|
Atlas ryb - výpis čeledi
|
Čeleď: Mochokidae - peřovcovití |
 Peřovec Schoutedenův
Čeleď vyskytující se pouze v Africe, v tropické a subtropické části. Dosahují většinou velikosti od 6 cm (Synodontis schoutedeni), do 30 cm (S. angelicus až 55 cm), ale i 1 m. Žijí v prudce i pozvolna tekoucích, stojatých vodách, včetně jezera Malawi (endemitní S.njassae), Tanganika a Viktoriino, povodí Konga, řeka Malagarasi, Bílý Nil, Dscha, Niger. V jezerech žije mnoho endemitních druhů. Nejčastěji se v nádržích chová oblíbený rod Synodontis.
Tělo je holé bez šupin, nepancéřované, kryté relativně tlustou kůží a většinou velkou vrstvou hlenu. Tvar těla rodu Synodontis je podobné rodu Corydoras. Většina druhů má tři páry vousků, na dolní čelisti u rodu Synodontis jemně rozvětvené. (S. decorus má zpeřené vousky i na horní čelisti.) Vousky na horní čelisti jsou nejdelší, dosahují až za hlavu. S. eupterus a S. decorus mají dlouhou hřbetní ploutev a proto se nedoporučuje společný chov s rybami, které jim je okusují. Tvar těla u rodů Atopochilus, Euchilichthys a Chiloglanis jsou podobné čeledi Loricariidae. Vousky těchto druhů jsou na dolní čelisti krátké a nezpeřené, ústa těchto druhů vytváří přísavku, kterou se ryby drží podkladu v prudce tekoucích vodách. Dožívají se stáří až 20 let. Ryby mají vyvinutou tukovou ploutvičku. Hřbetní ploutev má silně vyvinutý první trn, který spolu s vroubkovaným trnem v prsních ploutvích ryba vztyčuje při obranném chování, kdy dává ploutve od těla. Je proto potřeba s rybami opatrně manipulovat, mohou protrhnout přepravní PE sáček, nebo způsobit i zranění! Zbarvení větších dospělých ryb je většinou šedé s různým množstvím pestrých skvrn. Pro chov v akváriu jsou vhodné menší, nebo středně velké druhy.
Ryby jsou schopny vydávat zvuky tzv. stridulací - třením částí těla o sebe. Zvuky mají skřípáním a vrzáním zastrašit nepřítele. Ryby využívají i střevní dýchání. Pohlaví se určuje obtížně. U druhů s viditelným pohlavním dimorfismem mají samci poblíž řitního otvoru značně vystouplou genitální papilu, vytvářející viditelný hrbolek. U samic je papila méně znatelná.
Asi 6 druhů plave převážně břichem vzhůru. Je to charakteristické pro rod Synodontis, (např. mladé u Synodontis eupterus a S. nigrita), S. nigriventris plave naznak běžně a má obrácené i zbarvení těla, tmavé břicho a světlý hřbet.
Většina druhů je plně aktivní především za šera a v noci, přes den se skrývají. Ve stinném akváriu jsou aktivní i přes den a projíždějí všechny kouty nádrže. V domovině žijí ve velkých hejnech, samotně chované ryby jsou více plaché. Při rychlém pohybu před nádrží, nebo náhlém rozsvícení jsou lekavé prudce plavou a mohou se poranit o ostré předměty v nádrži. Peřovci jsou zcela mírumilovní, znepokojují však občas ostatní ryby svými vousky.
S. nigriventris může někdy poškodit ploutve menších ryb, jinak není nebezpečný. Pouze velké druhy mohou být nebezpečné menším rybám. Některé druhy jsou v malých nádržích vůči vlastnímu druhu teritoriálně agresivní, obzvlášť S. acanthomias, S.angelicus, S. notatus. Druh S. angelicus se doporučuje chovat pouze po dvou
jedincích v nádrži. Do společenského akvária afrického typu jsou vhodní (S. nigriventris), pokud se chovají ve společenství klidných ryb stejné velikosti.
Vyžadují velká akvária o obsahu 200-500 litrů s volným prostorem pro plavání a tlumeným světlem, bohatě zarostlá tvrdšími širokolistými rostlinami, v nichž mají klid a nejsou rušeni. Vyhovuje jim měkké tmavé dno, nejlépe přírodní písek o průměru zrn asi 3mm. Nesmí se používat ostrý písek! Vyžadují dostatek úkrytů, které si sami často přizpůsobí, např. upravené hliněné květináče, skořápky kokosových ořechů, vyluhované kořeny. Jsou většinou ve velkém rozsahu tolerantní k chemickému složení i teplotě vody. Vhodná je intenzívně filtrovaná, prokysličená voda s pomalejším prouděním o teplotě 22-28°C s pH 6-8 a tvrdostí 5-25°dGH, ale s nízkým obsahem dusíkatých látek! Nutná je častá a pravidelná výměna části vody. U druhů pocházejících z rychle proudících vod se doporučuje týdenní výměna 10-25% vody (S. bichardi). Např. pro S. schoutedeni je ale vhodnější odstátá voda. Menší druhy (S. nigriventris, S. contractus) můžeme chovat i v menších nádržích o objemu 60 – 80 litrů. U nově získaných importů je potřebná karanténa alespoň po dobu dvou týdnů. Ryby jsou citlivější na parazitální a bakterialní nákazy. Při léčbě peřovců, jako i ostatních ryb bez šupin, je potřeba se zásadně vyhnout léčivům s obsahem mědi a malachitové zeleně, protože jsou pro ně značně jedovaté!
