|
Články - obsah článku
Jak hnojit v akváriu s rostlinamiGargamel (na AKVARKO.cz vyšlo 10.9.2012) |
Téměř každý, kdo si pořídil do akvária rostliny, si někdy pohrával s myšlenkou, že by bylo dobré začít nějakým způsobem hnojit. Většina lidí si ve zverimexu koupí nějaké tekuté hnojivo, případně si pořídí PMDD balíček, nasype všechny složky do jedné láhve a začne injekční stříkačkou dávkovat. Takový postup v mnoha případech pomůže, ale není to to pravé ořechové. Takto to sice může nějakou dobu fungovat, ale v případě náhlé změny (zvýšení intenzity světla, dávkování CO2, snížení počtu rybí osádky) se může velmi rychle stát, že začnou rostliny chřadnout a nastoupí řasa. Je to případ spousty akvárií. Majitel nádrže má např. odzkoušené, že se jeho rostlinám dobře daří při přidávání X ml PMDD. Všechno funguje jak má, ale po nějaké době začnou rostliny odumírat, nerostou tak rychle a začne se objevovat řasa. Je to způsobeno tím, že byly v akváriu změněny podmínky (např. byly odstraněny některé ryby), takže svými odpadními látkami už nevyprodukují dostatek živin pro rostliny. Na tyto události v akváriu musíme ihned reagovat i změnou v hnojení, abychom těmto situacím s řasami a špatným růstem rostlin zabránili. Pokud chceme mít dlouhodobě pěkné akvárium s krásnými rostlinami a bez řas, je třeba se nad hnojením trošičku více zamyslet.
Rostliny v akváriu potřebují ke svému úspěšnému růstu několik základních živin. Tyto živiny se dělí do dvou základních skupin:
1) Makroživiny: Jak už název napovídá, rostliny potřebují těchto živin velké množství. Pokud je v akváriu nějaká z makroživin vyčerpána, zastaví se růst rostlin a přichází řasa. Mezi makroživiny můžeme zařadit dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a hořčík (Mg). Jednotlivým živinám se budeme věnovat dále.
2) Mikroživiny: Říká se jim rovněž stopové prvky, protože rostlinám stačí i jejich stopová (malá) množství. Úplné vyčerpání těchto živin nemá až tak fatální důsledky. Rostliny však ztrácejí barvu a jsou v růstu omezeny. Základními mikroživinami jsou železo (Fe), mangan (Mn), bór (B), zinek (Zn), molybden (Mo). O nich se dále v článku rovněž zmíním.
Všechny tyto jmenované živiny musí být v akváriu přítomny. Pokud dojde k vyčerpání nějaké z nich, rostliny ještě chvíli rostou v úsporném režimu, protože si jsou schopny přetáhnout některé z živin ze svých starých listů. Trvá-li tento nedostatek, postupně odumírají a jejich místo nahrazují řasy. Řasy se přemnoží pouze v tom případě, pokud se nedaří rostlinám. Je to pouze konkurenční boj. Pokud jste někdy slyšeli, že řasy rostou z přebytku některých živin a je nutné je omezovat, tak na to hodně rychle zapomeňte. Řasy vyhladovět nelze, proto při problému s řasami radím nezaměřovat se na řasy, ale vylepšit podmínky rostlinám, které potom nad řasami zvítězí.
K tomu, abchom mohli pochopit další odstavce článku, je třeba si vysvětlit pojem "mg/l". Je to jednotka koncentrace nějaké látky ve vodě. Díky této jednotce můžeme snadno určovat, kolik a které živiny je v akváriu právě přítomno. Pokud by byla živina zcela vypotřebovaná, byla by koncentrace této živiny v akváriu 0 mg/l. Tuto koncentraci lze snadno změřit pomocí běžně dostupných akvarijních testů. Všimněte si v testu papírku s barevnou stupnicí pro čtení koncentrace nějaké živiny v akváriu (na obrázku je JBL PO4 test a NO3 test od Tetry). Pod každým barevným políčkem je napsáno "mg/l". Pokud tedy testem naměříte třeba 30 mg/l, můžete být v klidu, protože je tato koncentrace dostatečně vysoká a hned tak se na nulu nedostane. Pokud však nějaký z testů bude ukazovat koncetraci blížící se nule, je třeba být na pozoru a přidat na hnojení.
