušší profi štěrbiňák s 300 mikronovým sítem.
Na mém webu ve fotogalerii najdete fotky štěrbinového filtru i biologické filtrace a na mém kanálu youtube je pár videí. Komu to nebude stačit a bude mít chuť postavit něco podobného, rád v rámci mých možností poradím. Asi by bylo lepší dělat to někde na veřejném místě, protože se to může hodit všem. Založil jsem vhodné vlákno tady -http://www.zahrada.cz/forum/zahradni-jezirka... , nebo to můžeme probrat na mém webu v návštěvní knize. Fantazii se meze nekladou, jistě se najde dost šikovných následovníků, kteří přidají nové zkušenosti a technologické postupy. Vidím to tak, že co buben, to originál. Tak s chutí do toho a půl je hotovo. |
| 8.3.2013 | (vloženo 8.3.2013) |
|
Tak mám koupený biomolitan a bakterie. Teď se vrátí zima, takže budu mít ještě dost času nakrájet kostičky a napytlovat. Musím se konečně pustit do výroby štěrbinové filtrace.
Voda v jezírku se během posledního teplého týdne zvedla o tři stupně. Současná teplota je 5°C a ryby znatelně ožily. Malí jeseteři po nocích vyzobávají vodní berušky, které se hojně vyskytují na mělčině mezi kačírkem. Na to, že je zima, pěkně rostou. |
| 5.3.2013 | (vloženo 5.3.2013) |
|
V sobotu 2.3.2013 jsem odkalil jezírko, vyčistil savici filtrace, zapnul uvlampu, čerpadlo a vzduchování-difusér v poslední komoře. Vše je připraveno na vložení biomolitanu, naočkování bakterií a začátek nové sezóny.
Natočil jsem též pár záběrů svojí novou podvodní kamerou. Sundal jsem z hladiny zateplovací desky jak z velkého, tak i z ostatních jezírek. Už neočekávám, že by se zima dlouhodoběji vrátila. Snad už konečně pomalu přijde jaro. |
| 3.12.2012 | (vloženo 3.12.2012) |
|
Aktualizoval jsem fotogalerii a nahrál jsem i další videa.
Najdete je tady: http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/fotogale...
http://www.youtube.com/my_videos?feature=mhsn |
| 21.11.2012 | (vloženo 21.11.2012) |
|
Pár věcí se za tu dobu, co jsem tu nebyl, změnilo. Dodělal jsem hrubou stavbu filtrace a zazimoval a vyčistil jsem jezírko. Do jara musím ušetřit na biomolitan, abych naplnil aspoň jednu komoru nové filtrace. Vejde se ho tam jeden kubík. Filtrace zatím funguje jako tříkomorový vortex. Už se jí podařilo pročistit vodu tak, že je krásně průzračná. Videa a fotky jsou k vidění na obvyklých místech. Okolí filtrace doladím na jaře.
Do jezírka jsem teď na zimu poprvé aplikoval zimní bakterie a kupodivu to vypadá, že fungují dobře. Přezapojil jsem čerpadlo z tlačného na sací a napojil jsem na něj kromě savice u dna i skimmer. Paráda. Ryby jsou v pohodě, jen mě asi zmizel jeden bestěr. Je to záhada. |
| 30.8.2012 | (vloženo 30.8.2012) |
|
Nějak už nemůžu popadnout dech. Buď jsem v procesu, nebo je moc teplo a nedá se prakticky nic dělat. Mám koupenou folii pro filtrační nádrže, materiál na stavbu příček, polotovar filtračního bubnu a materiál na jeho krabici, nové jemnější síto na výrobu dalšího bubnu, elktronický časovač ostřiku bubnu, čerpadlo a trysky na ostřik ... , ale prostě to nějak nejde. Snad se k tomu dostanu v říjnu.
Byl jsem v pátek ve Zlivi u pana ing. Štěcha ve firmě Alcedor pro nějaké další kapříky. Můžete se na ně kouknout tady - http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/24082012... a tady - http://www.youtube.com/watch?v=QptPevwiYYw . Na tom videu jsou ale jen ti lepší. Zbytek je prý nestandard. Mě se ale líbí všichni a mé ženě asi také, protože vůbec nebrblala. Teď už jen doufám, že se zaklimatizují a sžijí s mým jezírkem do zimy. Pár nejlepších jsem oddělil a nechám je spolu se čtyřmi novými malými kaprovci doma v nádrži. Celou zimu budou v zimní zahradě, kde je docela teplo, a budu je přikrmovat, abych urychlil jejich růst i odolnost.
Podařilo se mi sehnat dva mníky. Zatím se jim zalíbilo na mělčině mezi vodními rostlinami a pozoruju je v noci při baterce. Pevně doufám, že je v zimě uvidím na kamerách i ve dne při nějaké akci, protože jsou to prý jediné ryby, které milují hodně studenou vodu. Jesli žerou malé rybičky, tak jídla mají na celou zimu dost. Úhoři jim to asi vyžrat nestihnou.
Filtrace je nákladnější a zdlouhavější na výrobu, než jsem plánoval. Snad se mi její stavbu podaří dokončit ještě letos. Pevně doufám, že příští rok bude jezírko o dost čistější a záběry z kamer zajímavější. |
| 8.6.2012 | (vloženo 8.6.2012) |
|
Všechny Vás zdravím. Buduju novou filtraci a nějak mi nezbývá čas na to, abych aktualizoval zdejší informace.
Ryby krásně rostou, hlavně jeseteři jsou už pěkná hovádka, někteří kapři také, takže prostě vznikla tato nutnost, abych zachoval čistou vodu a něco viděl. Hodně vyřešila ponorná uvlampa 40w, která jak se zdá vcelku bohatě stačí na to, aby dokonale zatočila se sinicemi. Zůstal ale problém s rozptýleným kalem od ryb, plavající hovínka, běžný spad na hladinu a mastnota z granulí ve formě filmu na hladině. Toho všeho mě doufám zbaví moje nové udělátko a skimmer.