Jsou velmi nenasytní žravci. Většina druhů sbírá potravu ze dna. Přijímají ve větším množství všechnu menší dostupnou potravu klesající ke dnu (patentky, larvy a kukly hmyzu, plže, mořské kraby, mraženou, umělou, granule, tablety, řasy, salát, mrkev, cukety, okurky). I potravní specialisté (S. multipunctatus - plži, S. schall - především larvy hmyzu zejména v chladnějších podmínkách), jsou schopni přejít i na náhradní potravu. Při nedostatku rostlinné potravy jsou schopni zlikvidovat všechny rostliny v akváriu. Pro uvedení ryb do chovné kondice je zapotřebí ryby krmit masitou potravou, především komářími larvami a hmyzem.
V akváriích se běžně nerozmnožují, u většiny druhů o rozmnožování není mnoho informací.
Chov je sice snadný, odchovy v akváriích nejsou moc úspěšné a je lepší využít hormonální stimulace kapří hypofýzou v jedné nebo dvou dávkách s jednodenním odstupem s vyšší teplotou 28-30°C. Tření lze podnítit zvýšením (28-30°C cca 4-8týdnů) a snížením teploty vody (20°C cca 3 týdny) s oddělením páru od sebe. Ryby se pravidelně třou až od věku 5let. Vytírají se volně nad dnem při teplotě okolo 28°C, některé druhy jikry lepí na stěny, jiné druhy nelepivé jikry požírají. Jiker o průměru 1,5-2 mm bývá podle druhu 20 (S. petricola) i 100 až 1500 (S. nigrita). Oplozena jich je zhruba polovina. Plůdek se líhne dle druhu ve vodě o tvrdosti 4-15 s pH 5,6-8 o teplotě 24-29°C asi po 2-3 dnech a za dalších 4-9 dní se rozplavává. Krmit jej lze vířníky, naupliemi, drobnými artemiemi. Potěr dosáhne velikosti 3 cm asi za 2-3 roky, pohlavně pozdě dospívají i 4-6let. Dožívají se 12-20 let. V akváriích se běžně daří množit druhy S. multipunctatus, S. petricola, S. polli, S.nigrita, S. nigriventris.
U peřovců druhu Synodontis z jezera Tanganika (S. multipunctatus, S. petricola a S. polli - eurystomus) se vyvinul hnízdní parazitismus, při kterém se vmísí mezi pár třících se tlamovců a kladou své jikry mezi jejich. (Především tlamovci s jikrnou skvrnou např. Haplochromis). Tlamovci je pak sbírají společně se svými jikrami a nevědomky vychovávají v tlamě se svými potomky. Peřovci se kulí podstatně dříve než tlamovci a po rozplavání se živí jejich jikrami. Jsou je schopni zlikvidovat všechny. Asi po 20-30 dnech opouštějí tlamu cichlidy pouze malí peřovci. V akvarijních podmínkách nedochází pokaždé ke zničení cichlidích jiker, pravděpodobně se zde peřovci raději živí dostupnější potravou přijímanou cichlidami, nežli rozkousáváním tvrdých jikrných obalů. V akváriu tlamovci přijímají snadno dostupnou potravu i v době, kdy nosí mláďata, oproti přírodě, kde samice po celou dobu odchovu mladých v tlamě potravu nepřijímá. Často se tak stává, že tlamu opustí nejprve peřovci a později i mladé cichlidky. V akváriu peřovci podkládají své jikry i jiným netanganickým tlamovcům, ale jsou schopni se vytřít i zcela volně, bez cichlid. |
| Autor textu: Jan Kolda (Jena) |
Seznam evidovaných ryb z čeledi Mochokidae: |
|
|
Řazeno dle českých názvů, změnit řazení na: latinsky
|
klidná, hmyzožravá, maximální velikost 20 cm, teplota 22-27°C
|
hájící si své území, hmyzožravá, maximální velikost 27 cm, teplota 21-25°C
|
klidná, všežravá, maximální velikost 50 cm, teplota 23-27°C
|
klidná, všežravá, maximální velikost 30 cm, teplota 23-27°C
|
klidná, všežravá, maximální velikost 17 cm, teplota 22-26°C
|
klidná, všežravá, maximální velikost 20 cm, teplota 22-26°C
|
klidná, všežravá, maximální velikost 21 cm, teplota 21-26°C
|
|
Peřovec andělský - Synodontis angelica