Každé akvárium týdně spotřebuje jiné množství živin. Silně zarostlé rostlinné akvárium bude mít daleko vyšší spotřebu živin, než např. akvárium s několika rostinami. Množství týdně vyčerpaných živin v akváriu lze rovněž změřit testem. Pokud jste na začátku týdne naměřili koncentraci např. 25 mg/l a na konci týdne naměříte 15 mg/l, znaméná to, že rostliny za týden spotřebovaly 10 mg/l této živiny a na konci týdne je dobré 10 mg/l této živiny přidat formou hnojiva. Nyní si rozebereme jednotlivé živiny, řekneme si, kolik mg/l je třeba přibližně týdně přidat, jaká je optimální koncentrace těchto živin v akvarijní vodě a jakým hnojivem množství těchto živin zvýšit.
Makroživiny
Dusík (N) - v akváriu dostupný a měřitelný ve formě dusičnanů (NO3)
Dusík je snad nejdůležitější živinou ze všech. Jeho nedostatek vede k žloutnutí a opadávání starších listů a celkovému pomalému růstu rostlin. V akváriu se vyskytuje ve sloučeninách - dusičnanech (NO3) a čpavku (NH4). My se budeme zaměřovat pouze na dusičnany (NO3), na které také existují testy. Koncentrace dusičnanů pro úspěšný růst rostlin by se měla pohybovat v rozmezí 10 - 30 mg/l. Vyšší hodnota jak 50 mg/l by už z dlouhodobého hlediska neměla příznivý vliv na zdraví ryb. Tuto koncentraci snadno zjistíme pomocí akvarijních testů. Doporučuji používat kvalitní testy, protože příliš levné testy <100,-Kč velice často nefungují a ukazují naprosto zcestná čísla. Nejlépe hodnocené testy na dusičnany (NO3) jsou JBL, Tetra a Sera. Vůbec nejlepší poměr cena/kvalita má dle mých zkušeností test Tetra NO3.
Koncentrace dusičnanů (NO3) v akvarijní vodě by měla být tedy 10 - 30 mg/l. Týdně akvárium spotřebuje cca 3 - 25 mg/l dusičnanů (NO3). Toto je velice individuální, protože je každé akvárium jiné. Silně osvětlené rostlinné akvárium nemá problém spotřebovat 15 a více mg/l týdně. Jak tuto koncentraci udržovat? Do akvária se dusičnany dostanou vodovodní vodou a krmivem. Rozhodně si zjistěte, jaká voda vám teče z kohoutku. Použít můžete buď již zmíněný test na dusičnany (NO3) nebo si najděte rozbor vody z vodárny. Pokud např. víte, že vodovodní voda obsahuje 30 mg/l NO3, jeho dlaší přidávání hnojivem bude pravděpodobně zbytečné. Stačí totiž vyměnit 1/2 vody v akváriu a dodáte 15 mg/l NO3. V mnoha oblastech je však koncentrace NO3 ve vodovodním řádu blížící se nule. Tady je už třeba uvažovat o umělém přihnojení. NO3 se do vody dostane také výkaly ryb. Platí, že velké množství ryb = hodně vyprodukovaného NO3. Pokud máte jen malé rybky a nepřerybněno, je šance nedostatku NO3 ve vašem akváriu daleko vyšší.