Filtrace bude čerpadlová, čtyřkomorová, objem asi 4m3 a před ní bude bubnový štěrbinový rotační předfiltr se sítem 140 mikronů s automatickým čištěním. Do fotogalerie budu postupně dávat fotky. Video z hrabání díry je tady- http://www.youtube.com/watch?v=NhDgvSHmhpM , nějaké fotky současného stavu tady- http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/filtrace... a budu postupně přidávat.
Novinky. V leknínovém jezírku se objevil emigrant z jezírka-oranžový rak, tři žáby a hlavně malé koljušky. Takže jich už nemám jen pět, ale kdoví kolik. Překvapuje mě ale jejich lenost při likvidaci komářích larev. A to jsem si myslel, že jsou dravé. Kaprovec také vyrostl, ale trochu mě mrzí, že se mi nepodařilo sehnat mu nějaké kamarády. Snad příští rok. Sibiřák a viza mi začínají nahánět strach, jak vyrostli. Ještě že to jsou takoví tupouni. Koupil jsem další tři vizy, protože je to ryba, která mě fascinuje a také pár pravých japoankoi. Několik mi jich sice pošlo, je to ale přirozený výběr. Byli moc malí. Ostatní už zesílili a daří se jim. Někdy v létě, nebo zase na jaře se vypravím do Zlivy pro další. Koupím už ale větší, alespoň dvouleté, aby měli větší šanci. Dcera chce hlavně tančo. Vezmu jich víc, ono to už nějak dopadne.
Tak jo, mějte se všichni jak chcete a zatím... |
| 6.5.2012 | (vloženo 6.5.2012) |
|
Vložil jsem do netu nová videa. Jsou i Vaše ryby spokojené?
http://www.youtube.com/watch?v=v0yzwTJv2m0
http://www.youtube.com/watch?v=ADURhWomRZ0
http://www.youtube.com/watch?v=9fJ45Xbj4gs
http://www.youtube.com/watch?v=CFCOLWzBR0I |
| 1.5.2012 | (vloženo 8.4.2012) |
|
Prodal a rozdal jsem dost ryb z jezírka, abych udělal místo nově nakoupeným Japonským kapříkům. http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/nove%20r... Jak porostou a budou se vybarvovat, dořeším jejich obsádku pečlivým výběrem. Voda se během posledních slunečných a teplých dnů pěkně ohřála na příjemných 20°C, takže jsem nové rybky vyndal z karantény a vypustil do jezírka mezi ostatní. Všechny ryby už začínají pěkně žrát, hlavně jeseteři a veslonosi jsou hodně aktivní. Karásci se buď brzy vytřou, nebo už to udělali. Kapři jsou zatím zdrženliví, ale pro jistotu jsem jim připravil trdliště z vytíracího kartáče a větve od tůjky. Voda co do čistoty je zatím v normálu, dlouhou řasu jsem dnes trochu lokálně krotil na mělčině. V noci s halogenem sleduju rojení úhořů, žab, raků i jiné bojácné havěti a obdivuju letos až neuvěřitelnou pohybovou aktivitu všech jeseterovitých ryb.
Natočil jsem bohužel jen posledně nakoupené ryby od Alcedoru http://www.youtube.com/watch?v=v0yzwTJv2m0 a studuju jejich knihu, kterou jsem si ve Zlivi také koupil http://www.kapr-koi.cz/eshop/index.php?pFce=... . Je fakt dobrá a pro mě, jako začínajícího jezírkáře, je to hotový poklad. Snad se konečně trochu vzdělám hlavně směrem k japonským koi a jejich názvosloví, či ke všemu ostatnímu, o čem se v knize pojednává. Kdokoli scháníte informace týkající se zahradních jezírek, jaké do nich dát ryby a rostliny, co vás může potkat za problémy, jaké nemoci můžete řešit a s jakými rybami a spoustu dalších užitečných věcí naleznete také v této publikaci. Nedělám nikomu reklamu, jen se mi ta kniha líbí a myslím, že je užitečná. |
| 2.4.2012 | (vloženo 3.4.2012) |
|
|
Ryby jsou vyloveny, musel jsem kvůli tomu vypustit skoro celé jezírko, protože jinak bych neměl šanci je vychytat. Naštěstí voda v jezírku i dopouštěná voda ze studny mají stejnou teplotu, nebudou mít tepelné šoky. Zítra bude pokračovat vracení ryb do jezírka a selekce ostatních na prodej. Nemůžu si je nechat všechny, když přikupuju nové koi z Japonska. Když už jsme u toho, jak to tak vidím, na podzim všechny nové ryby raději opět slovím a budu je zimovat v nádrži v zimní zahradě. Bude jistota přežití a urychlím jejich růst, jsou zatím dost malé a nejsem si jist jejich odolností a aklimatizací na evropské zimy. Další rok už doufám budou v pohodě. Ogoni s tím sice žádné potíže neměli, ale když už mám tu možnost, nechci nic riskovat. Jsou tak krásní, byla by jich škoda, hlavně butterflyů. |
| 1.4.2012 | (vloženo 1.4.2012) |
|
|
Nakoupil jsem nějaké nové malé kapříky z Japonska. http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/nove%20r... Až se umoudří počasí, vychytám hodně ryb na prodej a místo nich dám tyhle. Hlavně se chci zbavit sumců albínů, aby mě ty nové rybky nesežrali. Jednoho jsem už prodal, zbývají dva. Mají asi 60cm. |
| 18.3.2012 | (vloženo 18.3.2012) |
|
Přiblblý karásek se dnes sice srovnal, ale po prohlídce jsem zjistil docela velké napadení plísní. Už je zakopaný. Je to jediná evidovaná ztráta za tuto zimu, tedy když nepočítám několik raků. Většina jich stejně přežila a v koupelně mám další generaci bílých a oranžových.
