Diskuse  (1. strana z 3)

On ještě ten 10x objem je myšlen jako parametr filtru. Tudíž reálný výkon filtrace bude úplně někde jinde a ne 5000l/H.

...jakou kytku by jste doporučil do silného proudu?...

Do silného proudu např. Pogostemon helferi.

To že si něco neslyšel není moje chyba. Ono to chce taky vykouknout za naše hranice a mrknout jak to třeba dělají kapacity jinde.
Zkus se podívat na tyhle odkazy a prostudovat tyto fóra:
http://www.ukaps.org/higher-tech-tank.htm
http://www.barrreport.com/
U toho Barra se ale musí něco zaplatit aby ses dostal všude. Jsou tam perfektní věci a za těch pár dolarů to myslím stojí. Už jen , že tam jsou kompletní chemické anylýzy ADA substrátů a hnojiv.
Třeba George Farmer byl tuším v porotě na AGA 2008.
Těch cílů k rostlinnému akvárku je samozřejmě několik. Jen chci říct, že není všechno čenobílé.

Tak to jsem nikdy neslyšel. 10x objem u rostliného akva?
To bych měl mít alespoň 5000l/h tedy nádrž by se přefiltrovala asi za 5minut.
Rychlost proudění z potrubí by byla 4m/s a výšku vodního sloupce v akvárku (50cm) by voda zvládla za 120ms. Myslím že to není ani ve vířivé vaně, blahopřeji.

Rostlina se hýbe sama, podle potřeby a vodu čeří rybky dostatečně.
Nejsem žádný profík, ale stojím si za tím, že proudící voda která hýbá s rostlinami je špatně (v 90% případů).

Není rostlina jako rostlina... některým se může dařit lépe v proudící vodě, jiné prosperují zase lépe v klidnější vodě.

No a někteří akvaristé striktně doporučují dimenzovat filtraci o min. průtoku 10x obsah nádrže s tím, že by všechny rostliny měly být v mírném pohybu. A teď si z toho vyberte.

Voda by ideálně neměla s rostlinami hýbat vůbec. Poměrně snadno se tumu dá zamezit vyvedením výstupu nahoru případně kolmo dolů. Nahoru je to lepší, pokud je proud větší pouze se na hladině vytváří takový malý "kopeček" vody.

Taky je dobré mít výstup velkým průměrem, potom je proudění nízké. Stačí zredukovat cca 15cm před výstupem do akvária a použít nějaké kolínka (rovná trubka moc vodu nebrzdí). Například jako na obrázku. Já mám na průtok 400l/h výstupní potrubí ze světlostí 20mm. Rychlost výtoku je cca 35cm/sec.

Přiložený obrázek: Výtok z filtru

Ahoj,
vrátím se malinko k původnímu tématu tohoto vlákna. Dal jsem Googlu úkol a ten mi našel zajímavou bakalářksou řešerši E.Knížátkové - MUNI 2007. http://is.muni.cz/th/151045/prif_b/Bakalarsk...

Vybírám odstavec, který se nás týká:
Optimální hodnoty pH pro nitrifikaci v laboratorních podmínkách leží v
rozmezí 6,6 a 8,0. ... Také na opačné straně škály (pod pH = 6,0) klesá rychlost nitrifikace i počet nitrifikátorů a pod pH = 4,5 je již nitrifikace zanedbatelná.
Tyto výsledky vedly k domněnce, že nitrifikace v kyselých půdách není možná, což je ovšem
vyvráceno in situ měřeními zejména v kyselých lesních půdách. Existuje několik
možných vysvětlení tohoto jevu: a) existence „mikrostanovišť“ s příznivějšími
hodnotami pH; b) přítomnost nekultivovatelných acidofilních autotrofních nitrifikátorů;
c) dominance heterotrofních nitrifikátorů v kyselých půdách; d) přizpůsobení se
známých autotrofních nitrifikátorů kyselým podmínkám. Zde by mohla hrát roli i ureázová aktivita, jež byla objevena např. u rodu Nitrospira, která umožňuje
intracelulárně přeměnit močovinu na amoniak, tedy substrát pro následnou nitrifikaci.
Tím je možné zásobovat enzym AMO preferovaným NH3 i za nízkých hodnot pH, při
nichž v prostředí převažuje nežádoucí NH4+. Nejčastěji diskutovaným vysvětlením přítomnosti nitrifikace v kyselých půdách je heterotrofní nitrifikace, nicméně výsledky pokusů nejsou přesvědčivé, a tak se zdá, že pravděpodobně i v tomto prostředí dominuje autotrofní nitrifikace. Nedávný objev archeí schopných autotrofní nitrifikace by mohl
vnést do tohoto problému nové světlo, nicméně je třeba provést další výzkumy
zaměřené zejména na ekologii těchto mikroorganizmů.

