Články - obsah článku

Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|  
Gupka 1.díl – možný návrat na výsluní
Ing. Stanislav Brunclík
(na AKVARKO.cz vyšlo 24.2.2014)
Je pryč doba, kdy příznivec gupek nemusel cestovat dlouhé kilometry, aby si prohlédnul jednotlivé tvarové a barevné formy gupek. Mnoho akvaristických spolků pořádaly soutěžní výstavy v rámci mistrovství ČR nebo Mistrovství Evropy a světa. Tato forma prezentace akvaristických nadšenců nebo specialistů vzala za své jednak příchodem vleklé ekonomické krize, zájmem o jiné, a v dané době moderní druhy akvarijních ryb a činnosti dovozců ryb, kdy ve velkém importují gupky z asijských chovů nejistého původu a za směšně nízké ceny.

V současné době vím o dalších dvou chovatelích v ČR, kteří deklarují chov čistých linií gupek dlouhodobě. My, co se zabýváme chovem čistých linií, jsme schopni udržet genetický fond současných barevných forem, ale nepředpokládám, že bychom docílili nových krycích barev nebo vzorů. Pokud dáme do souvislosti počet akvaristů, kteří chovají čisté linie gupek a množství barevných forem, které jsou u nás chovány, dojdeme k závěru, že variabilnost barevných linií je v ČR silně omezena.

Tímto článkem bych rád znovu nastartoval zájem akvaristické veřejnosti o chov šlechtěných forem gupek a vyjádřil naději, že se podaří do ČR dovést i nové, nebo zapomenuté barevné kmeny.

Měl jsem již několik možností presentovat výběrový chov šlechtěných gupek, a to na brněnské burze v Líšni a v rámci oslav brněnského spolku Cyperus formou přednášky. Tyto akce "snad" měly jen lokální úspěch, proto jsem přistoupil ke zveřejnění na Internetu. V následujícím textu opráším svou přednášku a tím umožním celé akvaristické veřejnosti přístup k základním informacím o chovu šlechtěných forem guppy.

Chov gupek je velmi zajímavá chovatelská disciplína, ale zároveň i plná nástrah. A to proto, že variabilnost barev a tvarů ploutví je zcela mimořádná a v tomto směru předčí všechny druhy ryb chované v zajetí. Tato proměnlivost a variabilnost jsou vlastnostmi potřebnými a žádanými pro cílevědomé chovy a šlechtění. Výběrový chov gupek se liší od masového chovu prošlechtěním nejpodrobnějších detailů chovného materiálu tak, aby se co nejvíce přibližoval ideálním představám.

S výběrovým chovem se začalo experimentovat v době mezi světovými válkami. Na počátku bylo šlechtění spíše intuitivní, kdy do chovů byly vybírány nejstatnější a nejbarevnější ryby. Pokud se v chovu objevili jedinci se "závojovou" ocasní ploutví, dostávali v dalším chovu přednost. První dlouhoploutvé gupky předvedl a vystavil v Hamburku v roce 1954 chovatel Paul Hännel.

Evropská odborná veřejnost zná v dnešní době 12 tvarových standardů, které jsou více či méně geneticky ustálené. Tyto standardy jsou odvozeny od tvaru ocasní ploutve a také hřbetní ploutve. K těmto všeobecně známým standardům lze přidat ještě dva, a to velmi zvláštní tvary, které pocházejí z Asie a jsou součástí asijských tvarových standardů.

Evropské tvarové standardy

Jedná se o tvar swallow (vlaštovka). Swallow patří mezi dlouhoploutvé standardy. Významnějším rozdílem mezi tvarovým standardem triangel a swallow je, že všechny ploutve jsou nerovnoměrně prodloužené, včetně prsních ploutví, břišních ploutví a gonopodia. I když hřbetní ploutev je podobná tvarovému standardu triangel, nese znaky swallow.


