|
Články - obsah článku
Gupka 2.díl - barevná rozmanitost gupekIng. Stanislav Brunclík (na AKVARKO.cz vyšlo 2.3.2014) |
V předchozí části jsem vyslovil přání návratu gupek na výsluní. A dnes bych chtěl k této myšlence přispět informacemi o krycím zbarvení pavích oček.
Krycí zbarvení, nebo také označení kresba či vzor, je charakteristickým znakem vzhledu ryb. Podle krycího zbarvení nesou jednotlivé kmeny gupek konkrétní název a každý chovatel z celého světa si pod určitým pojmenováním umí představit i jejich vzhled. A proč se u gupek vyskytuje tak nepřeberné množství dech beroucích vzorů a barev? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, ale já se pokusím o krátké a zároveň srozumitelné objasnění.
Ve všeobecné rovině lze tuto otázku také položit následovně: Jak vzniká barva? V zásadě barva vzniká prostřednictvím pigmentu (barvotvorné látky chemického původu v kůži živočicha), které světlo pohlcují, anebo naopak při dopadu světlo odráží. Pigmenty jsou obsaženy ve zvláštních tělových buňkách, chromatoforech. Tyto buňky mají schopnost šířit barvu a vystupují na povrch kůže. Ale stejně tak mají regulační schopnost, kdy se vyskytují pouze na omezeném prostoru. Což je velmi časté u tmavých barevných znaků, zvláště u modré barvy. Barvu neovlivňují pouze barvotvorné látky, ale i hormony (např. adrenalin).
Pigmenty jsou vzájemně kombinovatelné a vytváří silně variabilní kresby. Většinu pigmentu jsou gupky schopny vyrobit svým metabolismem.
Takto sice vzniká barva, ale samotné pigmenty nebo hormony nejsou zcela určujícími indikátory vzhledu kreseb a vzorů. K tomu jak je ryba zbarvená je nutné přičíst i jiné aspekty, jako je stáří ryb, jejich zdravotní stav, genetické předpoklady nebo životní podmínky. Je známo, že tmavé odstíny krycího zbarvení můžou poukázat na nemoc, nebo že mladé ryby jsou nevýrazně zbarveny, protože u nich převládá snaha kamufláže, neboli nebýt viděn.
Stejně jako u tvarových standardů, tak i u krycího zbarvení jsou vytvořeny pravidla identifikace jednotlivých barev podle mezinárodního standardu. Tento mezinárodní standard (IHS-2009) specifikuje 19 krycích barev a vzorů. Jedná se o „červenou, modrou, zelenou, žlutou, bílou, černou, neonovou, moskevskou, kovovou (metallic), 1/2 a 3/4 černou, snakeskin (hadí kůže)/filigran, vídeňský smaragd, jednobarevnou, vícebarevnou, AC (all colours), AOC (all other colours), medley (směsice), japonskou modrou a modrý/červený grass.“ V následujícím textu se zmíním o nejčastěji se vyskytujících krycích barvách.
Červená
Zdá se, že toto krycí zbarvení je pro chov gupek přímo předurčeno. Červená krycí barva se nejčastěji vyskytuje v kombinaci se základní barvou blond, šedá a albín. A proto je zjevné, že se musí od sebe lišit. Mezi červenou patří ještě tzv. krycí barva celočervená (fullred), která se poprvé vyskytla okolo roku 1990, a ryby s touto barvou byly transportovány z Moskvy do Německa. Existují kmeny zbarvené světle červeně, oranžovo-červeně, naopak jiné kmeny jsou tmavě červené až vínové. Domnívám se, že intenzitu a tóny červené barvy ovlivňuje zbarvení samic. Samice s ocasní a hřbetní ploutví, kde převládá žlutá barva, rodí potomky s jasnými a světlejšími tóny červené barvy. Naopak samice, které mají v ocasní a hřbetní ploutvi přítomnou modrou barvu, rodí potomky s tmavšími tóny červené barvy. V současné době je variabilnost červeného zbarvení ryb bezkonkurenčně nejlepší u asijských chovatelů, zejména na Thajwanu, v Japonsku a Číně. V roce 2006 se do Německa dostaly ryby s velmi intenzivní červenou barvou. Tyto ryby byly lépe vybarveny než nejlepší německé exempláře. A to se jednalo o mladé jedince, kteří měli téměř 100% pokrytí těla velmi sytě červenou barvou. Zvláštnímu zájmu se u německých chovatelů těší krycí zbarvení purpurově červené, které není doposud masově rozšířeno. Zatím o tomto zbarvení nebyly uveřejněny žádné záznamy. Závěrem lze uvést skutečnost, že červené krycí zbarvení je nejideálnější v kombinaci se základním zbarvením blond nebo albín. U základního zbarvení šedá dochází mnohdy k přechodu z červené do černé, kdy často na těle ryb vznikají černé skvrny.
