Články - obsah článku

Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|  
Krmítko pro sumečky
Mirek Doležal
(na AKVARKO.cz vyšlo 10.8.2016)
Když jsem někdy v 70.letech jako školák se svými kamarády začínal s akvaristikou, měli jsme všichni hodně podobnou skladbu rybí osádky. Základ byly živorodky. Mečovky, gupky, platy. Prostě ryby, které jsme si zvládli sami rozmnožit a vyměňovat mezi sebou. Ty jsme pak, podle výše kapesného nebo dobré vůle rodičů, doplňovali rybkami z prodejen akvaristiky. Žádná hejna, ale spíš taková řídká rybí polévka. U každého jiná. Ale prakticky v každém akváriu se na dně šmrdolil sumeček. Jednotné číslo je namístě, protože byl opravdu vždycky sám. V naší panelákové akvaristické komunitě se tradovalo, že je to sice nepříliš atraktivní ryba-neryba, takový legrační blbeček, ale je dobrý jako uklízeč odpadu.

Po 40 letech jsem se k akvaristice vrátil. Ryby jsem si tentokrát vybíral mnohem pečlivěji, s větší zodpovědností. Snažil jsem se o jednotlivých kandidátech získat co nejvíc informací v literatuře i na internetu. Při volbě druhů, které by mohli osídlit dno nádrže, jsem nutně narazil na starého známého "legračního blbečka". A čím víc materiálu jsem o něm přečetl, tím víc jsem se za svůj dětský přezíravý postoj styděl. A odtud už byl jen krůček k rozhodnutí vynahradit tomuto rybímu rodu křivdu, kterou jsme na nich páchali - pořídit si sumečky znovu a tentokrát jim poskytnout to, co si zaslouží. Literatura pro mne trochu překvapivě uvádí, že jde o hejnovou rybu, která při počtu méně než 6 kusů strádá. Vhodné je prý nejméně 10 kousků. Proč ne, z dnešního kapesného jsem si to už mohl dovolit. A taky jsem se nemusel rozmýšlet jen mezi pancéřníkem skvrnitým (Corydorars paleatus) a zlatopásým (C.schultzei), jako zamlada. V současné době se nabízí celá řada druhů. Mě se nakonec nejvíc zalíbil druh C.sterbai. Původně jsem chtěl sice kvůli větší pestrosti pravidlo o nejméně deseti kouscích tak trochu přecůrat a pořídit si "štěrbáčků" jen pět. K nim pak další skupinky od jiných druhů. Bylo mi ale řečeno, že to sumečci poznají, ostatní kolegy od jiných druhů za parťáky nepřijmou a samotou budou trpět stejně. Z této informace bylo zřejmé, že sumeček legrační možná je, ale blbeček určitě ne. A protože jsem si nechtěl vzít na svědomí psychické strádání žádné ze svých nových rybek, bylo rozhodnuto. Do akvária přijde na dno 10 -15 kousků Corydoras sterbai, k hladině pak 8 kusů Aplocheilus lineatus a doprostřed hejno parmiček Puntius padamya.

Použité literární zdroje uváděly kromě sumeččí touhy po kolektivu ještě další důležitý fakt, kterým vyvracely můj omyl z mládí. Těmto rybkám rozhodně ke spokojenému životu nestačí jen nějaký ten odpad na dně. Jako každá jiná ryba musí dostat kvalitní krmení v přiměřeném množství. Bylo ale jasné, že když je mám nakrmit, musím potravu dostat k nim dolů na dno. Brzy se ukázalo, že tohle nebude úplně jednoduché. Při běžném krmení totiž nepustili štikovci a parmičky na dno ani drobeček. Krmení sumečků se prostě ukázalo jako problém. Velký problém. Nicméně věřil jsem, že to nějak dokážu vyřešit. Netušil jsem ale, že tohle "nějak" bude trvat skoro ½ roku.

Při hledání řešení jsem nakonec vyzkoušel a postupně zavrhl hned několik postupů, založených na různých teoriích.