Jaké hnojivo pro zvýšení hladiny dusičnanů (NO3) použít? Dusičnany lze zvýšit hnojivem KNO3. Je k dostání v zahradnictvích. Používají jej zahrádkáři, avšak problémem je, že se tam prodává jen po kilech. pro naše akvaristické účely stačí jen několik desítek gramů. K dostání pro akvaristické účely je zde. Použití je velice snadné. 50 gramové balení rozpusťte v 0,6 litru vody a láhev protřepejte. Injekční stříkačkou si naberte z láhve 1 ml. Pokud jej stříknete do 50 litrového akvária, dodáte 1 mg/l dusičnanů (NO3). Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody tedy dodáte 1 mg/l NO3 (dusičnanů)
Příklad:
Máte 100 litrové akvárium a testem NO3 jste naměřili ve vašem akváriu 5 mg/l NO3. Optimální koncentrace v akváriu je však 10 - 30 mg/l NO3. Je tedy třeba přihnojit, jnak hrozí vyčerpání dusičnanů a špatný růst rostlin. Zvedněme tedy koncentraci NO3 na 15 mg/l. Musíme tedy přidat 10 mg/l NO3. Z láhve tedy do akvária nalijeme 20 ml. Pokud byste měli 50 litrové akvárium, stačilo by vám přidat 10 ml. Snadné, že?
Fosfor (P) - v akváriu ve formě fosforečnanů (PO4)
Opět velice důležitá makroživina. Její vyčerpání má podobné následky jako nedostatek dusičnanů (NO3). Koncentrace fosforečnanů (PO4) by se měla v akváriu pohybovat v daleko menších množstvích. Pro zdárný růst rostlin je to 0,2 - 2 mg/l fosforečnanů (PO4). Opět na tuto živinu existují akvarijní testy. Tady je opět potřeba koupit kvalitní test. Jedinný, se kterým jsem byl kdy spokojen je PO4 test od značky JBL.
Spotřeba této živiny je opět v různých akváriích jiná. Obecně se doporučuje týdně přidat 0,1 - 2 mg/l fosforečnanů (PO4) týdně. Fosforečnany se do akvária dostávají spolu s krmivem. Dnešní kvalitní krmiva už však příliš fosforečnanů neobsahují a tak je nutné mnohdy tuto živinu uměle přidávat hnojivem.
Na zvýšení koncentrace fosforečnanů (PO4) je třeba použít hnojivo s názvem KH2PO4. Opět je k dostání v dobrých zahradnictvích nebo v obchodech s chemií. Pro akvaristiku v menších baleních k dostání zde. Použijte plnou čajovou lžičku KH2PO4 a nasypte ji do láhve a zalijte ji 0,6 litry vody. Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody dodáte 0,1 mg/l PO4 (fosforečnanů). Je to stejné, jako jsme si vysvětlili na příkladu s dusičnany a KNO3. Pokud tedy test PO4 ukazuje 0 mg/l fosforečnanů (PO4), měli bychom koncentraci PO4 ve vodě zvýšit na alespoň 0,2 mg/l. Na 50 litrové akvárium tedy přidáme 2 ml, na 200 litrové potom 8 ml. Nic složitého.
Draslík (K)
Jeho nedostatek se v akváriu projevuje dírkovanými staršími listy rostlin. Problémem u této živiny je to, že na ni neexistují akvarijní testy. Do akvária se nemá jak dostat, protože vodovodní voda obsahuje jen malá množství draslíku (K) a je třeba jej dodávat uměle hnojivem.
Týdně bychom měli přidat 5 - 25 mg/l draslíku (K). Hnojivo s obsahem draslíku se nazývá K2SO4. K dostání je i v supermarketech. Problémem je, že se opět prodává na kila a to navíc ve formě kuliček. Je také součástí PMDD balíčků, ovšem je tam zastoupen jen 14 gramy, což je zase příliš málo. 50 gramová balení jsou k dostání zde. 50g K2SO4 nasypte do láhve a zalijte 0,8 litry vody. Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody dodáte 0,5 mg/l draslíku (K).