Dnes jsem natočil toto - http://www.youtube.com/watch?v=YzoTgWpZE9A Říkáme mu Ježík, nebo Dědek. Je to asi jikrnačka plná zatvrdlých jiker, kterých se nemůže zbavit. A já si vždycky myslel, že každá ženská si umí poradit sama. Jinak je všechno ok. Ryby už jezdí po celém jezírku a jesetery jsem začal přikrmovat. Brzy vyndám želvy ze sklepa, musím jim ale nejdřív vyčistit jezírko. V pátek se podívám do Dříteče a jestli budou mít, koupím kaprovcovi dva kamarády. Přirychlím je přes léto v teplejším maličkém jezírku a na podzim je teprve dám do velkého jezírka. |
| 22.2.2012 | (vloženo 22.2.2012) |
|
Vzduchování už zase funguje a za pár dní se mu podařilo vytvořit víc jak metrovou díru v ledu. Vodou z velkého čerpadla rozpouštím led uprostřed jezírka, abych se dostal k rybám, jejichž slabší kusy mají většinou teprve v tomto období potíže. Na kameře jsem si totiž předevčírem všiml jednoho unaveného karase, ležícího na boku. Vylovit se ale nedal a někam se mi schoval. http://www.youtube.com/watch?v=GeFUEKrENyM
Dnes jsem si též ověřil funkčnost polystyrenových desek položených na hladinu jezírka nad mělčinou. Všude kolem desek je led silný přes 20cm a unesl mě. Odstranil jsem polystyren a světe div se, pod deskami byla volná hladina posetá nějakými muškami. Odstranil jsem jeden z kamenů vyskládaných na přechodu mělčiny v hloubku a moje oči zajásaly. Uviděl jsem svoje kamarády úhoře, jak spějí naskládaní v mezerách mezi kameny právě pod mým polystyrenem. Kdybych tam ty desky nedal, byla by tato část nejspíš téměř promrzlá a úhoři by museli hledat útočiště za nějakým záhybem folie u dna. Toho největšího jsem si pohladil, ale jen tak, abych ho moc nerušil. Trochu se zavrtěl a zpět přiklopen pokračuje ve spánku. |
| 5.2.2012 | (vloženo 5.2.2012) |
|
Trochu jsem to v minulém videu zakřikl s tou mírnou zimou. Teď už pár dní mrzne jak v ruským filmu. Však sem ta zima z Ruska přišla. Bojím se, kolik nám zase vymrzne rostlin na zahradě. Ryby to už snad nějak překlepou a my s nima. Nejlíp se má naše kočka, náš pták a raci v koupelně. Zimoviště želv a zbytku raků ve sklepě se také trochu ochladilo, ale snesitelně.
Co se týče jezírka, vzduchování dovzduchovalo-zamrzla hadice, takže díru v ledu udržuje čerpadlo. Ryby vesměs leží na dně, nebo se minimálně pohybujou. Nejaktivnější jsou veslonosi, vyza velká, malý tolstolobik a pár jesenů. Na dně je vidět několik raků, z toho jeden rozmontovanej. Sumce jsem od vánoc neviděl, jsou ve svý zašívárně-pod neckama. Většina kaprů je naskládaná kolem necek. Jeseteři na dně by se nejradši schovali pod toho největšího-sibiřáka, takže to vypadá, jako kdyby je kojil. Kamera č.3 je momentálně v kleci s naším agapornisem. Musel jsem ji včera vyndat z jezírka, protože byla plná vody. Už se mi to stalo dvakrát. Jednou se dvojkou a jednou se čtyřkou kamerou. Naštěstí jsou tyhle kamery tak jednoduchý, že jim voda zatím ani jednou neublížila. Stačí je rozhodit na jednotlivý díly, propláchnout vodou, pak lihem, vyfoukat, vysušit a jedou zase dál. Nemám potřebu kupovat jiný kamery, dokud tyhle fungujou. http://www.lan-shop.cz/edimax-ic-1510-87003 Obávám se, že až je vyměním za jiné, tak že ty nové složitější neustojí občasné nehody.
http://www.youtube.com/user/JardaSlatinany Tady je veškerá moje filmovací aktivita.
Be happy! |
| 22.1.2012 | (vloženo 22.1.2012) |
|
Včera jsem trochu natáčel ryby a zdají se být celkem v pohodě. Dokonce jsem na dně uviděl jednoho bílého raka. No vlastně už moc bílý nebyl, vypadal jako kdyby prošel udírnou, ale když jsem ho tyčkou obrátil na záda, ihned zareagoval a zdrhnul. Úhyn čehokoli jsem zatím nezaznamenal a ani predátoři mi nejspíš nijak neškodí. Raci v koupelně jsou čím dál větší a agresívnější. Musím je stále krmit, aby se neožírali. Každému už něco chybí. Náhradní díly naštěstí nepotřebují, opraví se sami. Jakmile to počasí dovolí, vypustím je do jezírka.
Mrkněte na poslední video. Jsou na něm ryby ze včerejška. |
| 26.12.2011 | (vloženo 26.12.2011) |
|
Ráčata docela rostou. Ta největší mají už odhadem 4-5cm. Jsou ale mezi nimi i třetinová.
Rozdělil jsem je na dvě skupiny. Do akvárka v koupelně jsem vybral skoro všechna bílá a dočervena. Je jich asi 50. Zbytek jsem musel odnést do sklepa. Část jich je ve vaně a část ve dvou lodnách. I když jim nevzduchuju a krmím je asi jen jednou týdně, daří se jim dobře. Jejich barva je převážně tmavě mramorová dozelena. Takhle to dopadá, když si hrkne červená samička s bílým samcem. Na jaře je šoupnu zase do jezírka. Fotky ráčat můžete vidět na mém webu a na videu.
http://jezirko-skrovad.webzdarma.cz/racata2/...