 Ukázka kmenu tvarového standardu triangel, základní barvy blond a krycí barvy červená.
Moskevská
Dd poloviny 80. let byla chovaná paví očka pocházející z Moskvy, v té době velmi populární ve střední Evropě a pravidelně vystavovaná na velkých mezinárodních výstavách. Moskevská gupka se vyznačuje intenzivním modrým zbarvením přední části těla. Barva je zpravidla sytě modrá, závisející na stupni vzrušení nebo na náladě samce. Zadní část těla je podobně intenzivně modrá, nebo je samec zbarvený pěkným jemným vzorem. Značné rozdíly jsou v kresbě a ve zbarvení ocasní ploutve. Zároveň mohou barvy na ocasní ploutvi přecházet ze světle žluté do tmavě červené. Stejný barevný přechod se může vyskytnout na hřbetní ploutvi. Ve skutečnosti existují četné barevné varianty moskevské gupky. V Rusku vyšlechtili mnoho různorodých barevných variant, které byly rozšířeny do celé střední Evropy. V Evropě se moskevská gupka rodí se šedým základním zbarvením těla. Pouze několik chovatelů vyšlechtilo moskevské paví očko jinak zbarvené, s ustupujícím šedým základním zbarvením. Berlínský akvarista Günter Tischman nečekaně vyšlechtil modře zbarvené moskevské paví očko, u kterého se překvapivě projevuje střídání intenzity modré barvy v závislosti na náladě. Chov moskevské gupky ve střední Evropě začal v roce 1979 díky členovi prvního kulturního sdružení východního Německa, Horstu Schillatovi a jeho příteli také z Německé demokratické republiky. Moskevské krycí zbarvení je spojené s Y chromozómem. V letech 1981 a 1982 byly transportovány nové formy moskevských gupek do tehdejšího východního Německa. Přes politickou a byrokratickou překážku se první moskevská gupka dostala do západní Evropy čilým stykem mezi východoněmeckými a západoněmeckými chovateli. Od té doby vznikají nové barevné a tvarové mutace těchto ryb. Při šlechtění moskevských gupek je třeba vzít v úvahu řadu genetických činitelů. Proto by si měl chovatel zajistit samici, která má vyvinutou, ale bezbarvou ocasní ploutev, takže kresba a zbarvení zůstává v potomcích mužského pohlaví. Většinu vzorů u samců ovlivňují samice. Základní barva ve většině případů je šedá. Krycí zbarvení těla, hřbetní ploutve a ocasní ploutve by mělo být kompletně modré až modročerné, resp. zelené. Zde je chovatelovou snahou dosáhnout čistotu barev. Chybou ve zbarvení jsou bezbarvé okraje ploutví nebo na těle se vyskytující jinak zbarvené skvrny. U některých kmenů dochází na ocasním násadci ke vzniku červených skvrn. Takoví samci se z chovu musí vyřadit. Chov moskevských modrých/zelených není náročný. Pokud mají být ryby tmavě zbarvené, musí se párovat s tmavými samicemi. Světlejší samice způsobují vyblednutí modré/zelené barvy. Zvláštní zřetel je nutné položit na délku hřbetní ploutve a tvar ocasní ploutve. Častý problém u hřbetních ploutví je jejich šířka, a že bývají příliš krátké. Ocasní ploutve zase mají příliš zaoblené úhly a jsou nestandardně zaoblené. Přestože má tento kmen své chyby, je plodný a rychle rostoucí. Pokud držíme své ryby v optimálních životních podmínkách, pak jejich zbarvení je velmi působivé a ryby se nádherně vyjímají v nádržích.
 Ukázka kmenu tvarového standardu triangel, základní barvy šedá a krycí barvy moskevská modrá.
Moskevský filigrán červený
Ryby jsou od hlavy až po gonopodium modře zbarvené. Intenzita a sytost modrého zbarvení závisí na náladě ryb a vyskytuje se od kovově modré až po tmavomodrou. Od gonopodia až po násadec ocasní ploutve nesou ryby vzor snakeskin zbarvený od modré až po zlatou. Hřbetní a ocasní ploutev je stejnoměrně zbarvena červeným filigránem, kde vzor filigrán je zřetelně vidět. První samci tohoto krycího zbarvení pocházejí od Horsta Schillata, který si chovné samce přivezl do Německa z Moskvy. Pro následný chov neměl k dispozici originální samice, proto tyto samce zkřížil se samicemi základního zbarvení šedá a krycího zbarvení červená. Tato nová barevná linie byla z počátku chována pouze ve východním Německu. Mezinárodního rozšíření se ryby dočkaly až díky chovateli Detlefu Sammetovi. Chovné kmeny jsou zčásti rozděleny na moskevské půl filigrán a filigrán. To se zpravidla projevuje u příbuzenského křížení. Za normálních okolností je moskevský znak (přední část těla modrá) děděný po otci. V poměrně malé míře se tento znak může vyskytovat i u samic. Do chovu je nutné vybírat samice, které mají bezbarvé ploutve a netrpí žádnými tělesnými deformacemi (např. menší proláklina na temeni hlavy). U ryb varianty moskevský filigrán červený je zpravidla růst ocasní ploutve velmi pomalý s nerovnoměrným zakončením. Tento hendikep se zpravidla v 6-7 měsíci života vyrovná. Plodnost těchto ryb není velká. Samice rodí přibližně 20-40 mláďat. V každém případě patří ryby varianty moskevský filigrán červený mezi dobře chovatelné gupky.