Máte-li tedy 50 litrové akvárium, které je jen lehce zarostlé, přidejte týdně 10 ml tohoto namíchaného roztoku. Je-li akvárium zarostlé a silně osvětlené, můžete týdně přidat až 25 mg/l draslíku (K). Je třeba mít na paměti, že pokud používáte současně i KNO3 (pro zvýšení dusičnanů), to obsahuje rovněž draslík. Konkrétně 1 ml z 50g sáčku rozpuštěného v 0,6 litrů vody do 50 litrového akvária přidá 0,6 mg/l draslíku (K).
Hořčík (Mg)
Jeho nedostatek se projevuje vybledlou barvou listů (jak starších, tak nových). Jeho nedostatek nebývá většinou problémem v tvrdých vodách. Pokud vám však teče z kohoutku měkká voda, může se vyskytnout jeho nedostatek. Týdně bychom měli přidat cca 2 - 10 mg/l hořčíku (Mg). K tomu lze použít hnojivo MgSO4x7H2O. K dostání je opět v zahradnictví v pytlech. V menším balení zde. Na 50 litrů týdně nasypejte jednu čajovou lžičku tohoto hnojiva. To zajistí dostatek Mg pro vaše rostliny. Přehnojení nehrozí. Pokud máte tvrdou vodu, můžete dávky podstatně snížit, případně zcela vynechat.
Mikroživiny
 Tenso coctail
Týdně bychom měli přidat 0,2 - 0,5 mg/l železa (Fe). Uděláme si své vlastní a levné tekuté hnojivo. Do láhve nasypejte 5 čajových lžiček Tenso cocktailu a zalijte to 250 ml vody. Důkladně protřepejte a můžete začít dávkovat. Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody dodáte 0,05 mg/l Fe (železa). Na 100 litrové akvárium tak týdně přidejte 8 - 20 ml tohoto roztoku. Aby se časem hnojivo v roztoku nezačalo kazit, je dobré do láhve při namíchání přidat na špičku čajové lžičky sorban draselný (není nutné). Toto namíchané hnojivo je mnohonásobně levnější než to z akvaristiky, a přitom vykoná naprosto stejnou práci.
Hnojit těmito vytvořenými hnojivy můžeme 3x týdně nebo i pouze 1x. Doporučují vždy týdenní dávku vydělit třemi a dávkovat třeba So, Po, St a v sobotu ráno vyměnit vodu. Toto už je na každém z vás. Není to až tak podstatné.
Nebojte se, že byste museli každý týden měřit hodnoty vody a počítat hnojení. Toto provedete jednou za cca 3 měsíce nebo když se změní podmínky v akváriu. Časem sami poznáte, co přidat a co ubrat. Uvidíte, že vám to přijde časem velice snadné a instinktivní.
