|
Články - obsah článku
Apistogramma caeteiMudr. Vladko Bydžovský (na AKVARKO.cz vyšlo 20.6.2009) |
Tento článek jsme pro Vás připravili ve spolupráci s magazínem AKVÁRIUM živě.
|
Druhové jméno je odvozeno od Rio Caeté v brazilském státě Pará. V povodí této řeky se rybka vyskytuje. Je to jednak východně od Baia de Marajó na severu Pará a Maranhao v povodí Rio Caeté, Rio Apeu a Rio Turiacu. Zde se rybky vyskytují v místech silnější pobřežní vegetace, ale i napadaného listí a větví.
 Dospělý sameček varianty "Blue Head" (nebo že by dokonce nového druhu?) si prohlíží přichystanou třecí trubku (foto Mudr. V. Bydžovský).
Voda mívá pH 6 – 7, el. vodivost 50 – 100 µS/cm (při 25°C). Rybka je u nás známa v základní variantě, ve které je dovážena. Více je u nás rozšířena var. "modrohlavá" (Blue head, Blaukopf). Já jsem měl příležitost věnovat se několik let odchovu barevné varianty "Blue head", kterou jsem dostal od našeho nejznámějšího chovatele jihoamerických cichlidek Radka Winklera. Samečci dorůstají 6 – 7 cm, samičky do 4 cm. Je to rybka nenáročná na vodní prostředí. Pokud chce někdo získat zkušenosti s chovem rybek rodu Apistogramma, je tento druh vhodný pro začátek. V českobudějovických podmínkách pro chov i odchov stačí běžná vodovodní voda (pH kolem 6,6 – 6,8 teplota asi 22 – 25°C).
Chov
Jako u všech jihoamerických cichlidek je možné jednak varianta společenského akvária, jednak tzv. druhové akvárium. I ve společenském akváriu, pokud jej dobře zařídíme a žijí v něm nepříliš draví společníci, je možné odchovat mladé rybky. Cichlidky si jiných sousedů v akváriu nevšímají, vedou neškodné teritoriální boje jen mezi sebou. Kdo se bude chtít odchovem zabývat intensivněji, použije variantu druhou.
 Mladý sameček barevné varianty " Blau Kopf" (foto Mudr. V. Bydžovský).
Společenské akvárium je ideální s objemem 100 – 200 litrů. Z rostlin, kamenů, kořenů a nejrůznějších trubek (nejlépe z keramiky, případně z PVC) vytvoříme množství úkrytů. Pohromadě je lepší chovat jednoho samečka s menším harémem 3 – 4 samiček. Solidní filtrace, ale jen jemné proudění vody v akváriu.
 Dospělá samička si ve společném akváriu dělá svůj minirevír. Největšími predátory malých cichlidek v těchto společenských nádržích jsou drobné tetry, zvláště červené neonky (foto Mudr. V. Bydžovský).
Společníky volíme nejlépe z okruhu drobných teter. Neonky rodu Paracheirodon, stejně tak drobní zástupci rodu Hyphessobrycon, Hemigrammus, drobnoústky rodu Coppela, Pyrrhulina a Nannostomus. Pancéřníčci (Aspidoras, Corydoras) a podobně i krunýřovci (Ancistrus, Loricaria, Otocinclus a další) jsou vhodní do společnosti rybek jen ve společenských akváriích. Kde chceme pozorovat ale I péči o potěr, společenství těchto sumečků se vyhýbáme, protože většinou ruší péči o potěr. Zalézají totiž velice rádi do jeskyněk, které připravujeme pro samičky jako místo očekávaného tření. Dno nádrže je dobré pokrýt říčním pískem o zrnitosti 3 – 5 mm, který poskytuje dobrou ochranu podobně právě vylíhlým či nedlouho rozplavaným mladým cichlidkám.
 Mladý a ještě nevybarvený sameček (foto Mudr. V. Bydžovský).
Pro samostatný chov v párech stačí 10 – 20 litrové nádrže s trubkou či květináči. Pokud chceme chovat více samiček pohromadě, použijeme akvárium s větší plochou, na každou samičku počítáme minimálně dalších 10 – 20 litrů. Úkryty dáváme minimálně 30 – 40 cm od sebe, aby se samičky příliš neatakovaly. Každá má rovněž svůj minirevír, který mívá průměrně kolem 20 cm. Obvykle stačí jen asi 15 – 20 cm vysoký vodní sloupec.