Další zajímavý bod jsem nalezl na straně 10 - zade vybírám:
Enzym ammoniummonooxygenáza - AMO je membránově vázaný enzym, skládající se ze tří polypeptidů. Tyto podjednotky byly označeny jako AmoA (27 kDa polypeptid, na kterém je
pravděpodobně katalytické místo pro oxidaci amoniaku), AmoB (38 kDa) a AmoC
(31,4 kDa, důkazy pro existenci tohoto třetího polypeptidu jsou zatím pouze nepřímé,
založené zejména na znalosti genů pro AMO). Vzhledem k tomu, že se dosud
nepodařilo AMO izolovat a purifikovat tak, aby byla zachována její aktivita, jsou
vědomosti o tomto enzymu stále ještě neúplné (Arp et al. 2002).
Kofaktorem tohoto enzymu je pravděpodobně měď. Tento předpoklad je
podporován řadou nepřímých důkazů, jako například inaktivací enzymu v přítomnosti
chelatačních činidel vázajících měď (Bedard and Knowles 1989).

Tak to bylo místo večerníčka.
Martin

že by rozmělňovací, nebo ponorňo-rozptylovací

Jo takto to mám taky - jen už tomu neříkám rozstřikovací ...

text: http://klub.akva.sk/akvarium.php - 4 díl - můžete si stáhnout pdf či prohlížet online.
Za "obvyklá doporučení" považujete co? Žel, už jsem toho slyšel tolik, že nevím. Mimochodem: co je to silný proud? U mě kytky se kytky výtokem filtru zmítají dost, o 10 cm dál už skoro ne a na druhé straně AQ je tišina - sem tam nějajý bordel plave tak 0,2 m/s (asi tak rychle, jak stíháte číst ) Je to tedy proud? Některým rybám (tetry vláknoploutvé a černé) se to líbí a nechávají se strhnout proudem úmyslně. (jakou kytku by jste doporučil do silného proudu?)
Děkuji za rady. Petr

Já jsem to pochopil tak, že rozstřikovací mu rampa bude sloužit k rozmělnění proudu vody na výstupu z filru. Tak to mám provedené i já. Jen mám rozstřikovací rampu pomořenou asi centimetr a půl pod hladinou a trysky mám natočeny k zadní stěně, abych nehonil hladinu a nevyháněl si z vody CO2.

Z jeho duvodu neni tzv. rozstikovaci rampa vhodna pri pestovani rostlin?Dik za objasneni

Dobrý den,
nijak nezpochybňuji článek - naopak, pokud máte takovýto materiál v nějaké elektronické podobě a byl byste ochoten mi ho poskytnout, byl bych rád.
Potíž s aplikací výzkumu nastává ve chvíli, kdy do hry vstupuje řada dalších faktorů, které v akváriu nelze zanedbat a které naopak v případě laboratorního pokusu musí být eliminovány.

K rozstřikovací rampě - pokud budete pěstovat rostliny a neplánujete mít akvárium přerybněné, potom bych ji nedoporučoval. Viz obvyklá doporučení při pěstování rostlin.
Hezký den
Martin

Moc děkuji za komplexní odpověď. Snažím se nechytat výkřiků do tmy, ale toto byl asi 50 stran dlouhý, kvalitně (alespoň podle formy citací) napsaný text v odborném časopise. Tak jsem mu chtěl věřit. Ještě jednou dík. Filtr pořídím - vychází mi to na 5 litrů. A k výtoku zkusím udělat rozstřikovací rampu. Když to nebude stačit, přišktím