Záchrana - vyhnojené dno
Někdy se může stát, že některou z živin prostě zapomeneme přidat nebo se nám nechce. Je proto vhodné vyhnojit pořádně dno. Je to taková pojistka. Ve vodě už sice nebudou žádné živiny, ale rostliny si je mohou vytáhnout ze dna kořeny. Na trhu je celá řada zásobních hnojiv, jílových kuliček a tabletek, ovšem všechny mají zásadní problém. Neobsahují všechny potřebné živiny, které jsme si vyjmenovali výše. Neobsahují dusík a fosfor, což jsou živiny, které se spotřebovávají v největším množství. Dusíku a fosforu je ve dně dostatek, jestliže je v něm detrit a výkaly ryb. Pokud je však relativně čisté a odkalené, makroživin je tam mnohokrát nedostatek. Další nevýhodou těchto jílových hnojiv ke kořenům je to, že se velice rády vyplavují na povrch. Stačí trošku popřesazovat rostliny a zásobní hnojivo se vyplaví do vody. Především v zahraničí se začalo používat hojně hnojivo Osmocote, které všechny tyto problémy řeší (na obrázku). Toto hnojivo je určeno pro běžné suchozemské rostliny a míchá se do substrátů v květináči. Je ale rovněž velice vhodné pro akvarijní účely. Jsou to malinké kuličky pryskiřice, které jsou napuštěné živinami. Postupně se pryskyřice rozpouští a uvolňují se tak živiny. Ty mohou čerpat kořeny rostlin. Taková kulička se rozpoští cca 1/2 roku až rok. Výhodou je, že toto hnojivo obsahuje všechny potřebné živiny (včetně dusíku a fosforu) a při vyplavení na povrch se nic nestane, nekalí vodu a stačí je jen prstem zatlačit zpět do štěrku (nebo substrátu). Do akvária ho dostaneme pomocí kapslí. Budeme potřebovat koupit krabici Osmocote (prodává se v zahradnictvích, viděl jsem ho i v Tescu), bohužel opět pouze ve velkých baleních. Dále se zajděte zeptat do lékárny na prázdné kapsle, do kterých se dávají léky. Potom tyto kapsle naplníte malými kuličkami Osmocote, uchopíte do pinzety a vložíte ke kořenům rostlin. Kapsle se rozpustí během několika minut a ve štěrku zůstanou jen kuličky Osmocote, které se celý rok budou rozpouštět. Už naplněné kapsle lze koupit např. zde.
Metoda hnojení Estimative index
Jedná se o metodu hnojení, která k nám přišla z USA. Autorem je vědec a akvarista Tom Barr. Pracuje na velmi jednoduchém principu. Tom Barr zkoumal v laboratořích, jaké množství živin jsou rostliny maximálně schopny spotřebovat za týden. Přišel s tímto výsledkem:
Týdně rostliny nikdy nespotřebují více než:
- 25 mg/l dusičnanů (NO3)
- 25 mg/l draslíku (K)
- 3 mg/l fosforečnanů (PO4)
- 10 mg/l hořčíku (Mg)
- 0,5 mg/l železa (Fe)
Z těchto čísel jsme vycházeli i výše v článku. Metoda Estimative index (EI) tedy dodává týdně tato množství živin. Co to znamená? Dodáním tak vysokého množství živin nikdy nehrozí, že by nějaká živina chyběla. Není už nutné utrácet za testy vody, měřit a počítat. Řekněme si návod, jak na to:
Vyrobíme si dva roztoky. Do první láhve dáme 33g KNO3 a 7g KH2PO4 - makroživiny. Toto zalijeme 250 ml vody. Do druhé láhve dáme 20g Tenso cocktailu a zalijeme opět 250 ml vody - mikroživiny.
- V sobotu vyměníme min. 50% vody a injekční stříkačkou odměříme z nádobky, kde jsou rozpoštěné chemikálie 5ml makroživin na každých 50 litrů vody
- V neděli odměříme 2.5ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu z druhé nádobky
- V pondělí opět 5ml makroživin na 50 litrů akvarijní vody
- V úterý znovu 2.5ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu
- Ve středu zase 5ml makroživin na 50 litrů akvarijní vody
- A ve čtvrtek naposledy 2.5ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu
- V pátek nic nepřidáváme, protože v sobotu měníme 50% vody
- A tohle se opakuje neustále dokola
Pokud máme měkkou vodu, přidáváme i MgSO4.
Nevýhodou tady je fakt, že musíme 1x týdně vyměnit 1/2 vody v akváriu, abychom poměry živin znovu resetovali. Při této metodě se doporučuje nemít příliš mnoho světla, protože s velkým množstvím živin stoupá i spotřeba CO2. Je to velice snadná metoda a zvládne ji každý. Vice o této metodě např. v tomto článku. Pokud se vám nechce navažovat hnojiva pro tyto dva roztoky, jsou k sehnání už hotové Estimative index balíčky.
