Články - obsah článku

V dnešní době, kdy se do módy dostal chov méně známých druhů krunýřovců importovaných z přírody, je důležité především pro aklimatizaci těchto ryb zvolit správnou potravu. Dále uvedu zjednodušené rozdělení rodů krunýřovců do 4 základních skupin podle potravy, kterou převážně přijímají. Základním rozlišovacím prvkem bude přitom tvar zubů.

Mají zuby podobné malým dlátkům. Zuby jsou uspořádané pravidelně do řad připomínajících písmeno V. Patří sem především zástupci rodu Panaque (Panaqolus, Cochliodon). Nezbytnou součástí jejich potravy je kořen (dřevo a vláknina) a dále přijímají masitou i rostlinnou potravu. V akváriu je stačí krmit jednou denně rozmanitou potravou s tím, že mají mít stabilně k dispozici kořen k okusování. Ke krmení lze použít kořeny, větve a proutky dřeva, běžnou rostlinnou a masitou potravu vhodnou pro krunýřovce a všechny typy krmiv pro akvarijní ryby: tablety, pelety a čipsy s přídavkem dřevní hmoty.

Mají relativně velké přísavky a pravidelné řady malých zubů. Patří sem rody: Ancistrus, Baryancistrus, Farlowella, Hypostomus, Chaetostoma, Lasiancistrus, Otocinclus, Pseudancistrus, Pterygoplichthys (Glyptoperichthys, Liposarcus) a Sturisoma. V přírodě požírají řasy včetně drobných organismů, které na nich žijí. Řasožraví krunýřovci mají dlouhá střeva a malý žaludek. Potravu jsou zvyklí přijímat v malých dávkách ale neustále. V akváriu by se měli krmit buď několikrát denně menším množstvím potravy a nebo mít během dne trvale k dispozici rostlinnou stravu a zelené řasy. Rádi okusují listy rostlin, řasy, zeleninu, různé ovoce, v menším množství jim lze nabídnout např. mražený plankton a mražené patentky, protože živá potrava se jim špatně loví a dále veškerá umělá krmiva určená pro krunýřovce např. s přídavkem řas Spirulina a Chlorella - tablety, čipsy, pelety nebo vločky.

Mají zuby velké, ostré a zahnuté. Patří sem rody: Leporacanthicus, Lithoxus, Loricaria, Pseudacanthicus, Pseudohemiodon, Scobinancistrus, Spatuloricaria a Spectracanthicus. V přírodě požírají kromě jiného také masitou stravu - drobné organismy, plže, hmyz apod. Mají kratší střeva a větší žaludek. V akváriu je stačí nakrmit jednou denně dostatečným množstvím potravy. Obecně se dají vyzkoušet ke krmení: plži, mlži, červi, sekané rybí maso, korýši, žížaly, červi, živé larvy hmyzu, hmyz, dále veškerá umělá krmiva určená pro krunýřovce, navíc lze použít i pelety pro dravé ryby s vyšším přídavkem proteinu, dále pak tablety, čipsy, pelety a vločky.

Mají zuby drobné a nepravidelně rozložené. Patří k nim rody: Hemiloricaria, Hypancistrus, Parancistrus a Peckoltia. V přírodě požírají jak masitou tak rostlinnou stravu. V akváriu je stačí krmit jednou až dvakrát denně rozmanitou potravou. Ke krmení se používá rostlinná a masitá potrava a všechny typy umělých krmiv pro akvarijní ryby. Z masité potravy to jsou např. larvy hmyzu, rybí maso, plankton, různí červi, z rostlinné potravy listová zelenina, okurky a cukýny.

Nejčastěji se u nás chovají krunýřovci řasožraví. Já se jim snažím nabízet pestrou stravu. Myslím tím především rozličnou zeleninu. V oblibě mají zejména čerstvé listy salátu, špenátu mangold a čínského zelí, spařené kopřivy, nať z ředkviček, plátky okurek nebo jejich slupky, kousky mladé dýně a cukýny, slupky z cukrového nebo ananasového melounu, vyloupané kuličky hrášku, oloupaná rajčata zbavená semínek, čerstvou nepálivou papriku, plátky jablka, mrkve apod.

V zimě a na jaře hrozí jedno nebezpečí a to vysoké množství dusičnanů v rychlené zelenině. Zvláště u potěru a mladých ryb může dojít k otravě s následným rychlým úhynem. Špenát doporučuji raději čerstvý a nejlépe se mi osvědčil tzv. mangold s dlouhými řapíky a velkými listy.

Zelenina se v akváriu rychle rozkládá a v létě při vyšších teplotách vody by za 24 hodin způsobila ve vodě zákal. Obzvlášť rychle kalí vodu slupky melounů. Nezkrmené zbytky je proto třeba po několika hodinách z nádrže odstranit.

Přestože to jsou řasožraví sumci, přijímají rádi i masitou stravu a můžeme jim nabídnout i kousky libového masa, žížaly, mražené patentky, nitěnky, dafnie a pod. Živá potrava má pro ně smysl tehdy, když ji můžou sníst na dně, potravu plovoucí ve vodě neloví.

Vhodná jsou pro ně krmiva ve formě čipsů (algae wafers), která nešpiní vodu a zůstávají delší dobu vcelku. Tablety na dno nebo lepící na sklo se jim dobře okusují, ale rozpadají se na malé kousky, které můžou při překrmení způsobit zakalení vody. Značku krmiva je dobré po čase vystřídat za jiný druh. V každém případě by umělá krmiva měla tvořit jen menší zlomek a převažovat má potrava dříve jmenovaná.

Na závěr ještě zdůrazním, že většina krunýřovců potřebuje pro zajištění balastních látek okusovat kořen.