Dalším tvarem, který je popsán v asijských standardech, a není zahrnutý v evropských tvarových standardech, jsou ryby označované jako "ribbon". Ryby tohoto tvarového standardu se vyznačují prodlouženými prsními a břišními ploutvemi a samci také prodlouženým gonopodiem. Ryby s těmito tělesnými znaky patří do skupiny dlouhoploutvých gupek a označují se anglickým výrazem "Ribbon long fin". Ocasní ploutev je stejná jako u trianglu. Hřbetní ploutev, na rozdíl od trianglu, se může vyznačovat prodlouženými ploutevními paprsky v horní části. Při pohledu z ptačí perspektivy, je velmi dobře viditelné prodloužení prsních ploutví. Břišní ploutve a gonopodium musí být prodloužené a směřovat vzad. Preferuje se silnější stavba prodloužených ploutví. Chybou je, pokud jsou tyto ploutve pokroucené nebo ohnuté. U tohoto tvarového standardu jsou samci neplodní, proto se do chovu zařazují samci s normálně tvarovanými ploutvemi a samice s prodlouženými ploutvemi. Gen, nesoucí znaky prodloužených prsních a břišních ploutví a gonopodia je dominantní, proto v následujících generacích se objeví ryby s prodlouženými ploutvemi asi v 50% jak u samců, tak u samic.

V rozlišování jednotlivých čistých linií si nevystačíme pouze s tvarem ocasní a hřbetní ploutve, ale je nutné sledovat i další dva charakteristické znaky ryb. Prvním znakem je základní zbarvení těla gupek a posledním znakem (pro mě tím nejpodstatnějším) je krycí zbarvení těla ryb, nebo také se používá označení vzor (kresba).

Základní zbarvení známe následující: šedé, zlaté, blond, modré, růžové, albino, bílé, lutino, stříbrné a krémové. Zařazení ryby do některé z kategorií základního zbarvení se provádí nejlépe podle zbarvení samic nebo u samců podle zabarvení šíje. S některým základním zbarvením se nikdy nesetkáme, proto budu charakterizovat pouze ty všeobecně známé a nejčastěji se vyskytující v našich českých chovech.

Šedá (přírodní šedá) – také se jí říká "divoká" a je dominantní barvou, která se v chovech vyskytuje nejčastěji. Základní zbarvení šedá umožňuje rybě se přizpůsobit na přírodní prostředí a zároveň jí chrání před predátory (mimikry). To zejména platí pro samice a potěr. Jednolité, nevýrazné zbarvení samice je způsobeno absencí mužského pohlavního hormonu testosteronu. Protože samci jsou pestře zbarvení, je nejjednodušší poznat druh základního zbarvení právě na samicích. Odpovědnost za zbarvení ryb mají červené, černé a žluté pigmentové buňky, které jsou umístěny ve vrchní vrstvě kůže. Základní zbarvení šedá se projevuje různě intenzivními tóny. Na základním zbarvení šedá se nejlépe vyjímají modrá a černá krycí barva. V současné době se nejlépe hodí moskevská modrá. Tato barva je intenzivní a připomíná tmavomodrý inkoust a rozlévá se po celém těle, včetně hlavy.


Blond - po základní barvě šedá je nejčastěji se vyskytující základní barvou. Dá se velmi zřetelně odlišit od základní barvy šedá. Blond je charakteristická zpravidla žlutou barvou přecházející až do zlaté a je velmi dobře pozorovatelná u samic. Poprvé byla tato základní barva pozorována v USA v roce 1935. Ze začátku byla v akvaristické literatuře vedena pod označením "fredlini", ale dlouhou dobu byla známá i pod označením zlatá. U této základní barvy chybí přítomnost černého barviva (melaninu). Ryby se základním zbarvením blond mají vždy černé oči. Ideální kombinací základního zbarvení blond je s krycí barvou červená. Je to přirozené, protože díky sníženému výskytu melaninu, červená barva zvlášť dobře vynikne a do slova intenzivně svítí. Velmi dobře ještě působí kombinace s filigránem. Naopak se nehodí krycí barvy černá, modrá nebo zelená. Je to dáno chybějícím melaninem a tím ztrátou intenzity těchto barev. Jejich vitalita, rychlý růst a plodnost je srovnatelná s rybami základního zbarvení šedá.