Teorie: sumečci jsou prý schopni hledat potravu i po tmě. Budu proto krmit sumečky na noc.
Realita: v noci sumečci spí.
Výsledek: hrozící katastrofa z nezkonzumovaného krmiva.

Teorie: budu dávat víc krmení naráz, aby aspoň něco kleslo až na dno.
Realita: přes vířící hejno parmiček dopadlo na dno zase jen malé množství krmiva a i to bylo vzápětí vysbíráno. Zase parmičkami.
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: budu krmit na více místech akvária tak, aby se na jednom konci krmili sumečci a na druhé ostatní ryby.
Realita: sotva jedna z parmiček zahlédla, že se na opačném konci něco děje, okamžitě vyrazila na kontrolu a za ní část hejna.
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: musím dostat krmení pro sumečky nějakou neprůhlednou trubkou na dno tak, aby si ho ostatní ryby nevšimly. Jak už krmivo dopadne na dno, bude vyhráno.
Realita: cestou na dno sice krmení vidět nebylo, ale jakmile dopadlo na dno, brzy si ho všimla první parmička a za ní brzy vyrazily ostatní.
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: musím dostat krmení pro sumečky nějakou neprůhlednou trubkou na dno do spleti rostlin, kam se kromě sumečků jiné ryby nedostanou. Jak už krmivo zapadne mezi rostliny, bude vyhráno.
Realita: nevím jak jiné ryby, ale moje parmičky se dostaly vždycky i do největší rostlinné spleti. A jak neurvale si při tom počínaly!
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: musím dostat krmení pro sumečky nějakou neprůhlednou trubkou na dno do místa, které bude kryté průhledným zvonem. Zvon bude mít na dolním okraji otvory ve tvaru oblouku. Tak nízkého, aby jím propluli sumečci, ale ne vyšší parmičky.
Realita: vyšší, nižší, všechno jedno. Parmičky si lehly na bok a do zvonu se stejně protáhly.
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: musím dostat krmení pro sumečky nějakou neprůhlednou trubkou do místa, které bude kryté průhledným zvonem. Zvon bude mít na dolním okraji otvory ve tvaru malých trojúhelníků, které budou zhruba velikosti a tvaru průřezu sumečkem. Sumečci proplují, ale ne vyšší parmičky, ani když si lehnou na bok
Realita: parmičky se do zvonu dokázaly doslova prodrat i tímhle menším otvorem tak, že pod ním odhrabaly písek.
Výsledek: přežrané parmičky, hladoví sumečci.

Teorie: musím dostat krmení pro sumečky nějakou neprůhlednou trubkou do průhledné nádoby-krmítka s pevným dnem, které bude mít ve stěně otvory tak velké, aby prošel sumeček, ale ne parmička.
Realita: BINGO !!! Konečně !!! Vyšlo to !!!

Pak bylo ještě třeba metodou pokusu a omylu zjistit správnou velikost a tvar otvorů a krmítko bylo na světě. K výrobě stačí ½ litrová PET láhev, kus novodurové trubky o průměru cca 4cm a ostré, úzké nůžky (osvědčily se mi manželčiny manikůrové). Výsledek je vidět na fotografiích.



Uznávám sice, že je to ohavné zařízení, ale na druhou stranu funguje. U mě tak na 90%. Těch zbývajících 10% je vyhrazeno pro drobné komplikace. Například jedna samička štikovce dokázala, že má vyšší IQ, než ostatní. Přišla na to, že se díky svému štíhlému tělu otvorem pro sumečky protáhne. Od té doby vyráží ke krmítku hned, jak ho ponořím do akvária. Zaparkuje uvnitř a cpe se, dokud nemá břicho jako balónek. Pak má sice problém dostat se kvůli zvětšenému objemu zpět, ale to ji evidentně neodrazuje. Hodně zřídka, ale přesto se také stane, že některá parmička odmítne vzít na vědomí svoje míry a snaží se do krmítka k hodujícím sumečkům procpat. Pak obvykle skončí s petflaškou naraženou na hlavě a musím ji ručně osvobodit. Tato komplikace nejsou způsobeny ani tak chybnou konstrukcí, jako spíš individuálním přístupem a schopnostmi jednotlivých ryb. A výrazné rozdíly v chování u krmítka jsem zaznamenal nejen mezi jednotlivými rybami jednoho druhu, ale i mezi druhy. Například později pořízené "Black Molly" se do něj naučily vplouvat okamžitě, ale parmičky duhové (Puntius titteya) si dovnitř netroufly ještě nikdy.





