Články - obsah článku

Razbora klínoskvrnná, Trigonostigma heteromorpha, je častou volbou nejen začátečníků, ale i zkušenějších akvaristů. Její chov není náročný a za patřičnou péči a pestrou stravu se nám odmění nádhernou barvou a úžasným leskem. Je to ryba vhodná jak do malých akvárií od 20 litrů, tak do větších okrasných a rostlinných nádrží, kde nejlépe vyniká ve velkých hejnech.

V přírodě se Trigonostigma heteromorpha vyskytuje v Thajsku, na Malajském poloostrově, na Jávě a na Sumatře. Objeveny byly také přírodní lokality s výskytem razbor na Srílance a v Indii. Nejčastěji obývá louže a mělké rybníky.

Razbora klínoskvrnná byla poprvé popsána roku 1904 Dunckerem pod jménem Rasbora heteromorpha. Později byla přeřazena do rodu Trigonostigma. Spolu s T.heteromorpha sem patří T. espei, T. hengeli a T. somphongsi, které byly popsány až v druhé polovině 20. století. Všechny tyto ryby patří do řádu Cypriniformes (máloostní) a čeledi Cyprinidae (kaprovití).

Razbora klínoskvrnná je jednou z nejznámějších kaprovitých ryb a její vzhled je znám většině akvaristů. Temně modrá až černá trojúhelníková skvrna posazená na jejích bocích je pro ní stejně typická jako pro neonku neonově zářící pruhy. Právě sytě modrá skvrna v dokonalém kontrastu s fialově-stříbrným zbytkem těla a červeným nádechem ploutví dává této rybce jedinečný a nezaměnitelný vzhled. Díky této barevné kombinaci, lesku šupin a velikosti jen okolo 4 centimetrů jsou razbory skutečným skvostem v našich nádržích.

Pro úspěšný chov je třeba zajistit razborám odpovídající životní podmínky a to znamená i vhodné akvárium. V přírodě žijí tyto rybky v mělkých vodách, takže i v zajetí budou vyžadovat akvárium spíše nižší, nejlépe do 50 cm. Co se týče délky nádrže, můžeme si vybrat podle svého gusta, neboť razbory si vystačí i se stísněným prostorem, ale i zde platí, že větší je lepší.

Další otázkou je, zda vypustit razbory do společenské nádrže nebo založit akvárium druhové? Ani jedna volba není špatná. Ve společenském akváriu, ve společnosti jiných ryb, vytvářejí razbory jedno velké hejno, čímž vzniká oku lahodící obraz, zatímco v akváriu druhovém tvoří páry či tria, která volně proplouvají nádrží a pozorovatel získává dojem, že rybky jsou všude a nikde zároveň. Čemu dáte přednost je opět jen a jen na Vás.

A když už nám akvárium konečně stojí na stojanu, můžeme se vrhnout na jeho založení. Akvarijní techniku volíme stejnou, jako pro jiné tropické rybky - akvarijní topítko (nejlépe s termostatem), protože razbory jsou ryby teplomilné, filtr není třeba nijak výkonný, neboť neprodukují velké množství odpadu a osvětlení volíme především s ohledem na pěstované rostliny.

Na dno akvária použijeme tmavší štěrk o zrnitosti 2 - 3 mm. Tmavý odstín volíme proto, že ryby se cítí na tmavším podkladu bezpečněji a krásněji se pak vybarví. S ohledem na pocit bezpečí použijeme také pozadí nebo alespoň obyčejnou tapetu. Dalším důležitým prvkem v akváriu jsou kořeny. Pro chov razbor jsou nejvhodnější kořeny olšové, neboť uvolňují do vody dostatečné množství tříslovin a huminových kyselin důležitých pro zdraví ryb. Pokud však nemáme k dispozici dřevo olšové, můžeme použít i jiné, např. habrové. Vynechat nesmíme samozřejmě ani rostliny. Akvárium můžeme osázet hustě, ale nesmíme zapomenout na dostatek prostoru pro plavání a "skotačení" rybek. Vhodnými druhy jsou například zákrutichy (Vallisneria), šípatovce (Echinodorus), kryptokoryny (Cryptocoryne), doušky (Egeria) či plovoucí babelky (Pistia) a vodňankovce (Limnobium). Jako dekorační doplňky může použít větší kameny neobsahující vápník, skořápky kokosových ořechů nebo převrácené květináče, které poslouží rybám jako úkryt.

Na kvalitu vody nejsou razbory nijak citlivé a dokáží se přizpůsobit. Pokud však chceme, aby se našim rybkám dařilo, musíme dodržet alespoň základní parametry, mezi které patří teplota, celková tvrdost a pH. Teplotu snáší v rozmezí 22 - 28 °C, optimálně však 24 - 26°C. Při nižších teplotách razbory ztrácejí barvu a trpí nemocemi, jako je zánět plynového měchýře či nachlazení. Při vyšších teplotách se zvyšuje tepová frekvence kvůli nedostatku kyslíku a urychluje se stárnutí a opotřebení organismu. Optimální tvrdost vody pro chov je 8 - 14 °dGH, ale razbory snesou tvrdost až 18°dGH. V době tření naopak krátkodobě snižujeme tvrdost vody na 3 - 5 °dGH. Rozsah pH, který jsou razbory ochotny akceptovat, je 6 - 7. Mírně kyselé reakce vody dosáhneme umístěním již zmiňovaných olšových kořenů do akvária nebo pomocí rašelinového výluhu.

Razbory jsou jako všechny kaprovité ryby všežravci.Větší část jejich jídelníčku by však měla tvořit potrava živá, které také dávají přednost. Nejvhodnější jsou drobní korýši - buchanky a perloočka. Ryby také bez problémů přijímají larvy či dokonce imága (dospělé jedince) náletového hmyzu a pozřou i nitěnky nebo patentky. Můžeme jim nabídnou i potravu mraženou. Ta má sice menší výživnou hodnotu než potrava živá, ale razborám chutná stejně. Nesmíme zapomenout ani na potravu rostlinou, která je neméně důležitá. Velice ochotně razbory přijímají mražené řasy nebo špenát. Jako příležitostné krmení můžeme použít i předem namočené ovesné vločky či spařený hlávkový salát, které ovšem razbory přijímají jen v případě nouze. Samozřejmě ke krmení používáme i komerčně vyráběná krmiva. Z těch razbory nejochotněji přijímají krmiva vločková, ale nepohrdnou ani tabletou pro obyvatele dna nebo krmivem lyofilizovaným. Co se místa krmení týče, nejsou razbory příliš vybíravé. Jejich tlamka je sice anatomicky uzpůsobena k přijímání potravy vznášející se ve vodě, ovšem problém jim nečiní ani požírání vloček plujících na hladině nebo vybírání nitěnek ze štěrku na dně akvária. A ještě jedna důležitá připomínka na závěr. Krmte razbory raději několikrát denně v malých dávkách než jednou ve velkém množství, neboť mají velké sklony k přežírání se, což způsobuje nemalé zdravotní komplikace.