Dobrý den,
pokud chcete chovat = vlastnit tetrovité ryby tak nemusíte nikterak panikařit a držet pH takto striktně. Obvykle jim nebude nic chybět ani v neutrální vodě.
Pokud chcete chovat = množit tetrovité ryby, tak budete muset zajistit spec podmínky v třecích nádržích a při odchovu potěru (a tam budete případně udržovat podmínky výměnama vody). Vzhledem k charakteru dotazu mám pocit, že Váš případ bude více var.1, var.2 pokud ano, tak asi postupně.
Co se týče nitrifikačních bakterií - já bych se nebál toho, že při pH 6 bude filtrace k ničemu. Tendence ke zpomalení nitrifikace s klesajícím pH je sice dobře známá, ale nechystáte se dělat rašeliniště.

Tedy - zařiďte si filtr v každém případě. Každý filtr funguje po jisté době jako biologický - jeho účinnost je funkcí mnoha parametrů. Pokud mám radit začítečníkovi - čím větší objem, tím lépe. Platí to pochopitelně v jistých mezích. Pokud dosáhnete na 3-5% objemu nádrže, tak pro nepřerybněné akvárium s rostlinami to bude OK. Já mám 5 l externí filtr na 200 l akvárium a stačí to. Větší prakticky znamená samovýrobu - a tu bych začátečníkovi příliš nedoporučoval.
K průtoku filtru - podstatné je, aby v akváriu voda proudila mírně. Pokud se budou rostliny a ryby zmítat v uragánu, tak to je špatně.
Zdravím Martin

PS - pozor na chytání se nějakého izolovaného prohlášení, že něco nějak. Většinou to platí jen za nějakých podmínek.

Omlouvám se, ale nepochopil jsem vaši odpověď. Pokud je pravda, že jsou bakterie méně účinné při nižším pH, mělo by platit, že je biologická filtrace zbytečná. Potom by stačilo "honit vodu". Je to tak? Máte někdo zkušenost s AQ s pH kolem 6?

Bio-filtr je většinou pomalu tekoucí filtr, kde objem akvária proteče jen několikrát za den, a samovýroba. Klasické kupované filtry kombinují několik funkcí, biologickou a mechanickou filtraci a čeření vody. U každého je poměr toho co dělá jiný v závislosti na druhu, objemu, použitém filtračním materiálu a rychlosti průtoku. Bakterie jsou všude v akváriu, hlavní úkol filtru je stabilizace vhodných podmínek.

Pomoci filtru je jednoduché - méně ryb a více rostlinek.

Do měkké vody se dá umístit méně ryb, nejvíce je to poznat v odchovnách ...

Ono to není vždy tak snadné. pH nemusí být všude stejné, ovlivňují je prvky ve dně, kořeny i rostlinky. Co vím, tak filtrace funguje i pod 6 pH i když jsem to dlouhodobě neprovozoval. Akvárium běželo asi týden, NO2 i NO3 byly stále OK.

Jen honit vodu není dobré řešení, určitě bych volil klasický filtr přiměřený podle objemu akvária.

Dobrý den všem, hlavně zkušenějším...
Dočetl jsem se (Akvarium 4.díl), že při pH 6 jsou nitrifikační bakterie takřka neschopné - činí se jen 10 % oproti tomu, jak při pH 8. Vzhledem k tomu, že chci chovat tetrovité ryby, budu mít pH mezi 6 a 6,5. To úspěšně vyřadí většinu nitrifikačních bakterií z provozu. Pořídit si 10 x větší filtr považuji za nevhodné řešení. Dle článku pak dusík z akvária úspěšně vytahují rostliny (nitrofilní, rychlerostoucí). Pokud bych tomu věřil, že se autorka neplete a že jsem text správně pochopil, znamená to, že není důvod řešit biologickou filtraci. Je to tak?
Filtrace by tedy měla zajistit jen čeření hladiny, proud rybičkám (pokud ho chtějí) a proud u dna, který by "vyfoukal" bordel ze dna na kraj, odkud se snadněji odkalí. Je to tak? Máte s tím někdo osobní zkušenost? Je to zcela nesmyslná úvaha? Proč?
Děkuji všem za odpovědi. Prosím, napiště, zda jde o váš názor či zkušenost (myslíte nebo víte?)
Přeji krásný den a těším se na cenné rady.
Petr