|
Články - obsah článku
Chov planktonu na zahraděIng. Pavel Zouplna (alias ILPAZK) (na AKVARKO.cz vyšlo 17.7.2010) |
Ne každý akvarista má to štěstí a bydlí na vesnici plné rybníků s čistou vodou plných planktonu pro jeho chovance. Já jsem to štěstí dříve měl, ale pak jsem přesídlil do malé vesnice vybavené jen obecní louží, o jejíž čistotě se dá s úspěchem pochybovat, nemluvě o několika vždy se zde vyskytujících rybářích, kteří do tekutiny před sebou nahodili optimisticky pruty a teď nevraživě sledují podezřelé individuum se síťkou, které by jim mohlo poplašit ryby (nebo co jim tam plave).
Proto jsem na zahradě u našeho domku umístil do soustavy skalek tři tůňky, napájené dle potřeby samospádem vodou ze studny na nejvyšším místě zahrady (zakopanou hadicí). Voda ve studni je dost železitá, má PH 6,8 a DGH cca 10°, což ideálně vyhovuje. Mimo dlouhé období sucha je pro doplnění vody v jezírkách vždy k dispozici - stačí otevřít kohoutek. Do kaskády jsem navíc s ohledem na častá letní sucha svedl i veškerou vodu z okapů. Všechny nádrže jsou z betonu vyztuženého drátěnou vložkou a slouží už asi 15 let.
Nejmenší tůňka má asi 80 cm v průměru, je kruhová a hluboká asi 40 cm. Druhá má tvar ledvinky dlouhé asi 350 cm, na nejširším místě asi 120 cm široké, hloubka opět asi 40 cm. Obě nádrže jsou bez vodních rostlin. Třetí nádrž je největší, jde o nepravidelný čtyřúhelník, největší šířka i délka asi 300 cm při max. hloubce 80 cm. Osazenstvo tvoří z rostlin zakrslý leknín s červenými květy. Tato nádrž zároveň slouží jako rezervoár na zálivkovou vodu - v době sucha (u nás často od června do září) denně vybereme konví asi 10 - 15 cm vody, přes noc nateče nová a další večer začne vše nanovo. Přes tento režim si obě větší tůňky oblíbili brzy odněkud se přistěhovavší čolci, žáby, vážky a spousta jiného vodního hmyzu. Jen komáři mají smůlu - nikdy jsem tam jejich larvy nenašel - vždy se o ně postaral některý obyvatel jezírka.
Při průzkumu staré literatury jsem objevil drobnou zmínku o chovu planktonu doma. Protože živé krmení nemám kde kupovat a domácí chov grindalu apod. se s ohledem na zápach neosvědčil, uvítal jsem tuto možnost, jak přilepšit rybkám v mých 5 akváriích alespoň od jara do podzimu.
Do všech tří nádrží jsem po jarní očistě a částečné výměně vody nalil nalovený jarní plankton (červené buchanky), později jsem ho doplnil o šedozelenou letní formu. Pak jsem každý týden podělil všechny tůňky o jeden balíček pekařského droždí (asi za 3 Kč). Jakmile se vzduch a následně i voda ohřály jarním sluníčkem, plankton se začal množit. Už asi po 10 dnech bylo možné začít lovit. Planktonu se daří hlavně v obou větších nádržích a nevadí mu ani masivní odběr vody ve velké tůňce - spíš naopak. Nesežerou ho ani čolci, ani žáby, ani jejich potomstvo. Protože i v létě prokládám plankton obden kvalitním umělým krmivem (doplněným občas větvičkou z nejedovatého keře ze zahrady plné mšic), stačí mi ho lovit obden, takže každá tůňka přijde na řadu asi dvakrát za týden. Při tomto režimu se plankton dostatečně množí až do zámrazu vody v říjnu až prosinci.
Pokud budete na jaře opatrní a při úklidu jezírka neodstraníte všechen kal z nejhlubšího místa, objeví se plankton, který přezimoval pod ledem, hned po oteplení vody. Pro upřesnění dodávám, že všechna jezírka jsou alespoň po část dne plně osluněna. Když jsem zpočátku pod vlivem špatné rady z jednoho časopisu zajistil zastínění hladiny velkého jezírka přes polední žár keřem, plankton se vždy ztratil. Začalo se mu dařit, až když byl keř odstraněn a na hladinu opět začalo dopadat plné slunce. Celý systém je odzkoušen po dobu asi 10 let a mohu ho každému vřele doporučit.
 Menší tůňka ve skalce
 Větší jezírko - pohled od severu
 Větší jezírko - pohled z jihu Text: Ing. Pavel Zouplna (alias ILPAZK)
|
| |
|
Pokud jste dostali až sem, prosíme o Vaše hodnocení článku: 1 - Fakt dobrý 2 - Líbí se mi 3 - Dá se číst 4 - Nezajímavé 5 - Fakt hrůza
|
|
nebo nám svůj názor či připomínky můžete napsat do diskuze k článku.
|
| |
| Komentáře k článku: |
| Franta (id: 448 )
|
18.7.2010 (14:12) |
|
|
Sympatický článek. Především zajímavá inspirace pro ostatní. Jakou šířku má beton? Vybudováno bez použití folie? |
ILPAZK (id: 8279 
)
|
18.7.2010 (21:07) |
|
|
U malých tůněk tak 8 - 10 cm, u jezírka 10 - 12 cm, odlito do jámy vydlabané v jílovité půdě z betonu, armováno plotovým pletivem a na hranách dráty 4 mm, bez folie. Důležitý byl sklon 45°, protože u nás jsou dlouhé a velké mrazy. Díky sklonu stěn se i 20 cm silný led vyklene nahoru a jezírko nepoškodí. Pavel |
| pe25tr (id: 7765 )
|
30.7.2010 (14:32) |
|
K té jarní červené a letní šedozelené formě planktonu...
Zrovna před týdnem jsem v jedné louži nachytal červené perloočky a ve vedlejší louži (o kilometr vedle) zelené. Možná spíš záleží na tom, co žerou, protože do dvou dnů byly obě varianty vybledle průhledné (ty co jsem nestačil zkrmit a co přežily v petflaškách). |
| ILPAZK (id: 8279
)
|
30.7.2010 (14:38) |
|
|
Možná ano, sám jsem jen někde četl, že letní formy jsou zelené a dravé, kdežto jarní a podzimní červené a vhodné ke krmení. Lovil jsem obě a mám od jara jen červené. Pokud se ty druhé nevyvrbí později, asi máš pravdu. Pavel |
| pe25tr (id: 7765 )
|
30.7.2010 (14:49) |
|
No já nevím, je to jenom takový můj odhad, nikdy jsem to nestudoval, prostě obě formy bez potravy vybledly stejně. Může být, že doba výskytu jarních a letních perlooček se překrývá... třeba.
Co komáří larvy, taky se v jezírku vyskytují? |
| ILPAZK (id: 8279
)
|
30.7.2010 (15:39) |
|
|
Ne, ta sežerou čolci, kteří odkudsi přišli a množí se zde. Komáří larvy těžím na podzim z bazénu, když přestanu chemizovat. |
| laci (id: 2665 )
|
16.8.2010 (14:46) |
|
|
Veľmi inšpiratívny článok |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