 Dospělý sameček modrohlavé varianty, nebo že by nového druhu? (foto Mudr. V. Bydžovský).
Krmení
Vedle kvalitní vody s minimem dusíkatých látek je druhým předpokladem zdárného chovu a odchovu pestrá a kvalitní strava nepříliš bohatá na tuky, ale i s dostatkem tzv. balastních látek. Ideální je živý (v horším případě mražený) plankton (perloočky, buchanky), ale i nauplie žábronožek, občas živé či mražené koretry a patentky (obojí asi jednou týdně). Pokud máme kvalitní nitěnky, lze občasně použít i je, stejně tak čas od času můžeme bez obav podat grindal či roupice. Většina cichlidek bere umělé krmení jen jako z nouze ctnost, můžeme je takto udržet při životě, nedočkáme se ale jejich kvalitního vybarvení a stejně tak úspěšných pokusů o produktivní odchov. Sušenou a umělou potravu mohu doporučit jen jako doplněk. Akvarista sám pozná, který druh krmení rybka přijímá s chutí, který jen z hladu a který vůbec ne.
 Ideální třecí skrýší jsou různé trubky z plastů nebo keramiky (foto Mudr. V. Bydžovský).  Samička se o jikry I následně o vylíhlý potěr stará velice pečlivě (foto Mudr. V. Bydžovský). |
Odchov cichlidek
 Dospělá samička A. caetei se o své mladé stará velice dobře, téměř jako samičky akarek zelených Nannacara anomala (foto Mudr. V. Bydžovský).
Jak u cichlidek rodu Apistogrammabývá obvyklé, i u tohoto druhu představuje péče o potěr typického zástupce skupiny " samec – matka". Sameček má na starosti areál s více samičkami, zcela srovnatelný s orientálním harémem. Když jsou rybky v dobré kondici, může se sameček během jednoho dne vytřít i s více samičkami. Ty si pak hledí své jeskyňky, ve které dochází ke tření. Jiker bývá s jedné snůšky kolem 50 – 80 (I podle věku samičky). K líhnutí dochází za 3 dny, k rozplavání za dalších 5 dní při obvyklé teplotě pro tření 26 – 28°C.
Zpočátku použijeme prachovou potravu, zcela bez problémů přijímají i jemné nauplie žábronožek. Na odstraňování zbytků žábronožky fungují nejlépe okružáci Planorbis corneus, ale hlavně pravidelné odstraňování zbytků s přidáváním čerstvé vody.
Literatura:
- Bydžovský, V. 2003. Jihoamerické cichlidky. Akvárium živě 2: 52-59.
- Koslowski, I. 2002. Die Buntbarsch Amerikas. Band2. Apistogramma & Co. Stuttgart, 318 s.
- Linke, H. Staeck, W. 1995. Amerikanische Geophaginen und Crenicarinen. Landbuch-Verlag, Hannover. 189 s.
- Mayland, H., J., Bork, D., 1997 Zwergbuntbarsche. Südamerikanische Geophaginen und Crenicarinen. Landbuch –Verlag Hannover
- Schmidt J. 2003. Ihr Hobby Zwergcichliden. Bede-Verlag, Ruhmannsfelden. 80 s.
- Staeck, W. 2003. Südamerikanische Zwergbuntbarsche. Cichliden-Lexikon. Teil3. Dähne Verlag GmbH, Ettlingen. 222 s.
Text: Mudr. Vladko Bydžovský
|
| |
| Komentáře k článku: |
Skip (id: 3623 
)
|
20.6.2009 (21:56) |
|
|
Děkuju přesně takový informace se obtížně hledají. |
| bradler josef (neregistrovaný návštěvník)
|
25.6.2009 (19:58) |
|
|
vladko moc pekne ryby maji u nas budoucnost zajistenou |
| langosh (id: 494
)
|
26.6.2009 (13:51) |
|
Stručné, ale výstižné...
Takové články můžu...
Roman
|
| Pavel+ (id: 8645 )
|
29.6.2009 (7:45) |
|
|
Excelentni |
| Borůvka XXX (neregistrovaný návštěvník)
|
1.3.2010 (20:06) |
|
Pane MUDr. Bydžovský, omlouvám se že uhýbám od téma rybiček. Hledám prosím Vás MUDr.Bydžovského, který zná Prof.MUDr. Karla Martiníka. Děkuji za odpověď na e-mail kboruvka@centrum.cz nebo telefonicky 736634412.
Děkuji Borůvka Karel |
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
