|
Články - obsah článku
Apistogramma macmasteriDr. V. Bydžovský (na AKVARKO.cz vyšlo 14.11.2010) |
Tento článek jsme pro Vás připravili ve spolupráci s magazínem AKVÁRIUM živě.
|
 Pár dospělých cichlidek, sameček vlevo. (Foto Dr. V. Bydžovský)
 Sameček cichlidek McMasterových 7 měsíců starý. Obchodníci tuto variantu označují jako červenohřbetou („Rotrücken").
Jsou to obyvatelé čirých vod. Rybka pochází z Kolumbie, kde žije v blízkosti města Villavicencio v Rio Ocoa z povodí Rio Meta. Podle popisu rybky je zde voda s hodnotami tvrdosti do 1 °dH s pH 5,5-6,0, vodivost do 10 uS/cm. Ve Venezuele žijí rybky v oblasti horního povodí Orinoka. V místě výskytu těchto apistogram je voda většinou jen s velice nízkým sloupcem, kolem 10 cm. Zde se takto vyhnou kontaktu s většími rybími predátory, kteří do takovýchto mělkých vod nevplouvají. Jsou zato ale častými úlovky vodních ptáků, jako jsou u nás oblíbení lednáčci, ibisové nebo volavky.
Barevné varianty
Samečci cichlidek McMasterových dosahují až 9 cm, samičky jsou menší, dosahují kolem 5-6 cm.
Akvárium pro cichliclky McMasterovy
Samečci jsou klasičtí vládcové harémů, ve kterých obhospodařují více samiček. Proto je dobré si pořídit akvárium nižší, ale s větší plochou a hlavně délkou. Ta by měla být alespoň 80=100 cm, pokud chceme společně chovat více jedinců druhu. Jen tak mohou být jednotlivá stanoviště samiček, které si tvoří minirevíry, od sebe dostatečně vzdálena. Dostatek úkrytů pro samičky je nutností. Ideální jsou různé keramické rourky, kameny, rostliny i části květináče. Jen tak budou v akváriu po-měrně solidní a harmonické vztahy mezi jednotlivými samičkami. Je důležité dbát na to, že do jednoho akvária patří jen jeden sameček. Když je jich více, silnější sameček stejně po určité době svého slabšího soka udolá až k smrti. Lépe je další samečky mít rozmístěné v jiných akváriích pro případ, že by náhodou náš favorit a vládce harému umřel. Důležitá je vydatná filtrace a pravidelná výměna vody. Rybky ale nemají rády příliš silný proud vody v akváriu. Pokud máme dostatečně rostlinkami zarostlá a mírně osvětlená (ne příliš intensivně) akvária, je možno použít i nádrž bez filtrace vody. Samozřejmě s odpovídajícím menším počtem v ní chovaných rybek. Dno nádrže je dobré pokrýt říčním pískem o zrnitosti 3-5 mm, pro nádherné vybarvení samečků je lépe je mít tmavší. Poskytuje pak dobrou ochranu podobně zbarveným právě rozplavaným cichlidkám. Vodu použijeme raději měkkou, teplotu udržujeme kolem 24 °C. Pokud chceme rybky hlavně rozmnožovat, pak použijeme 1 0-201itrové nádrže s trubkou či květináči, do kterých nasadíme 1-3 dospělé samičky na jed-noho samečka.
 Další, trochu jinak zbarvený sameček cichlidek McMasterovych, červenohřbeté varianty.(Foto Dr. V. Bydžovský)
 Chovatelsky oblíbená je zlatá forma cihlidek.(Foto Dr. V. Bydžovský)
 Dospělý sameček cichlidek McMasterovych, varianty GOLD. (Foto Dr. V. Bydžovský)
Společníci
Ideální je rybky chovat v druhových akváriích, v harémech v čele s jedním samečkem a několika samičkami. Rybky se ale hodí i do společenských akvárií, kde plavou drobné tetry, jako neonky, červenohlávky nebo císařské a další tetry. Pro oblast dna můžeme použít některé lorikárie i pancéřníky, tyto ryby ale budou rušit třecí snahy na-šich cichlidek.
Krmení Ke krmení používáme hlavně živou potravu. Z té je nejlépe používat plankton, raději buchanky případně perloočky. Ty může nahradit i žábronožka, kterou můžeme mít neustále doma k dispozici. Při dnešní možnosti krmit žábronožkou je často o starost méně. Kvalita této potravy je rovněž vynikající. Další vhodnou součástí, kterou podáváme asi jednou týdně, jsou koretry a patentky - raději v živém, případně mraženém stavu. Kdo má doma násadu roupic, je to rovněž plus, krmíme s nimi jen jednou týdně. Totéž platí o nitěnkách. Ty ale musejí být dobře proprané, já je ještě před krmením asi hodinu koupu ve slabě zeleném roztoku malachitové zeleně. Většina cichlidek jen velice neochotně přijímá suchou nebo umělou potravu. Přistoupí k ní zpravidla až když hladoví. Je dnes mnoho chovatelů, kteří se mnou nemusejí souhlasit. Já zase naopak tvrdím, že podobní "granuláč", kteří vznikají krmením vločkovou a hlavně granulovanou potravou, nedělají čest české akvaristice. To nechci přímo napsat, že jí dělají ostudu. Zkušený akvarista takové ryby pozná již na první pohled a rozhodně je nebude chtít do svého chovu.
