Nepřihlášený uživatel

Články - obsah článku

Článek Komentáře Seznam článků |< << >> >|

Kolik techniky musí mít sladkovodní akvárium?

Ing. Pavel Zouplna (alias ILPAZK)

(na AKVARKO.cz vyšlo 11.2.2010)

Před časem jsem si v akvaristice v blízkém okresním městě prohlížel nádherné rybky v prodejních nádržích a přitom vyslechl (zprvu nechtěně, pak už se zájmem) rozhovor zájemce o pěkné menší bytové akvárium (nenáročné na údržbu, s běžnými druhy rybek) s majitelem obchodu. Jsem taky obchodník, i když v jiném oboru, a tak jsem musel ocenit schopnost prodávajícího zjistit, jaký obnos je dotyčný schopen zaplatit, a posléze ho vybavit malou nádrží, filtrem, náhradní náplní, vzduchováním, topením, svícením, malou chemickou laboratoří a štěrkem na dno. Ještě pár korun za trochu živého materiálu a zákazník, který měl zprvu jinou představu, odcházel chudší o asi 3.500,- Kč. Představil jsem si, jak ho doma umístí na stůl a "zkrášlí" dodanou technikou o objemu asi poloviny jeho obsahu a přemýšlel jsem o tom, jestli měl jinou možnost.

Když jsem se před lety přestěhoval do dnešního bydliště, dostal se můj akvarijní kout do "zóny klidu" v obývacím pokoji. Veškeré bublání a vrčení (pravda - tehdy hlučnější, než dnes) bylo na závadu. Abych zachoval svou zálibu i klid v rodině, začal jsem hledat cestu, jak se bez této techniky obejít. V literatuře o tom nic moc nebylo, v časopisech taky ne a ani dnes na internetu nic nenajdete. Obrátil jsem se tedy na literaturu z doby našich předchůdců (hlavně Štěrbova Akvaristika), kteří měli jen omezené možnosti a přesto byli úspěšnými akvaristy. Odstranil jsem filtry a později i vzduchování a většinu chemie, rozšířil počty rychle rostoucích rostlin (už tehdy od Ing. Karla Rataje st.) a snížil množství ryb v nádrži. Z techniky zůstalo jen topení (bydlím v rodinném domku a teplota v zimě kolísá), které zapínám pouze na zimní období, a samozřejmě dosvětlování nádrží cca 11 hodin denně (0,2 W/l vody) zářivkami výlučně typu "teple bílá". Pro úplnost dodám, že mám akvarijní komplet 5 nádrží (2x typ panorama 100 x 50 x 50 cm, 1x 100 x 50 x 40 (výška) cm, 2x 50 x 45 x 40 (výška) cm) a že používám výhradně dost železitou vodu z vlastní studny (PH 6.8, 10° DGH, 1° KH).

Celkový poheled na akvária

Za ty roky, co trvá můj experiment, jsem otestoval různé druhy rostlin a ryb. Musím předeslat, že bez filtrace se oboje chová trochu jinak, než jsme zvyklí. Dominantní rostliny, kterým filtry a chemie nebrání v rozvoji, mnohem lépe rostou a agresivněji expandují do oblastí jim původně nenáležícím. Téměř zcela potlačují růst řas a udržují vodu v nádrži čistou, spotřebují i většinu detritu od přiměřeně menší rybí osádky. Díky tomu se údržba každé nádrže protáhla na necelou hodinu 1x za dva měsíce. Vyměním 10 - 20% vody, přitom odkalím a hlavně provedu "zahradní úpravy" spočívající v odstranění přebytečných rostlin a zastřižení kobercových porostů v popředí. Nevýhodou je, že jako doplňkové rostliny musíme vybírat druhy podobných nároků a při údržbě akvária je podpořit proti druhům agresivním. Ale vždy musí tvořit jen doplněk nádrže, té dodává stabilitu právě ten jeden dominantní druh. Pokud jde rybí společenstvo, úspěšně jsem odzkoušel tetry, parmičky, sumečky, halančíky, gavůnky, živorodky, z cichlid běžné africké cichlidy, skaláry, Archocentrus nigrofasciatus a Aequidens pulcher. Upozorňuji na skutečnost, že druhy, které v přírodě žijí v proudící vodě a jsou náročnější na obsah kyslíku ve vodě (v mých testováních třeba gavůnci a některé parmičky), potřebují větší počet litrů na rybu, než třeba běžné tetry nebo živorodky.