Albino - je to základní zbarvení, které je charakterizováno naprosto chybějící černou pigmentací. Albíni jsou rozpoznatelní podle červeně zbarvených očí. Samice této základní barvy patří mezi nejpěknější. V chovech gupek se albíni vyskytli poprvé v roce 1940 v Americe, a mělo se za to, že tyto ryby, díky svému nápadnému zbarvení, jsou málo životaschopné. V Evropě se dlouho považovala tato forma za vymřelou. Až počátkem roku 1990 byli albíni opět dovezeni z Ameriky a Japonska. Albíni se vyskytují u všech tvarových standardů a ve spojení s krycími barvami "červená, bílá a filigrán" jsou tyto ryby nádherné. V mnoha literárních pramenech se objevují informace, že albíni jsou neplodní, špatně rostou a jsou příliš náchylní k nemocem. Ale pravda je taková, že při dodržení všech doporučených podmínek chovu, jsou stejně chovatelní, jako například ryby základního zbarvení "šedá".


Růžová (pink) - v roce 1979 uveřejnil americký chovatel David Liebman v časopisu "Freschwater and Marine Aquarium" (FAMA) článek o vzniku nového základního zbarvení. Samotnému uveřejnění předcházelo dlouhé a složité křížení, které chovatel spočítal na 10 let. Toto základní zbarvení označil jako "pingus". Z počátku se mělo za to, že je to pouze nové krycí zbarvení, ale později byla růžová uznána za základní zbarvení. Chovatel Liebman si dokonce nechal tento objev patentovat a jako novinku chtěl jeden pár takto zbarvených ryb prodávat za 200 US dolarů. Ryby se základním zbarvením "růžová" se nejdříve rozšířily do Ameriky a Japonska a posléze i do Evropy, kde zpočátku vzbudily obrovský rozruch. Vzrušení časem pominulo a ryby s tímto základním zbarvením se chovaly jen zřídka. Základní zbarvení růžová bývá děděná od obou rodičů. Melanin (černé kožní barvivo) se vyskytuje na krajích šupin, ale jeho intenzita je menší než u ryb šedého základního zbarvení. Na kořeni ocasu však tvoří výjimku, kde je tento znak výrazný. Ryby jsou celkově světlejší než ryby šedého základního zbarvení, svojí podobou se blíží základnímu zbarvení zlatá. Růžová je jasnější u mladých ryb a ve stáří intenzita mizí. Velmi často je toto základní zbarvení kombinováno s krycím zbarvením "moskevská" (ryba má tmavomodrou hlavu). Tato barevná kombinace má svůj původ v Japonsku. Modrá barva na hlavě je mnohem třpytivější a intenzivnější než u ryb šedého základního zbarvení. Je zajímavé, že ryby se základním zbarvením růžová jsou převážně krátkoploutvých forem.


Jedná se o seriál a v dalších dílech bude následovat část pojednávající o krycím zbarvení, základních pravidel výběru ryb do čistého chovu a trendech ve výběrovém chovu gupek.

Doufám, že tento článek vám přinese mnoho nových informací a že nastartuje větší zájem o chov tak senzačních akvarijních ryb.
Text a foto: Ing. Stanislav Brunclík
 