 Ukázka kmenu tvarového standardu triangel, základní barvy šedá a krycí barvy moskevský snakeskin červený.
1/2 a 3/4 černá
Toto krycí zbarvení existuje od roku 1959. Je charakterizováno černým zbarvením těla, které začíná v oblasti prsních ploutví a končí na ocasním násadci těsně u začátku ocasní ploutve. Původně se předpokládalo, že nositelem těchto genetických předpokladů je samičí X-chromozóm. Ale postupem času bylo prokázáno, že svůj podíl na zbarvení má i samčí Y-chromozóm. Nejčastějšími kombinacemi HS (německé označení, vyjadřující „halbschwarz) jsou červená, žlutá, bílá, modrá a pestrá. Jednotlivé uvedené barvy určují zbarvení ocasní a hřbetní ploutve. Jednoznačným chovatelským cílem bylo dosáhnout kontrastu mezi černým tělem a zmíněnými barevnými ploutvemi, což je velmi působivé. Toto krycí zbarvení se vyskytuje u všech tvarových standardů, s výjimkou mečíkatých. Ryby s tímto krycím zbarvením rychleji rostou a dosahují větších rozměrů. V následujícím textu uvedu některé barevné kombinace tohoto krycího zbarvení.
1/2 a 3/4 černá červená
Základní barva většiny chovaných ryb je blond respektive šedá. Od poloviny těla, rozumí se od prsních ploutví až po ocasní násadec je tělo černé nebo černé s modrým nádechem. Týl hlavy až po hřbetní ploutev může být červený. Břicho je stříbřité nebo zčásti červené. Hřbetní a ocasní ploutev jsou čistě červené bez barevných chyb. Červená barva ploutví je podle základního zbarvení rozdílné intenzity. Před rokem 1996 byly v Německu a v Rakousku chovány vždy na sebe navzájem nezávislé kmeny půl černá/červená. Jeden pocházel od Herberta Brosenbauera a druhý od Heinze Böhma. Oba kmeny byly tehdy vynikající kvality. V roce 1996 obdržel Jens Bergner jedno trio půl černá/červená ve tvaru triangel z USA od chovatele Jima Aldersona. Jedna samička uhynula hned po transportu a druhá porodila pouze 20 ks potěru a potom rovněž uhynula. Pozdější chov byl velmi dobré kvality jak do velikosti, tak barvy, což vedlo k masivnímu rozšíření do celé Evropy. Tato barevná forma patří mezi relativně rychle rostoucí ryby. Bohužel je tato linie v základním zbarvení šedá geneticky náchylná na blednutí červené barvy ploutví. Tento nedostatek se silněji projevuje při příbuzenském křížení.
 Ukázka kmenu tvarového standardu triangel, základní barvy šedá a krycí barvy ½ až ¾ černá-červená.
1/2 a 3/4 černá bílá
O tomto kmenu se dá tvrdit, že je téměř stoprocentně kmenem čistým. Tělo je od poloviny po konec ocasního násadce zcela černé, bez viditelných chyb. Hřbetní a ocasní ploutev by měla být čistě bílá (beze skvrn). Díky mezikmenovému křížení mezi bílými a žlutými rybami, existuje mnoho variant odstínů. Asijští chovatelé přinášejí do těchto kmenů nové a nové barvy nejenom ve hřbetní a ocasní ploutvi, ale i v oblasti temene a hřbetu (kovově žluté, zelené a bílé barevné linie). O těchto vybarvených oblastech by se dalo polemizovat, ale pravdou je, že jsou pro naše chovy přínosem a obohacením. Jak je známo, již v 60 letech tento kmen choval Gelrich ve Frankfurtu nad Mohanem. Tento chovatel se nikdy nezmínil o tom, z jakých kmenů byla tato barevná varianta vyšlechtěna. Ale víme zcela přesně, že je to čistý kmen pocházející z Německa, proto je v zahraničí označován jako německá půl černá bílá (tuxedo). Z počátku se ukazuje chov této barevné varianty jako bezproblémový, až do doby, kdy přijde velký problém s udržením čistoty chovu. Tak u původních amerických kmenů dochází dlouhodobým příbuzenským šlechtěním ke změně bílé barvy hřbetní a ocasní ploutve na namodralou až našedivělou. Tímto jevem zmizela nejedna linie této barevné varianty. Této barevné změně se dá zabránit pouze nepříbuzným křížením s jinou, čistě bílou variantou. Ale i v tomto případě dochází k barevným chybám, kdy se v ocasní ploutvi, u kořene ocasu objevuje žlutý půlměsíc. V takovém případě se dá pouze přísnou selekcí dojít k požadovanému výsledku.