Nyní blíže k jednotlivým testovaným variantám (nechci říci biotopům, protože při výběru rostlin a ryb přihlížím k jejich nárokům nikoli původu). První typ nádrže (typ panorama, velikost 10 x 50 x 50 cm) jsem ve své prezentaci nazval podle zvoleného dominantního druhu typ vallisneria. Nechal jsem ji téměř celou zarůst vallisnerií spiralis, která drží vodu na PH 6,8. Jako doplňky slouží v tmavším levém koutu velký anubias a nově dosazená Cryptocoryne pontederiifolia. V popředí a na větších valounech uprostřed se drží přísně střežený jávský mech a microsorium pteropus. Kapradina i mech jsou přísně střežené proto, že před lety mi krásný trs této kapradiny na kamenné skalce v koutě 120 l nádrže ovlivnil chemismus vody natolik, že dominantní porost vallisnerie začal chřadnout a nakonec dosti náhle odešel. V nádrži prosperovalo v průběhu let hejno asi 40 ks teter velikosti tetry neonové nebo 15 ks ryb velikosti gavůnka boesemanova. Jako četa údržbářů zde trvale pracuje skupina 4 středně velkých ancistrusů. Podmínky vyhovovaly tetrám, gavůnkům, parmičkám i skalárám amazonským.

typ vallisneria - celkový pohled

Druhou variantu tvoří nádrž (panorama 100 x 50 x 50 cm) pojmenovaná v prezentaci "Typ sagittaria". Zatímco dříve ji zaplňovaly mé oblíbené kryptokoryny, dnes už tvoří menšinu. Musím přiznat, že pro můj způsob nejsou totiž ideálními rostlinami. Pomalu rostou a nehodí se k odstranění přebytků detritu a dusičnanů tak dobře, jako třeba vallisnerie. Dominantu nádrže tvořila dříve vallisneria gigantea, ale pro mou nádrž 230 l byly i 3 rostliny v zadním koutu příliš veliké. Nevypadalo to dobře - v šeru u dna pár živořících kryptokoryn a nad tím hustá spleť 1,5 m dlouhých listů vallisnerií. Po jejich odstranění se však kryptokorynám nedařilo nastolit biologickou rovnováhu, v akváriu dokonce začala řádit sinice, proti které dlouhodobě neúčinkovala ani chemie. Vše vyvrcholilo zavlečením infekce s novými neonkami a úhynem celého osazenstva nádrže mimo malého hejna nannostomus bekfordi, které nejenom přežily, ale v prázdné nádrži se úspěšně rozmnožovaly. Vzal jsem si poučení z nádrže s vallisnerií a opatřil do popředí (přímo mezi zbytky sinice) druh sagittaria subulata. Infekci jsem neřešil, někde jsem četl, že bez ryb během pár dnů sama odejde. To se také potvrdilo. Když asi po měsíci sagittaria vyhodila první odnože, dodal jsem do nádrže 2 páry pavích oček na zkoušku (a proti řasám). Druhý den měly obě samičky mláďata a viditelně se jim dařilo. Doplnil jsem od kolegy 10 ks ancistrusů asi 1,5 cm dlouhých z nedávného výtěru. Dva měsíce nato už nebylo po sinici ani památky, akvárium bylo plné pavích oček (jejich počet se ustálil asi na 50 - 60 ks) a v popředí zářil porost šípatky. Nádrž má nyní neutrální PH, v pozadí se začalo dařit anubiasům a kryptokorynám Cryptocoryne evae (cordata), Cryptocoryne balansae a Cryptocoryne pontederiifolia. Na jaře, asi půl roku po katastrofě, budou do nádrže doplněny některé choulostivější druhy, protože bych rád zvýšil barevnost akvária. V současnosti zde prosperují parmičky (pro které byla nádrž zařízena), ancistrusi a živorodky.