Seznam všech komentářů najdete na záložce:  Komentáře
Posledních 10 komentářů k článku:
JanuleN  (id: 9707 ) 26.2.2014 (10:02)
Vidíte, to mě nenapadlo. Děkuji moc za odpověď. A vy ty Gupky chováte? Máte i vlastní stránky?
naplava_2010  (id: 14764 ) 26.2.2014 (10:21)
Ano, gupky chovám a fotky mých ryb budou v dalších částech povídání o gupkách. Nebo si najděte v inzerátech na těchto www. prodej guppy. Také se můžete podívat na můj profil a tam je několik fotek. Www stránky jsem kdysi měl, ale už nejsou aktivní, ale pokud zadáte do vyhledávače www.guppy.webzdarma.cz, tak snad se otevřou.
JanuleN  (id: 9707 ) 26.2.2014 (11:47)
Tak jsem jukla do Vaší galerie na http://www.akvarko.cz/visitorinfo.php?userid... a fakt jsou to nádherné kousky. Jo a ty stránky sice fungují, ale jsou trochu "divoké".
None  (id: 5212 ) 27.2.2014 (8:59)
Těmto živorodkám jsem se nějaký ten čas věnoval. Rád si osvěžím některé vědomosti. Pěkný první díl.
Franta C.  (neregistrovaný návštěvník) 28.2.2014 (16:49)
Pěkný článek.
ZdendaS  (id: 6106 ) 2.3.2014 (17:54)
Pěkné, už se těším na pokračování.
doc.ing.Pavel HAJNA,CSc.  (neregistrovaný návštěvník) 3.3.2014 (19:09)
V první řadě chci ocenit aktivity ing.S.Brunclíka. Je třeba poděkovat autorovi, který na základě svých zkušeností publikoval nejen 1.díl, pojednávající především o standardech a zbarvení, ale především druhý díl, kde na základě vlastních chovů popisuje krycí barvy gupek. K článkům mám jen toto upřesnění a doplnění. Jelikož pro všechny standardy gupek platí zásada stejných tělesných rozměrů a to základní délka těla bez ocasní ploutve = 28 mm a výška těla = 1/4 délky těla , potom kategorizaci ovlivňují pouze ploutve. Na výstavách jsou zpravidla gupky rozděleny a hodnoceny na kat.A- velkoploutvé, kat.B- mečíkovité a kat.C- krátkoocasé /ne krátkoploutvé/, tedy tak jak je vymezil a s trvalou platností potvrdil již v 8O-tých letech jeden z našich nejuznávanějších "živorodkářů" Norbert Dokoupil. Mám za sebou hodnocení mnoha soutěží, především na Slovensku. Vrátím se nyní zpět v mém příspěvku k panu inženýrovi - chci mu popřát hodně sil v procesu návratu gupek na výsluní, neboť si to tyto rybky zaslouží.
Roman  (id: 1 ) 4.3.2014 (7:46)
Zdravím pane Hajno. Pochopil jsem tedy správně, že v tabulce rozdělení dle tvarů by pan Brunclík neměl mít, podle Vás, titulek velkoploutvé a krátkoploutvé, ale spíše dlouhoocasé a krátkoocasé, čímž by se lépe naznačovalo, že velikost ostatních ploutví není pro rozdělení relevantní?
doc.ing.Pavel HAJNA,CSc.  (neregistrovaný návštěvník) 4.3.2014 (11:25)
Není tomu tak jak jste sám dedukovalpane Roman. Pojmoslovný aparát je jednoznačně dán jak pro kategorizaci,zařazení do tříd tak pro hodnocení jedinců. I ve světovém měřítku jsou prosazována uvedená kriteria z roku 1963, která vypracovala Deutsche Guppy-Gesellschaft. Mezi kategorií třídou a samotným hodnocením je obecná shoda. Hodnocení osahuje detailní specifikaci kategorie a třídy. Kategorie má vystihnout základní odlišnosti, proto velkoploutvé, mečíkovité a krátkoocasé. Tím není řečeno,že u kat.C se nehodnotí tvar těla, nebo kvalita ploutví. Při hodnocení gupek se vyřazují v první fázi, ve všech kategoriích /A,B,C/ ti jedinci, kteří nesplňují parametry tělesných rozměrů, poté se vyřazují z dalšího hodnocení rybky s chybami tvaru těla, např. plochá hlava, křivá chrbtice, vyzáblé tělo, vypouklé bříško atd. Poté se přistupuje k hodnocení ploutví /tvar,velikost a zbarvení/ a to jak hřbetních, tak i ocasních, dále stejnoměrnost zbarvení obou stran těla atd. Obsah hodnocení je na samostatnou publikaci. Snažil jsem se na Váš dotaz objasnit vztah kategorie-třída-hodnocení a jejich obsahové vymezení.
Roman  (id: 1 ) 4.3.2014 (13:24)
Zdravím, pane docente. Děkuji moc za vysvětlení, omlouvám se, příliš jsem se nechal unést. Mějte se pěkně, Roman Minařík.
Vložit nový příspěvek do diskuze
Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|