http://www.youtube.com/watch?v=firqV90kBpA
Jeden z těch tmavých: |
| 25.10.2011 | (vloženo 25.10.2011) |
|
|
Ráčata - kdo je asi spočítá? Odkalil jsem jim trochu akvárko. Doufám, že jsem všechny odkalené vrátil. Celkový počet odhaduju asi na 200-300 kousků. Já nevím co s tím. Asi se z toho zblázním. Nene, jentak mě nerozhoděj. Ono se jich dost požere navzájem a zůstanou jen ti nejsilnější. Možná už by šli převážet, takže jestli někdo chcete tyhle blechy, přijeďte si do Slatiňan s malým kyblíkem s víčkem, ale nejdřív se musíme domluvit. |
| 23.10.2011 | (vloženo 23.10.2011) |
|
Račici jsem už odstavil od mladých, protože se na ní žádné mrně nevozilo. Teď už by byla jen na škodu. Malým ráčatům nejvíc chutná špenát a rybí maso. Strouhám jim zmrzlé špenátové nugety lisované z celých listů špenátu a mraženou aljašskou tresku. Rybí piliny a malé kousky špenátu, to milujou a pěkně po tom rostou. Až budou větší, doplním jim menu patentkama, mrkví a hráškem. Granulky podávám jen vyjímečně a jen vitamínované.
Přiložená fotka je ten bejvák sumců. Plastový kalfas na maltu. V těch samých zimuju želvy. Musím jich ještě pár přikoupit. |
| 21.10.2011 | (vloženo 22.10.2011) |
|
Včera jsem dosázel vodní rostliny a dneska jsem z černé kádě na maltu vyrobil bejvák pro sumce, kteří se už nějak nevejdou do své oblíbené stropní keramické tvárnice zvané myslím Miako. Jentaktak se jim do ní vešla hlava a celý zbytek těla koukal ven. Vypadali jako pštrosi s hlavou v písku. Jenom si mysleli, že nejsou vidět. Ta vana na maltu je černá a rozměry 72 x 42 vevnitř jim snad několik let vydrží. Do jedné kratší stěny jsem udělal půlkruhový výřez, do dna čtyři dírky na únik vzduchu a další čtyři na přidrátování betonové dlažební kostky, která dělá zátěž. Miako jsem vyndal, kalfásek jsem potopil a sumci se do něj okamžitě nastěhovali. Někdy ho nafotím.
Úhoři už se také vrátili do svých starých lokalit, mezi velké kameny. Nahoře na kamenech jsem včera viděl tu nejšťastnější ze všech žab, naši babču skokanku. Jako kdyby říkala "konečně doma".
Račice červená vyvedla asi víc než sto malých ráčků. Měří tak centimetr a rozutekli se po celém akvárku. Ještě se jich docela dost vozí na mámě, tak ji s nima zatím nechám. Až nebudou stát o taxík, stanou se jídlem. Snad si všimnu dřív, než k tomu dojde. Úplně stačí, kolik se jich požere navzájem, než stihnou trochu vyrůst.
Ještě pár centimetrů vody a bude naplněné po okraj. Zbylo mě hodně vodních rostlin, hlavně vodní kosatce, sítina, hlízy šípatek, spousta orobince... Jelikož jsou ale nejspíš napadené hltanovkou bahenní, nebudu je nikomu nabízet. K dispozici je dost karasů a pět poměrně odrostlých jesenů zlatých. Mají 30 cm. Jeseny nabízím za symbolickou stovku, karasy zadarmo. |
| 17.10.2011 | (vloženo 17.10.2011) |
|
Tak v současné době jsem ve fázi ukončování procesu čištění kačírku z kořenové filtrace propíráním v míchačce na beton. video je zde- http://www.youtube.com/watch?v=5fedIki073g Asi tím nedělám radost pijavicím, kterých jsem v této části jezírka našel poměrně velké množství. Konkrétně se asi jedná o hltanovku bahenní, zavlečenou do mého jezírka díky vodním rostlinám. O přesnější určení druhu se snažím na http://www.zahrada.cz/forum/zahradni-jezirka... Video- http://www.youtube.com/watch?v=TZcLycubrD4
Kompletní vytěžení asi dvou tun kačírku včetně všech vodních rostlin jsem zvládnul během soboty za cenu totálního vyčerpání. Následující den jsem relaxoval v divadle Kalich na představení "Osmý světadíl". Po dnešku už mám propranou většinu kačírku a vrácenou zpět do mělčiny. Zítra (středa) to dodělám a osázím rostlinami. Až bude hotovo, vypíšu rostliny, které jsem vrátil. Dost je zredukuju i co do počtu druhů. Propírání dělám tak, že do míchačky naházím asi 10 lopat špinavého kačírku, napouštím vodu, nechám to míchat, semtam odleju ten humus a stále dotáčím vodu. Asi po 5 minutách to vyleju do starého děravého kolečka, ve kterém to ještě dvakrát proleju vodou. Pak už je kačírek úplně čistý. Zbyde v něm maximálně pár malých kořínků vodních rostlin. Na proprání všeho kačírku odhadem spotřebuju asi 20 kubíků vody. Mám studnu, takže no problem. Jen už smrdím proti větru tím bahenním smradem.