Typ sagittaria - celkový pohled

Jak jsem už výše zmiňoval, zkoušel jsem i cichlidy. Posloužila mi k tomu poslední větší nádrž typu ležatého kvádru 100 x 50 x 40 cm. Zprvu to byla asi 15 členná skupina afrických cichlid. Zkoušel jsem např. melanochromis auratus, která byla stálicí v nádrži po několik generací, pseudotropheus zebra ve variantě červeno - modrá a další. Nádrž jsem zařídil velkou skalkou po celé délce středu nádrže s ponecháním volného štěrkového dna podél přední a zadní stěny. Zde bujně rostla v monokultuře Cryptocoryne pontederiifolia. Jenže bylo nutno při každé výměně vody korigovat KH přídavkem jedlé sody, což mě časem omrzelo. A tak africké cichlidy nahradily nejdřív 2 páry Archocentrus nigrofasciatus, které zde úspěšně odchovaly potěr až do prodejní velikosti a nakonec 3 páry Aequidens pulcher. Skalek samozřejmě ubylo a rozšířil se porost kryptokoryn.

Když se můj zájem posunul k tetrám, odstranil jsem z nádrže většinu skalek a pokusil se o pestřejší osázení různými druhy rostlin. Potlačil jsem dominantní druh a dokoupil řadu dalších. Bylo to porušení již tehdy mě známé zásady o ponechání dominantního druhu na nadpoloviční ploše nádrže a to se mi také vymstilo. Objevily se řasy, rostliny začaly stagnovat a některé hynuly. Nyní na uvolněné plochy pokorně vracím zpět původní porost, nové druhy ponechávám jen jako doplněk a nádrž se vrací postupně k normálu. I přes dočasné potíže tu po celou dobu prosperují tetry a halančíci v počtu asi 40 ryb velikosti tetry žhavé, která tvoří největší skupinu v akváriu.

Typ cryptocoryna - detailní pohled

Zbývající dvě nádrže jsou téměř krychle 50 x 45 a 40 (výška) cm zařízené pro pozorování rozmnožování vybraného druhu rybek v monokultuře. Umísťuji je sem zpravidla na jaře, když se v mých malých tůňkách na zahradě objeví uměle chovaný plankton. Buď v páru, nebo většinou ve skupině (co je pro život daného druhu v přírodě přirozenější). Pobyt pak zpravidla trvá po celý rok. V jedné z nádrží se nyní pokouším vytvořit společenství odolnějších rostlin pro neutrální PH (pokus je zatím v začátcích), druhou jsem zařídil jako pralesní tůňku (viz moje prezentace se stejným názvem). Protože ta funguje už celá léta bez problémů, doplním pár údajů. Dno tvoří hrubší kousky hnědého uhlí (0,5 - 2 cm), které se snadno odkalují. U zadní stěny je drát protažený vzduchovací hadičkou a na něm namotaný velký kus kapradiny microsorium pteropus, takže vyplňuje celou zadní polovinu nádrže. V popředí je velký trs téže kapradiny na několika větších kusech hnědého uhlí a porost jávského mechu na dně. PH si rostliny upravily asi na 6, rovněž došlo ke změkčení vody. V těchto podmínkách jsem zatím úspěšně rozmnožoval mj. tetru červenou, halančíky, parmičku Tanichthys albonubes.