 Na hejnko malých je radostný pohled. (Foto Dr. V. Bydžovský)  Společnost může Cichlidám dělat hejno červených neonek i dalších klidnějších teter.(Foto Dr. V. Bydžovský) |
 Mezi množstvím menších teter nebývají cichlidky tak plaché. (Foto Dr. V. Bydžovský)  Dicrossus filamentosus může být společníkem z okruhu jihoamerických cichlidek. Na obr. vpředu je sameček.(Foto Dr. V. Bydžovský) |
Voda
Pro chov je nejlepší voda měkká, asi do 4-5°dGH, i když jako většině ostatních cidlidek nevadí ani voda 10-12° dH tvrdá. Lehce kyselé pH (kolem 6-6,5), teplota 22-26 °C.
Problémy
Pokud rybky nechováme v odpovídajících podmínkách, zjistíme často napadení hexamitou, ale i mykobakteriózou. První vyléčíme udržováním kvalitní vodou a běžnými prostředky proti jednobuněčným parazitům, mezi nimiž stále vévodí FMC. Druhou nemoc ale budeme těžko léčit. Bohužel, mnoho importů je jí napadeno.
 Další z chovatelských forem A. macmasteri, opět sameček. Původní formu s podstatně menší příměsí červené v akváriích již takřka nevidíme. (Foto Dr. V. Bydžovský)
Odchov cichlidek
Pokud se o rybky dobře staráme, nemusíme na tření dlouho čekat. Při krmení především planktonem se tření dočkáme velice brzy, jen co rybky dospějí (6-8 měsíců). Snůšky čítají zpravidla kolem 50-60, ale i až skoro 120 třešňově červených jiker, které samička lepí v horní části jeskyňky. Protože se rybka v přírodě vyskytuje v měkké vodě, je nutné pro tření použít vodu měkkou, v mých poměrech má vodivost hodnotu do 150-160 gS/cm a pH kolem 6,4-6,6. Pokud chcete mou dobře míněnou radu, je dobré jako u jiných druhů jihoamerických cichlidek používat třecí vodu vždy starší, propracovanou rostlinami i dobře zaběhnutým filtrem, asi do 150 dKH aby byla pod 3°, teplota 26-28 °C, dusičnany pod 10 mg/1. Asi po 3 dnech (při teplotě 26-28 °C) dochází k líhnutí a po dalších asi 5 dnech pak k rozplavání. Samičky se o své snůšky starají zpravidla velmi dobře, jsou ale občas mezi sebou agresivní. Často zlostné vyrazí i na samečka, pokud se přiblíží na 15-20 cm k jeskyňce. Jako místo pro tření používám keramické nebo plastové trubky, které se dobře mechanicky čistí i desinfikují. Je-jich průměr vyhovuje kolem 2,0-2,5 cm, délka asi 8-10 cm. Jako startovací krmení pro vylíhlý potěr použijeme jemné nauplie žábronožek nebo buchanek. Již klasicky na tomto místě upozorňuji na nutnost úzkostlivé čistoty v nádrži, abychom zamezili často zbytečným úmrtím potěru. Pozvolna provádíme výměnu vody za čerstvou, která může být i odstátá vodovodní, pokud žijeme v jižních Čechách, na severní Moravě i v některých oblastech severních či východních Čech. Zde totiž teče ve vodovodu voda měkká. Asi po 6 měsících dobré péče se můžeme dočkat odchovu i u našich mladých.
 Ke tření využíváme bez problémů úkryty z keramiky. (Foto Dr. V. Bydžovský)
 Sameček po tření hlídá okolí keramické skrýše, ve které samička opatruje snůšku. (Foto Dr. V. Bydžovský)
 Velice dobrým krmením jsou nauplie Artemií. (Foto Dr. V. Bydžovský)
LITERATURA
- Bydžovský V., 2003: Jihoamerické cichlidky. Akvárium živě 2 (4), 52-59.
- Bydžovský, V., 2008: Apistogramma cf.hoignei. Akvárium živě 8 (3), 42-49.
- Koslowski I. , 1985: Die Buntbarsche der Neuen Welt - Zwerg-cichliden. Edition Kernen, Essen. 192 s.
- Kullander S. O., 1980: A taxonomical study of the genus Apis-tograníma Regan, with a revision of Brazilian and Peruvian species (Teleostei: Percoidei: Cichlidae), Bonner Zool. Mono-graph. 152s.
- Linke H., Staeck W., 1995: Amerikanische Cichliden I. Kleine Buntbarsche. Tetra-Verlag, Melle. 232 s.
- Mayland H. J., Bork D., 1997: Zwergbuntbarsche. Siidameri-kanische Geophaginen und Crenicarinen. Landbuch-Verlag, Hannover. 189 s.
- Schmettkamp W., 1982: Die Zwergbuntbarsche Sůdamerikas. Hannover. 176 s.
- Schmidt J., 2006: Ihr Hobby Zwergcichliden. Ruhmannsfelden. 79 s.
- Staeck W. 2003: Sůdamerikanische Zwergbuntbarsche. Cichli-den-Lexikon. Teil 3. IMhne Verlag GmbH, Ettlingen. 222 s.
- Stawikowski R., Koslovski I., Bohnet V., 2005: DATZ-Son-derheft Zwergbuntbarsche. Eugen Ulmler Verlag, Stuttgart. 130 s.
Text a foto: Dr. V. Bydžovský
|
| |
| Komentáře k článku: |
| kakadu XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
29.12.2012 (15:12) |
|
|
Dobrý den.Moc pěkný rybičky. neměl by ste mladý párek na prodej?tel.605353900 |
| Roman (id: 1 )
|
29.12.2012 (15:19) |
|
Kakadu XXX: No obávám se, že tímto způsobem rybičky neseženeš. Raději zkus inzerát. 
|
| kakadu XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
29.12.2012 (16:17) |
|
|
Už se stalo a nic,tak to zkouším všelijak |
| Fík XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
1.9.2013 (18:52) |
|
Ahoj zkus to po akva burzách tam je třeba mít budou.
Jestli už je náhodou nemáš. |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