Ráčci se už vykulili. |
| 4.10.2011 | (vloženo 4.10.2011) |
|
|
Dnes jsem se pustil do vypouštění a očisty jezírka. Za poslední dvě sezóny bylo už pořádně znečištěné. Kořenová filtrace je strašně zarostlá a plná bahna. Zítra půjčím wapku a očistím folii. Pak začnu napouštět a jelikož mi to trvá zhruba týden, budu mít čas na vyčištění kořenové filtrace, která se zaplavuje až s posledním půlmetrem vody. Musím omezit vodní rostliny, protože jinak je z toho za chvíli úplná vodní džungle. Do jara doufám vybuduju novou klasickou tříkubíkovou filtraci, takže kořenovka změní účel na rybí šmajchkabinet a vydrží tak snad déle čistá. Ryby jsem dnes jen vylovil a přemístil do bazénu. Jsou vesměs pěkně velké, ačkoli to tak nejdřív nevypadalo. Když se na ně dívám ve vodě zvrchu, nebo pak v podběráku z boku, je to velký rozdíl. Nejvíc mě překvapili kapři a jeseter sibiřský. To je kláda. Ani se nemůže moc hýbat, jak je tlustý. Vážit a měřit je postupně budu během vracení do jezírka. Kromě tří sumců, pěti úhořů, dvou klapavek a jednoho břichatého hrouzka musím zmínit ještě raky. Na jaře jsem dal do jezírka asi 50 mladých raků červených ve dvou asi tak stejně zastoupených barevných variantách - bílé a červené. A také dva páry raků signálních. Ze všech těchto potvor zbyli tři červení samečci a dva bílí. Samičky zbyly jen červené a bylo jich pět, z toho jedna měla vajíčka. Dal jsem ji domů do akvárka na vykulení. Raci signální nejsou. Ačkoli se jezírko jen hemží spoustou pijavic, různých larev a nějakých vodních berušek, všechny ryby jsou překvapivě zdravé, tlusté a bez viditelných cizopasníků. Do jejich prozatímního umístění (bazénu) jsem nalil Tetra pond medifin, jen pro jistotu. U několika eurokoi už delší dobu sleduju některé znaky přešlechtění. Jsou to různé deformace nemající naštěstí velký vliv na zdraví a růst těchto ryb asi proto, že mají dostatek jídla. Při nákupu těchto ryb nebylo nic vidět, protože byly malé, ale jak rostou, tak to vidět je. Všechno nafotím a zveřejním na svém webu. |
| 31.8.2011 | (vloženo 31.8.2011) |
|
|
Jezírko pro lekníny je už vykopané a napuštěné, nášlapné kameny usazené. Teď přijde na řadu osázení a doladění okolí. Chci do něj nasadit koljušky tříostné, ale je docela problém je sehnat. Snad mi pomohou místní rybáři s jejich lokalizací. |
| 14.8.2011 | (vloženo 15.8.2011) |
|
Dnes byl na můj vkus dost teplý a dusný den. Při pohledu na teploměr a džungli, kterou vytvořily vodní rostliny na mělčině, jsem se konečně rozhodl zasáhnout. Sundal jsem si boty i ponožky a s velkým nožem jsem vstoupil do zarostlé mělčiny. Zlikvidoval jsem "Ostřici pobřežní", protože předváděla přímo ukázkovou okupaci okolního prostoru. Hodně jsem ořezal vodní kosatce, hlavně pozůstatky jejich květů obtěžkaných mohutnými semeníky, veškerý puškvorec jsem sejmul hned nad hladinou a probral jsem trochu i všechnu tu ostatní zeleninu. Je docela zajímavé, že jsem narubal dobrý metrák sytě zelené hmoty navzdory tomu, že celé jaro byla mělčina bledá, jak čekanka. Asi konečně zaúčinkovaly užitečné bakterie, které rozložily živiny na jednoduché součástky, vstřebatelné vodními rostlinami a ty se začaly vybarvovat za současného mohutného bujení. Sice jsem trochu rozkarboval celé jezírko, ale uvolnil jsem mělčinu skotačícím rybám, klapavkám, rakům a úhořům.
Zatímco jsem klestil vodní rostliny, holky pracovaly na záhoncích pod katalpou a vznikla potřeba obrubníků nových záhonků pro jejich kytky, takže jsme jeli do Pardubic. Kromě obrubníků jsme nakonec přivezli i nějaké bylinky, okrasné trávy a jezírkovou folii na stavbu jezírka pro lekníny. Musím se přiznat, že se mi to hodilo do krámu, protože už o tom déle uvažuju. Amur, koi kapři a nejspíše i další ryby a korýši nedovolí leknínům předvézt svoji krásu ve velkém jezírku, takže z humanitárních důvodů jsem se rozhodl vybudovat jim další, v pořadí už čtvrté, jezírko specielně pro ně. Bude to zcela unikátní biotop s absencí dravých potvor, přístupný jen čolkům, malým tmavým karáskům, žabám, hmyzu a těm leknínům. Moje žena si nejdřív ťukala na čelo, když jsem jí vysvětloval důvod nákupu folie, ale poté, co si vymohla možnost přejití tohoto nového jezírka po nášlapných kamenech směrem k novým záhonům pod katalpou, podlehla jako obvykle. Vzniká tudíš zcela nová věc se současnou úpravou staré. Časem to fotograficky zdokumentuju. Mějte se fajn! |
| 3.8.2011 | (vloženo 4.8.2011) |
|
Trochu jsem váhal, jestli to sem mám napsat, ale asi to nebude na škodu.
Jak už jste si někteří všimli, mám letos docela problémy s čistotou vody. Zkoušel jsem tu "zeleninu" srazit flokulantem, výtažkem z rašeliny a několika druhy jezírkových bakterií, ale účinek se buď nedostavil vůbec, nebo jenom na chvíli. Rybám je naštěstí úplně jedno, jakou mají vodu, jestli zelenou, nebo hnědou. Jídlo jim chutná stále stejně a vesele rostou. Letos jsem se smířil s tím, že když už je to takové, vyzkouším si různé možnosti.
Na jaře jsem si to pohnojil asi hned dvakrát. Jelikož jsem našel jednoho kapra napadeného vodnatelkou, vydezinfikoval jsem pro jistotu celé jezírko Omnisanem a trochu nasolil vodu. Tím jsem sice zlikvidoval určitou možnost šíření infekcí, ale bohužel jsem zrušil i všechny užitečné bakterie a spolu se změnou chemismu vody nasolením jsem si vyrobil problémy s její čistotou. Teď s odstupem času vidím, že kdybych neudělal nic, bylo by všechno nejspíše v pořádku a jediné co bych řešil by bylo přemnožení karasů. Jak se ale říká - "všechno zlé je i pro něco dobré". Tato situace mě donutila zvýšit si vzdělání směrem ke "komerčním způsobům filtrací zahradních jezírek" a jsem už pevně rozhodnutý vybudovat vícekomorovou filtraci s účinným štěrbinovým předfiltrem. Moje zdroje jsou omezené, takže to budu muset řešit svépomocí. I kdyby to nebylo potřeba a čistá voda v jezírku by se dala udržovat kořenovou filtrací v kombinaci s pravidelným podzimním vyčištěním buď po každé sezóně, nebo po každé druhé v kombinaci s použitím vhodného kmenu užitečných bakterií, hladových vodních rostlin a pravidelným odkalováním dna, jsem nucen vyrobit něco jednoduššího na obsluhu a dostatečně účinného i bez fyzicky náročných úkonů. Nebudu tu totiž věčně a musím počítat s tím, že to po mě převezme nějaký blb, ještě větší, než jsem já sám. Postup prací budu postupně zveřejňovat.