Pralesní tůňka - detailní pohled

Co říci závěrem? Nevýhodou mého způsobu je, že se v čistém pojetí nehodí pro milovníky přerybněných akvárií, intenzivní množení rybek, ani pro ryby speciálních nároků, jako jsou třeba velké cichlidy nebo terčovci. Výhodou je jednak získání stabilizované nádrže, která se ani při poruše filtru v době dovolené nepromění v páchnoucí břečku plnou uhynulých ryb. Zanedbatelná není ani úspora času (jen praní filtru každý týden spojené s odkalením zabere 4x měsíčně 15 minut, můj způsob vyžaduje necelou hodinu 1x za 2 měsíce na všechny práce). Za největší klad však považuji, že umožňuje poznat přirozený způsob života vybraných druhů ryb, což se může alespoň částečně podařit jen tehdy, když jim poskytneme prostor a vhodné podmínky. Ty rozhodně nemají v malých, technikou a chemií udržovaných nádržkách, kde narážejí jedna na druhou a v lepším případě přežívají v jednom vícedruhovém hejnu. Pokud slevíte z množství druhů, přidáte na počtu rybek v zastoupených v hejnech a alespoň částečně snížíte výkon svých filtrů ve prospěch prosperujícího porostu rostlin, pak budete mít ze své nádrže mnohem větší požitek.

Text: Ing. Pavel Zouplna (alias ILPAZK)

Stránky autora: http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6055

Seznam všech komentářů najdete na záložce: Komentáře

Posledních 10 komentářů k článku:

ILPAZK (id: 8279 )

5.7.2010 (21:48)

Když já nemám to srdce nařídit jim celibát ... I obtížné druhy, které nemám šanci rozmnožit, mám ve skupině. A oni mě občas mile překvapí ... Pavel

ILPAZK (id: 8279 )

21.7.2010 (22:31)

Neodolal jsem a musím zaznamenat výsledek posledního pokusu. V akváriu typ cryptocoryna jsem upravil světelnou rampu a doplnil 2 malé zářivky o klasickou žárovku 60W. To výrazně zlepšilo světelné poměry v nádrži a rostliny začaly konečně prosperovat. Osádku nádrže po rekonstrukci tvoří pouze 6 asi 5 cm dlouhých Macropodus opercularis (2 jasní samci a 4 samice nebo nedospělí samci). Koupil jsem je koncem června a rozhodl se vyzkoušet jejich nesnášenlivost v monokultuře v akváriu 100 x 50 x 40 (výška) cm. Už druhý den po vpuštění do nádrže opanoval větší samec kout s trsem plovoucích rostlin, postavil hnízdo a vytřel se s jednou ze samic. Protože zrovna vyměňuji okna v bytě, moc jsem se jim nevěnoval. Občas plankton, jinak kvalitní umělé krmení, 1x týdně nic. Rybky si vyjasnily vztahy, dominantní samec hlídal kout, ve kterém bylo kdysi hnízdo, samice jeho okolí ve vzdálenosti asi 15 až 35 cm od samce. Zbytek nádrže patří ostatním rybám, tolerován je zde i druhý samec, který uznal svou podřadnou roli. A dnes (po asi 3 týdnech) jsem našel okolo dominantního samce malé hejno asi 5 mm rybiček okusujících pod otcovým dohledem řasy ze stěny nádrže. Vzhledem k proklamované rvavosti rybek a náročnosti čichavců na odchov a první krmivo mě tento vývoj překvapil - přežili zde už 3 týdny!

Jana XXX (neregistrovaný návštěvník)

16.8.2010 (21:37)

Velmi zajímavý článek a pro mě něco zcela nového.

Zlatka XXX (neregistrovaný návštěvník)

25.8.2010 (12:19)

Přidávám se k pochvale, Váš článek je velmi zajímavý a přínosný. Ráda z něj budu čerpat. Děkuji! A přeji Vám další akvaristické úspěchy

Skip (id: 3623

)

17.10.2010 (20:28)

Dovolím si komentovat ty halančíky v malé nádrži bez filtru.

Sám pár nádrží takhle provozuju a nejmenší je 12L a největší asi 40L. A vůbec bych na začátek nedoporučil akvárium bez techniky takových rozměrů. Chce to hodně pozorovat rybky a sledovat změny chování a první náznaky onemocnění a ne všechny druhy halančíků se k tomu hodí. Jednoduše člověk si musí dávat opravdu bacha co dělá, protože každá chyba a to i ta menší může být potrestána. Ale je fakt že halančíci snesou opravdu hodně a myslím že kdo má už nějaké zkušenosti s normálními akvárii, tak to může zkusit, třeba i s dvanácti či šesnácti litrovou nádrží, mělo by to fungovat. Pokud tedy vybereme druh který je na to vhodný a nádrž řádně připravíme. Mimochodem v takových nádržích jde s některými druhy udělat takový malý přírodní odchov. Toť vše, pokud by měl někdo větší zájem nechť mi napíše, rád se podělím o své, byť nebohaté, zkušenosti.