 Ukázka kmenu tvarového standardu triangel, základní barvy šedá a krycí barvy ½ až ¾ černá-bílá.
Vídeňský smaragd
Je to krycí vzor, který je charakterizován jako velké, plné, nepravidelné a různobarevné skvrny na bocích těla, vyznačující se smaragdově zeleným nádechem. Tento krycí vzor se výhradně omezuje na základní zbarvení „šedá. I když v poslední době se objevuje krycí vzor „vídeňský smaragd“ na rybách se základním zbarvením „blond nebo albín“. Původně tato kresba vznikla v rakouském chovu, ale prvopočátky nejsou ve Vídni, jak je v názvu naznačeno, ale ve Štýrském Hradci. Krycí kresba „vídeňský smaragd“ se vyskytuje převážně u mečíkatých tvarových standardů. U tohoto krycího vzoru nejsou definovány barvy hřbetní a ocasní ploutve, proto mohou být různobarevné.
 Ukázka kmenu základní barvy šedá a krycí barvy vídeňský smaragt.  Ukázka kmenu základní barvy albín a krycí barvy vídeňský smaragt. |
V další části seriálu budu pokračovat ve výčtu krycích barev a následně navážu na způsoby a metody udržení krycího zbarvení. Text a foto: Ing. Stanislav Brunclík
|
| |
Seznam všech komentářů najdete na záložce: Komentáře |
| naplava_2010 (id: 14764 )
|
4.3.2014 (16:06) |
|
|
Ryby se dají objednat na email: brunclik.s@seznam.cz. V následujících dílech budou fotky, které se vztahují k tématu. |
| busak.j (id: 14268 )
|
4.3.2014 (19:56) |
|
|
Děkuji, sice po upravě, ale moje. |
| Franta L. (neregistrovaný návštěvník)
|
5.3.2014 (11:04) |
|
Chtěl bych poděkovat za ochotu podělit se o zajímavé informace s námi lajky. Ne každý je ochoten publikovat na internetu. Takže za mě "palec nahoru". 
|
| Gupkár (neregistrovaný návštěvník)
|
5.3.2014 (13:05) |
|
|
Článok určite potešil aj ostatných "gupkárov". Nemáte ešte niečo o ostatných základných farbách? (Zlatá, Modrá, Biela, Strieborná, Krémová, Lutino? Bolo by to potom už úplne super! |
| naplava_2010 (id: 14764 )
|
5.3.2014 (18:43) |
|
|
Informace o ostatních základních barvách (zlatá, modrá, bílá, stříbrná, krémová a lutino) mám, ale uveřejnit je na internetu odmítám, protože stále doufám, že bych mohl vydat knihu o gupkách. Informace uveřejněné na tomto webu jsou jen orientační a týkají se ryb, které se z větší části v našich akváriích vyskytují. Publikace by byla obsáhlejší. Jen nemám ty správné kontakty na její vydání. |
| Franta L. (neregistrovaný návštěvník)
|
6.3.2014 (7:21) |
|
Tak to je škoda, myslel jsem si, že se o nich něco dozvím v další části. No snad jednou kniha vyjde a nebo Vy změníte názor a informace publikujete jako pokračování této série. 
Ale i tak pořád platí: Pěkný článek.
|
| Dawe (id: 10053 )
|
7.3.2014 (15:20) |
|
|
Na akvarko.cz jsem se vrátil po delší době a Váše serie článků mě mile překvapila. Díky za ni. |
| pepa1 (id: 14810 )
|
21.4.2014 (14:12) |
|
|
Užásne |
| vendy XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
7.6.2014 (7:51) |
|
|
dobrý den ,dostanu zde radu ? začali mne rybky ztracet barvu uplně až do bělosti ? děkuji za odpověd |
| naplava_2010 (id: 14764 )
|
7.6.2014 (14:33) |
|
Dobrý den vendy xxx.
Velmi rád bych vám poradil, ale obávám se, že z takto položeného dotazu nejsem schopný vám odpovědět. Pokud by jste měla fotku, tak mi jí pošlete na email: brunclik.s@seznam.cz a já se pokusím o identifikaci problému. Ještě se zeptám: po změně barvy jsou ryby živé nebo po kratší době hynou? A jak se změní jejich chování? |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