Takže:
Krmím jako blázen-když už je voda špinavá, tak ať alespoň ryby rychle vyrostou.
Je docela zajímavé, že rybího potěru je na mělčině mezi vodními rostlinami dost a dost, přestože mám v jezírku celkem čtyři úhoře a spoustu raků.
Ze všech bakterií se mi zatím nejvíce osvědčily bakterie pod názvem "BIOGOLEM". Spolu s postupnou výměnou vody občasným dopouštěním ze studny a použitím již zmíněných bakterií se voda postupně čistí ať krmím, jak krmím. Kdyby měl kačírek na mělčině lepší účinnost na jemné částečky znečištění, byla by už voda jako křišťál.
Na podzim postupně vypustím vodu a všechny ryby i raky přemístím opatrně do bazénu, ve kterém už bude minimálně dva týdny stará voda, nově napuštěná ze studny. Snad nedostanou takový chemický šok, když bude voda v bazénu ze stejného zdroje, jako ta v jezírku.
Jezírko vyčistím wapem a kartáčem včetně proprání kačírku z mělčiny spojené s redukcí vodních rostlin. Folii ošetřím Savem a po odčerpání všeho chemického jezírko postupně napustím. Asi dva týdny po napuštění vrátím ryby zpátky do jezírka. To štěstí ale budou mít jen vyvolené. Udělám totiž důkladnou selekci a nechám si jen chovné kusy. počítám, že zredukuju hlavně karasy a ostatní kaprovité ryby včetně neatraktivně vybarvených eurokoi kaprů. Dám šanci též amurovi a tolstolobikovi.
Teď trochu z jiného soudku.
Docela mě překvapila mobilita raků červených. Jak stále prší, nedělá nekterým problémy opustit jezírko a korzovat po trávníku do značných vzdáleností od jezírka. Jednoho samečka jsem našel asi 40 metrů daleko a klepety mi hrozil pod houpačkou na druhé straně domu hned vedle želvího jezírka. Když došel až tam, dal jsem ho k želvám. Kdyby se zdržel na mělčině v puškvorci, asi by to i přežil. Jelikož se ale rozhodl objevit Ameriku, zbyly z něj jenom klepeta. No, byl to jenom červený sameček. Těch mám dost. Samičku bych vrátil zpátky do rybího jezírka.
Želvyčky by sice ocenily trochu teplejší průběh letošního léta, nicméně daří se jim skvěle. Soudím tak podle jejich rostoucích krunýřů a z nich vylézajících pneumatik. Však mají všeho dostatek a jak je vidět, tak i přes to si s gustem dají ke svačině raka a jejich pohledy jsou stále nestydatě žádoucí.
Třetí vajíčko v inkubátoru vypadá nadějně. Dost se divím, že jich nesnesly víc. Asi je to nebaví, nebo jsou holky ještě moc mladé. |
| 26.7.2011 | (vloženo 26.7.2011) |
|
|
První i druhé želví vajíčko nedopadlo dobře. Vždycky ho snesla na beton a trochu promáčkla. Asi mělo porušenou skořápku, scvrklo se a musel jsem ho vyhodit. Teď zkouším třetí. Je zase promáčklé, ale jinak vypadá dobře. Uvidí se. |
| 26.6.2011 | (vloženo 26.6.2011) |
|
|
Dneska jsem pod jednou želvou přímo na betonové pláži našel velké vajíčko. Dal jsem ho hned do inkubátoru. Uvidíme, co z něj bude. |
| 10.6.2011 | (vloženo 11.6.2011) |
|
Měsíc uběhl, jako voda. Jesetery se mi zatím podařilo vylovit a zvážit pomocí nového, fakt velkého podběráku. Také mi ho trochu natrhli, konkrétně jeseter sibiřský-97 cm, 5,5 kg. Ve fotogalerii na mém webu je dokumentace. Začínám mít problémy s amurem. Decimuje lekníny, přestože mu házím trávu a není ani moc velký, měří asi 20 cm. Zkusím ho vylovit a někomu ho dám. Je zajímavé, že mu tu trávu pomáhají žrát skoro všechny kaprovité ryby. Když už jsem u nich, kaprovec čínský se má také k světu. Úhoři jsou pravidelnými, nočními návštěvníky mělčiny plné nového potěru. Loňské malé žabky podivuhodně rychle rostou a jejich rodiče se podle mě už zase skamarádili, nevím ale, kam chce, nebo už chtěla, matka žába nasnášet vajíčka. Pohybuje se během noci vcelku nebojácně mezi velkým jezírkem a malým, na druhé straně domu. Docela riskuje, protože kdekoli může narazit na naši kočku. Asi doufá, že si Mína pamatuje, jak se jí po předloňské žabí svačince zvednul kufr. Želvy si žijou svým životem, plným slunění, saunování a sexu. Výsledek se brzy dostaví. Jedna samička začíná dělat hluboké díry do písku na pláži, takže se těšíme na vajíčka. Zatím jsem připravil inkubátor. Zítra se jejich počet zvedne už na 27 a v úterý na 28. Také přibyde jedna klapavka.