ILPAZK (id: 8279 )

17.10.2010 (21:24)

V podstatě souhlasím, halančíci nejsou můj obor, proto v mém případě šlo spíše o ojedinělý pokus (jsem zaměřen na tetry). Poslední úspěšně odchovaný druh byl Epiplatys dageti monroviae. Pozorování přírodního odchovu je právě to, oč mi šlo. Jinak souhlasím, z emailových ohlasů jsem byl někdy zděšen. Je jasné, že člověk, který zkouší můj způsob, už musí mít alespoň základní znalosti o akvaristice - sám jsem na něj přecházel postupně s pětiletou praxí, trvalo léta, než jsem si ho dotáhl do nějakého systému. Poslední filtry a vzduchování jsem vyhazoval před 15 lety. Přesto se občas vyskytnou problémy (třeba se sinicí), které se musí řešit opatrně a s citem. Nedoporučuji tento systém každému, jen těm zvídavým, kteří chtějí poznat něco nového, ale i těm radím velkou opatrnost a postupné kroky (nejdřív zeslabit výkon filtru a optimalizovat počty ryb, po čase filtr vypnout a ihned vyndat (vypnutý by v nádrži škodil)a teprve nakonec - po delší době - odstranit vzduchování. Je to o trpělivosti, ale mnohem menší množství rybek v hustě zarostlé nádrži se skutečně chová jinak a přírodněji ...

Trudník (neregistrovaný návštěvník)

31.10.2010 (19:52)

So záujmom som si prečítala článok a musím povedať, že môj otec mal akvárium a to bolo cca pred 20 až 30. rokmi a žiadnu techniku okrem žiaroviek nikdy nepožíval. A ja som jeho akvárium zdedila a doteraz nepoužívam všelijaké vymoženosti. Chovali sme rôzne druhy rybiek, ale mne učarovali gurami perleťové.
Pekný deň !

ILPAZK (id: 8279 )

15.2.2011 (13:53)

Pro četné dotazy o vhodných druzích ryb pro výše uvedený způsob provozování akvária jsem provedl pokus s parmičkami pětipruhými (viz http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6055), abych prověřil, zda jsou i rybky této čeledi použitelné. Musím přiznat, že se záporným výsledkem. Ve velké nádrži 220 l hustě zarostlé převážně Vallisnerií spiralis prosperovalo (a občas se i množilo) kolem 50 menších teter. Ale záhy po přidání pouhých 10 parmiček pětipruhých se podmínky rychle zhoršily, pro 14 teter v akváriu už nebyly přijatelné. Detrit se rychle hromadil a rostliny ho nezvládaly. Častější výměny vody zase neprospívají biologické rovnováze v nádrži. Malé hejno parmiček zde sice prosperuje, ale není to ono. Společnost jim dělá jen několik sumečků. Takže závěrem - parmičky ani živorodky dlouhodobě nedoporučuji. Nebo máte jiné zkušenosti?

JirkaScobak (neregistrovaný návštěvník)

25.5.2016 (8:21)

Ahoj!
Nezávisle na tobě jsem napsal toto: http://rybicky.net/clanky/1570-obhajoba-jedn.... Nemam prostor na velké nádrže, pracuji hodně s malými, jsem zaměřený na živorodky, ale v zásadě mám velmi podobné zkušenosti.
Sleduješ ještě tento web?

karel XXX (neregistrovaný návštěvník)

30.5.2019 (20:00)

Výborný článek, jen bych prosil upřesnit světelné poměry. Množství denního světla, případně délka osvětlení a podobně. Sám se zabývám akvaristikou 40 let a nových zkušeností není nikdy dost. Podle mého názoru akvaristé příliš osvětlují své nádrže.

Vložit nový příspěvek do diskuze

Článek Komentáře Seznam článků |< << >> >|