Probrali jsme si tedy dvě základní metody hnojení, popsali si základní živiny a vyřešili problémy s jejich případným nedostatkem. Pokud chcete dlouhodobě provozovat akvárium s pěknými rostlinami a bez řas, je třeba věci popsané v tomto článku znát. Jinak je to spíš jen hra na náhodu. Případné připomínky k článku si rád vyslechnu v komentářích. Text: Gargamel
|
| |
Seznam všech komentářů najdete na záložce: Komentáře |
| černý petr (neregistrovaný návštěvník)
|
14.12.2014 (15:28) |
|
To Gargamel: Cením si, že jsi napsal tento článek, ale nauč se prosím matematiku. Tvoje výpočty jsou chybné. Např. v odstavni o dusíku píšeš:
"50 gramové balení rozpusťte v 0,6 litru vody a láhev protřepejte. Injekční stříkačkou si naberte z láhve 1 ml. Pokud jej stříknete do 50 litrového akvária, dodáte 1 mg/l dusičnanů (NO3). Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody tedy dodáte 1 mg/l NO3 (dusičnanů)."
-----
To je ale špatně, vychází to 1,6mg/l NO3. Docela by mě zajímalo jak jsi na to přišel. 0,6 mg/l je už velký rozdíl. Jestli si lidi podle tvýho článku míchaj kompletní hnojivo a pak s ním krmí akvarium v domění, že je vše OK, tak je mi jich líto. No a jestli za to nemůžeš a jenom si ten článek přeložil z nějakýho USA webu, tak mě to nepřekvapuje, protože američani jsou tupý od svého vzniku (to tě ale neomlouvá, že bys to neměl překontrolovat než to začneš šířit dál).
Zduř! |
| tomcat XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
9.1.2015 (17:16) |
|
|
2 černý petr: Přečti si ten článek znova a pořádně. Gargamel "nelije" do vody NO3, ale KNO3. Výsledkem uvedeného míchání je skutečně správně 1 mg/l NO3. Těch zbývajících 0,6mg/l je draslík... |
| DANA XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
19.8.2015 (21:02) |
|
Poznámka k Mirek III
jestli to není v tom osvětlení, namísto zářivky dát zase žárovku, nechtěla bych žít celý hodiny pod zářivkou, vnímám to neustálý problikávání a mně osobně to hodně vadí, rostliny to mohou vnímat intenzivněji. Možná je to jen část toho problému, zřeba voda dnes a dřív 
) |
| vp1 (neregistrovaný návštěvník)
|
18.10.2015 (16:36) |
|
Poznámka k Mirek III: Teorie o jiném státním zřízení může sedět. Mám podobné zkušenosti. Má hypotéza (nepotvrzeno): Dříve si akvaristé vyměňovali rostliny mezi sebou, rostliny byly zdravé a rostly. Dnes, v jiném státním zřízení, je velmi rozvinutý mezinárodní obchod, rostliny se pěstují v asijských velkopěstírnách a dovážejí se k nám, V těch asijských velkopěstírnách je podle mého názoru obrovská zátěž různých patogenů. Viz tato stránka o chorobě anubiasů: http://anubias-engl.blogspot.cz/2011/04/anub...
Po dalším studiu internetu jsem objevil diskusi, zda patogenem je
a) háďátko Radopholus similis
b) houba Rhizoctonia solani
c) anebo bakterie Erwinia carotovora
Při předělávání akvária jsem se zaměřil na rhizomy i u jiných rostlin. A ejhle, některé byly také "rotting". Bohužel nemám mikroskop, abych to blíže zkoumal. Dcera donesla do školy a prof. biologie nad mikroskopem řekl, že plíseň. Takže zřejmě ad b).
Co u vás. Rhizomy rostlin vypadají zdravě?