Letošní rok se mi nějak nedaří udržovat čistou vodu. Jaro bylo plné spadu pylů a kdoví čeho ještě, což způsobuje mě, i kamarádům jezírkářům dost velké problémy. Už jsem se rozhodl vybudovat lepší filtraci, která zajistí čistší vodu v našem jezírku, než kořenovka. Ta zdá se neustojí takové výkyvy v přísunu živin pro jednobuněčné řasy, jako jsou ty letošní. Rušit ji nebudu, hodí se na chladnější období, kdy bude odstavená ta nová filtrace, a samozřejmě jako biotop, kde se daří rakům, klapavkám, potěru a spoustě jiných vodních živočichů, majících v oblibě zarostlé mělčiny. Zatím pomalu scháním jednotlivé komponenty na stavbu filtrace. V plánu je mechanické předčištění štěrbinovým rotačním filtrem a potom celkem 3 komory biologické, kombinované trochu s vortexem. Každopádně vše zdokumentuju a podělím se o zkušenosti. Bude to ale běh na dlouhou trať. |
| 8.5.2011 | (vloženo 8.5.2011) |
|
Včera 7.5.2011 se mě zase něco povedlo. Chtěl jsem vylovit nějaké jesetery na přeměření a zvážení. Koupil jsem si k tomuto účelu závěsnou digitální váhu a hodně velký podběrák. Po prvním zalovení u dna se mi do podběráku podařilo chytit zrovna tu největší rybu, kterou mám-jesetera sibiřského. Ten trouba ale nějak nepochopil, že to je v pohodě a po neškodné procedůře ho zase vrátím do jezírka. Jak má špičatý rypec, nějak se zapíchl do jednoho spodního koutu podběráku a když jsem ho chtěl zvednout z vody, narovnal se a už to bylo. Projel podběrákem, jako nůž máslem. Takže tím jsem včera skončil.Výsledek nula a děravý podběrák. Tak nějak zjišťuju, že ho nemám jak vylovit.
Včera jsem také vypustil do jezírka půlmetrového úhoře. Byl to dar od kamaráda, který ho měl doma ve velké nádrži. Kdysi ho zachránil od jisté smrti z vysychajícího potoka. U mě se bude mít dobře, protože na mělčině mezi kytkama probíhá divoké množení rybiček veho druhu a jiné dravé ryby nemám. Sumci a vyza na mělčinu nejdou. Fotky úhoře najdete na mém webu ve fotogalerii. |
| 19.4.2011 | (vloženo 19.4.2011) |
|
Dnes večer jsem se zaměřil na pozorování nočního života v jezírku. Při soumraku jsem nakrmil všechny ryby. Tradičně největší legrace je pozorovat, jak žere veslonos americký. Koupil jsem 7 kilo granulí SERA (Chlístovice, K.H.)a asi jsou fakt dobré, protože co po nich dělají kojáci, no to byste museli vidět. Chudáci veslonosi mají s tím pádlem mezi všemi těmi nanažranými kapry velké navigační problémy. Musím krmit buď na dvě místa a postupně, nebo obden, ale vidatně. Kapři se nažerou a vyklidí pole veslonosům. Moji dva veslouši se naučili brát granule z hladiny, ale nemají to jednoduché. Takovou dobu se kolem granulí motají, až je třeba minou. Mají to pádlo a hubu zespoda, takže se musejí na lapnutí granulí celí otočit a pak zase zpátky. Třetí veslonos je zatím malý a stačí mu asi plankton a občas vezme i těžké granule, které záměrně hážu jeseterům kolem něj. Teď na jaře mám vodu trochu zelenou a planktonu je v ní asi habakuk, když veslonos tak často filtruje. Je to úžasná ryba. Amurovi jsem už několikrát hodil hrst trávy a ta je za chvíli pryč. Hlavně taková tvrdší zmizí jako první. Až bude větší, musím si ho pěkně zblízka prohlédnout. Hlavně hubu. Na mělčině harašej karasi, až mě vylomili tři kosatce. Klapavky , raci, chrostíci a další havěť také vykazuje zvýšenou aktivitu. Největší radost mě dnes ale udělali úhoři. Viděl jsem dva. Dlouzí jsou asi 20 cm a v průměru tak centimetr. Ti vědí, kde se mají zdržovat. Mezi velkými kameny na přechodu hloubky a mělčiny číhají na malé rybky, kterých je na mělčině dost, hlavně díky karasům. Je jen škoda, že je to tak nenápadná ryba a že se mi ji asi nikdy nepodaří natočit.
Jistě si už někdo všiml nové fotky slunících se vodních želv. Udělal jsem pro ně nové, menší jezírko na druhé straně domu. Už jich je 25 a je to mazec. Když je sluníčko a teplo, jako dneska, opalují se na pláži, nebo se vyhřívají v sauně. Večer jen koukají, co by kde sežraly, takže jim hodím nějaké maso a granule. Pak jdu radši pryč, protože se na to nemůžu dívat. Mám strach, že si ukousnou hlavy, jak jdou po tom mase. Další drsná věc, co mě u nich trochu děsí, je jejich sex. Namlouvání před aktem je docela zábavné, ale když dojde ke spojení, začínám o ně mít strach. Hlavně o samečky. Želva je naštěstí asi odolná jak pneumatika, protože vizuálně na nich nejdou najít žádná zranění. Na mém webu ve fotogalerii je fotek víc a na youtube je jedno video nadrženého samečka nazvané (turtle love). |
| 8.4.2011 | (vloženo 9.4.2011) |
|
|
Ryby rostou a tím i nároky na kyslík. Rozhodl jsem se koupit japonské vzduchovací dmychadlo SLL - 30, výrobce: Secoh a k němu trubkový difuzor. Bublá to divoce. |
| 24.3.2011 | (vloženo 9.4.2011) |
|
Dnes jsem konečně dodělal želví jezírko a vypustil jsem do něj želvy doposud zimované ve sklepě. Nějaké fotky najdete na mém webu ve fotogalerii-"Želvárium".