Na úplný závěr dvě technické drobnosti pro zájemce. Otvory do láhve je lepší udělat tak, aby byly umístěny v horní ½ láhve (míněno naležato). Stává se, že sumečky něco vyleká a pak se všichni snaží z krmítka prchnout naráz. Než najdou únikové otvory, rozvíří svým pohybem krmivo v láhvi. Jsou-li otvory příliš nízko nade dnem, krmivo z nich vypadává a v případě živých nitěnek hrozí jejich zavrtání do dna.



Vhodné je také udělat malý otvor i do víčka láhve. Ten se mi osvědčil pro dokonalejší vylití vody z krmítka při jeho vyndávání z nádrže.
Text a foto: Mirek Doležal
 
Komentáře k článku:
samot  (id: 3390   Tom - 200l - var.2006  
 kategorie velká akvária, objem 200 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA  Tom - 20l - krevetky  
 kategorie malá akvária, objem 20 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA  Tom - 300l - 2009  
 kategorie velká akvária, objem 300 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 26.8.2016 (14:36)
Podobným způsobem jsem měl vyřešený nasávácí koš do filtru (originální škvírovitý byl neustále ucpaný fragmenty listů rostlin, které vyráběli Herosové). Jednou po návratu domů byla v otvoru do půl těla zapasovaná poměrně velká parmička siamská, co ji k tomu vedlo, netuším. Citlivě jsem ji malými nůžkami pod vodou z otvoru vystříhal a osvobodil. Byla od tenkého plastu poměrně dost poraněná a přežila bohužel jen pár dní. Možná měl vliv i prožitý několikahodinový stres, nevím. Tak raději dobře zvažte, jak velké otvory jsou "akorát bezpečné" pro veškeré osazenstvo nádrže.
skalničkář  (id: 14544   Vyhnanec  
 kategorie velká akvária, objem 300 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 29.8.2016 (14:01)
Máte naprostou pravdu, na velikost otvorů je třeba dát pozor. Raději je udělat větší a smířit se s tím, že se bude se sumečky krmita i jiná ryba, než riskovat poranění. Naštěstí už moje parmičky vyrostly tak, že se do krmítka nepokoušejí proniknout. Jen krouží kolem a čekají, jestli nějaký kousek potravy nevyplave ven.
M.D.
bachman  (id: 11495   250 l  
 kategorie velká akvária, objem 250 litrů  moje nejmilejší  
 kategorie střední akvária, objem 86 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  PAVÍ OČKA  
 kategorie malá akvária, objem 40 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 16.11.2016 (21:04)
Bezva nápad. Ten problém s krmivem na dně řeším také. Jen mám dotaz, nemají parmičky tendenci se do láhve narvat a o ostré hrany otvorů se poraní?
skalničkář  (id: 14544   Vyhnanec  
 kategorie velká akvária, objem 300 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 17.11.2016 (22:38)
Když byly ještě menší, tak jsem občas nějakou musel vystrčit zpátky, poté co se do krmítka částečně nacpala. A když se vecpala dovnitř celá, nezbylo než ji vypustit hrdlem po odšroubování víčka. Nebylo to ale moc často a vždycky se to naštěstí obešlo bez vážnějšího poranění, maximálně ztratily pár šupin. Po pár dnech už nebylo poznat, která z nich byla ta hloupá. Teď už jsou ale tak velké, že to ani nezkouší. Jen čekají, jestli nějaké krmivo nevyplave ven.
Abych riziko poranění zmenšil, ožehl jsem okraje otvorů plamenem. To je třeba dělat ale opatrně, aby se plast teplem nezdeformoval.
Vložit nový příspěvek do diskuze
Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|