Takže moje teorie: dnes daleko větší zátěž rostlinných patogenů než dříve, tzn. negativní dopad nového státního zřízení. |
| Martin XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
26.1.2016 (13:56) |
|
DANA XXX: Docela jsem se zasmál. Pokud máte správný zářivky, normálně fungující el zařízení a elektřinu v pořádku tak se to blikání ani nedá registrovat a pokud by nějaké menší blikání bylo tak rostlinám to určitě víc než Vám vadit nebude :D , v případě že zářivka bliká hodně tak už to s ní chce něco udělat pokud teda není problém v síti ;) .
K článku:
Založil jsem akvárko cca 500 l. Nové rostlinky, ryby, bez CO2, hnojení kapalné, intenzivní Led osvětlení, teplota 29-30°C, tvrdost vody 10+.
Rostlinky krásně rostly asi tak 1 měsíc. Následně začaly odumírat spodní listy a nové skoro žádné. Tvrdost vody klesla na 4+.
Následně se objevila sinice a jiná řasa. Přestal jsem hnojit, ale žádný výsledek. Sinice pokryla skoro vše i když jsem se ji snažil odstraňovat škrabáním z listů a vysát při odkalování i s výkaly ryb.
Nějaký měsíc uběhl a přešel jsem k zatemnění a přípravku Blue Exit. Vše zabralo sinice nikde jen odumřelé kusy zakalily akvárko.
Nové rostliny, znovu kapalné hnojení po pár týdnech zase sinice a většina rostlin v ...
Po asi 7 měsících jsem ve stavu kdy změkčuji vodu na přibližně 6+, přidávám CO2, ostatní parametry stejné jen místo kapalného hnojení míchám PMDD.
asi 2 týdny jsem přidával pouze microprvky a šlo pozorovat že začínají růst nové listy a na nich žádná řasa. Nyní jsem začal přidávat i draslík a uvidíme co tomu řeknou rostliny. Jinak sinici sice trochu mám, ale momentálně se nerozrůstá. Zároveň i dno neodkaluji tak intenzivně. |
| petr XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
6.7.2017 (0:55) |
|
Akvárko 80l založeno před dvěma lety dno substrát hodně rostlin dvacet rybek a milion šneků.Výměnu vody nedělám pouze doplňuji odpařenou vodu s přídavkem hnojiva z žluté placaté lahvičky.Občas prostříhám rostliny.Vodu používám zásadně odstátou.
Žádné řasy a sinice!
Filtr dvě ramena s molitanem a el.čerpadlem. |
| Veverčák (id: 16044 )
|
17.11.2018 (14:42) |
|
|
Díky za krásný článek o hnojení rostlin. Předpokládá se ale automaticky i bublání CO2, nebo je to bez něj ? Díky. |
| Martin XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
23.12.2020 (22:58) |
|
Dobrý den,
mám akvárko 2000l. Když mám dát lžičku MG (10g) na 50l, tak na 2000l dám 40 lžiček, což je 400g týdně. Tolik odvahy nemám. |
| stanky (neregistrovaný návštěvník)
|
22.3.2021 (15:52) |
|
|
Několik let používám gelové kapsle s hnojivem Osmocote nebo podobné od konkurenčních značek. Posledně to bylo nějaké na hnojení růží. Ničím jiným už nehnojím. Kupuji běžně v zahradnictví (i v Globusu). Gelové kapsle z Aliexpress. V akváriu mám několik druhů Echinodorů, kterým to vyloženě prospívá. Pravidelně kvetou, tvoří odnože a pokud bych neprotrhával, tak akvárko zaroste až k hladině. Řasy téměř nemám. Pod menší rostlinu dávám jednu kapsli, pod kytku co má cca 50 cm na výšku dvě - stačí na půl roku. Roční spotřeba na 45Ol akvárium nepřesáhne 5O,-Kč. |
| Petr J. (neregistrovaný návštěvník)
|
20.6.2021 (22:35) |
|
|
Prosím nepoužívejte u dávkování které záleží na mg/l, míru "čajová lžička". Jednak termím plnou si každý vyloží po svém, za druhé velikost není standartní - není lžička jako lžička. Děkuji. |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