Doplnil jsem také fotky pod tlačítko "zahrada+makra". |
| 21.3.2011 | (vloženo 21.3.2011) |
|
Aplikace přípravku Omnisan proběhla celkem dobře a bez následků. Ryby jakoby ožily, ale v tom má prsty i postupně se zvyšující teplota vody. Omnisan docela zatočil i s řasami. Kde dříve držely, nyní jdou dolů a trochu mi kalí vodu. To se ale časem vyčistí. Až se zase rozrostou, pustím na ně Algae Away, výrobce-House Of Kata, ale teprve až bude mít voda asi 12°C a víc. Zatím jsem v klidu. Mikroflóru pomůžu obnovit asi tak za 3 týdny Bactoboostrem.
Pomalu začínám krmit vaslonosy. Házím jim těžké jeseteří granule napuštěné vitamíny. Co propadne, seberou jeseteři. Proto krmím nad nimi. Minulý týden jsem v jezírku postupně rozpustil 18 kg soli, čemuž ryby nevěnovaly pozornost. Pro toho, kdo by se divil, je to proto, že sůl ryby trochu dráždí a nutí je vytvářet si víc povrchového slizu. Tím jsou odolnější. I akvaristi to dělají. |
| 15.3.2011 | (vloženo 15.3.2011) |
|
|
Asi před týdnem jsem do jezírka postupně rozpustil asi 18kg soli, kvůli prevenci nemocí a dnes jsem aplikoval přípravek OMNISAN. Sůl způsobuje větší oslizlost ryb a zvyšuje tím jejich odolnost. Omnisan likviduje plísně a parazity. I když v návodu píšou, že omnisan je pro ryby i rostliny neškodný, jsem trochu nervózní z toho, jak to dopadne, protože voda se po aplikaci zbarvila do sytě tyrkysové barvy. Vypadá jako inkoust do tiskárny. |
| 21.2.2011 | (vloženo 21.2.2011) |
|
|
Vzhledem k častým dotazům na způsob připojení a výroby podvodních kamer, které mám v jezírku, jsem dnes vyrobil speciální fotogalerii s popisem, jak na to. Najdete to na mém webu ve fotogalerii- http://www.jezirko-skrovad.webzdarma.cz/kame... |
| 13.2.2011 | (vloženo 13.2.2011) |
|
Tak už je to konečně tady. Zprovoznil jsem meteostanici. Není to ještě úplně vychytané, ale funguje to. Na mém webu najdete nové tlačítko "meteostation", které Vás pošle na můj nový web s údaji z meteostanice WH1080. Čidla na měření směru a síly větru jsou už definitivně přidělána k vrcholku štítu našeho domu, ale srážkoměr s teploměrem ještě čeká na lepší sloupek někde vedle jezírka. Zem je ještě promrzlá, tak nespěchám. Také musím vyrobit lepší radiační kryt pro čidlo teploměru.
Voda v jezírku je úžasně čistá, takže se už naplno těšíme z pohledu na ryby. Jaro, kde jsi?
http://meteostation-skrovad.webzdarma.cz/ |
| 30.1.2011 | (vloženo 30.1.2011) |
|
|
Posledních pár dnů je to jak na houpačce. Ve dne je kolem nuly, ale v noci je tu i -15°C. Hladina je už zase skoro celá zamrzlá takovým lehce zvrásněným průhledným ledem. Jen kolem výtoku filtrace je hladina volná. Trochu mě děsí všichni jeseni, perlíni a někteří karasi tím, že jsou jakoby hřbetem zamrzlí v ledu těsně pod hladinou. Když mě ale uvidí, tak se začnou pohybovat a já zjišťuji, že spíše oblizují zespodu led. Asi tam hledají něco k jídlu, nebo se rádi koukají na sluníčko, jako já. Na kameře vidím ,že jeseteři zase zaparkovali na dně a veslonosi stále pomalu krouží ve vodním sloupci. Jinak je klid. Mladí raci, které mám doma v akvárku, jsou asi 2cm velcí a už se nemohou dočkat, až je na jaře vypustím do jezírka. Jsou vůči sobě čím dál agresívnější, tak by se to hodilo nejdéle tak v březnu. Jestli se to povede, pojedu na jaře pro jesetery velké, nebo jejich hybridy a přidám je mezi ostatní. |
| 17.1.2011 | (vloženo 17.1.2011) |
|
Už pár dní je jezírko bez ledu. Voda byla zpočátku tmavá a zelená. Pustil jsem velkou filtraci (já ji mám kořenovou, tak se mrazů nebojím) a během tohoto týdne se voda výrazně zlepšila. Zatím jsem nenašel žádnou mrtvou rybu a k mé velké radosti jsem viděl všechny čtyři veslonosy, jak krouží výš a výš. Podle toho usuzuji, že se dost oteplila voda. Musím zapracovat na nějakém víceúrovňovém měření. Ryby, hlavně kaprovité, si už asi myslí, že přišlo jaro, protože jsou dost aktivní. Jeseterům a veslonosům jsem hodil pár granulí. Měli radost. Na spodní straně polystyrenů, které jsem položil na hladinu mělčiny jsou přilepené stovky malých šnečků, asi plovatek.
Raci se mi doma vesele množí, ale teď mě naštval sameček. Úplně zdevastoval nově se převlíknuvší bílou samičku, tak šel na samotku. Až se holka opraví (nemá skoro žádné nohy a jedno klepeto), tak je zase skamarádím. Na jaře půjdou zpátky do jezírka spolu se spoustou různobarevných dětiček.
K vánocům jsem si nechal nadělit meteostanici. Až to doladím a vymyslím i její trvalé propojení na internet, budete se všichni moci podívat na doufám, že přesné meteo údaje, které umístím na svůj web.
Jestli toto počasí vydrží a nebude dlouhodobě mrznout, tak se pustím do finalizace želvího jezírka. Připadá mi, že už se holky ve sklepě nervózně vrtí. |
|
Záznamy jsou řazeny od
nejnovějšího po nejstarší.
|
|
|
|
